English version
Průmysl i stavebnictví nicméně čekají těžké časy v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Polepšily si stavby cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, ale i stavba bytových i nebytových budov. Lednový růst stavebnictví byl nicméně pomalejší než loni v prosinci, kdy stavebnictví posílilo o 9,8 procenta (nejvyšší progres od dubna 2019).
Českému průmyslu se před válečným konfliktem na Ukrajině také dařilo, srážela jej ale výroba automobilů. Vyplývá to z dat, které v březnu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Po prosincovém poklesu o 1,6 procenta průmysl v lednu meziročně vzrostl o jedno procento. Kromě výroby aut (pokles o 4,5 procenta) si většina ostatních odvětví proti začátku loňského roku polepšila. V meziměsíčním srovnání se průmyslová produkce podle statistiků zvýšila o 3,1 procenta.
V sektoru automotive zůstává problémem přetrvávající nedostatek dílů a odstávky. Zhruba čtyřprocentní pokles výroby elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byl podle ČSÚ ovlivněn nadprůměrně teplým počasím, které letos v zimě v Česku panovalo.
K meziročnímu růstu průmyslu naopak přispěla například výroba strojů a zařízení, která byla vyšší o téměř 11 procent. Produkce ostatních prostředků si polepšila o více než 21 procent.
Není to na plácání po ramenou
„Sice se jedná o lepší výsledek, než jaký čekaly trhy, ale rozhodně to není na plácání po ramenou. Meziroční růst průmyslové výroby o jedno procento v zásadě znamená, že už šestý měsíc v řadě domácí aktivita v průmyslu jen klouže po povrchu,“ komentuje nejnovější čísla ekonom Tomáš Volf.
Podle analytika může dojít v březnu ke zvratu. Důvodů je několik. Prvním a zásadním je dopad války na Ukrajině na český průmysl. Negativní vliv mohou mít i sankce ČR a Západu vůči Rusku.
Poslední data nicméně podle Volfa přinesla i optimistické zprávy. Hodnota nových zakázek šla meziročně nahoru o 6,9 %. Pro českou ekonomiku je stěžejní, že nové zakázky ze zahraničí vzrostly o 8,3 % a domácí o 3,9 %.
„Druhým důvodem je vysoká srovnávací základna s loňským rokem. Počínaje březnem 2021 totiž průmyslová produkce rostla dvouciferným tempem a tento faktor bude pravděpodobně znamenat výrazný propad průmyslové produkce v průběhu letošního roku,“ obává se ekonom.
„V následujících měsících se budou firmy střetávat s důsledky výpadků dodávek z Ukrajiny a ztráty trhů v Rusku. Na druhé straně se zmírní až dosud kritický deficit pracovních sil zejména ve strojírenském průmyslu, kde jsou společnosti s vazbou na Rusko nuceny významně omezovat výrobu,“ doplňuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
Výrobu automobilů nečeká podle analytiků nic pozitivního ani v dalších měsících. a opět se projeví především ruská invaze na Ukrajinu. „Už nyní jsou patrné první dopady konfliktu na výpadky výroby aut kvůli chybějícím součástkám dováženým z Ukrajiny. Problémy s nedostatkem dílů se ovšem rozšíří o další vzedmutí cen vstupů, do kterých se promítnou zdražující pohonné hmoty a energie. V neposlední řadě na podniky dolehne předpokládaný útlum poptávky, která doposud průmysl nebrzdila. Průměrný růst produkce v letošním roce aktuálně odhadujeme na 2 procenta,“ připojuje svůj odhad ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta je pozitivem je alespoň fakt, že se problémy koncentrují téměř výhradně na nabídkovou stranu a poptávka po nových vozidlech zůstává silná.
„Válka na Ukrajině ohrožuje český průmysl hned z několika směrů. Jako první na něj dolehne další silné zdražování energetických surovin. K němu se přidá nedostupnost některých výrobních vstupů, ať již se jedná o kovy, drahé kovy či průmyslové meziprodukty. Zapomenout nelze ani na zpřetrhání obchodních vazeb na Rusko a Ukrajinu, byť se tyto země z širšího pohledu neřadí ke klíčovým trhům pro české průmyslníky,“ doplňuje hlavní ekonom CYRRUS Vít Hradil.
V kombinaci s útlumem exportu i z ostatních zemí Evropy – primárně pak Německa – dojde podle Hradila k ochlazení poptávky i po české produkci, která patří i do těchto řetězců.
Průmyslová výroba v Česku v prosinci klesla nejvíce v celé EU
Stavebnictví těží z vysokých cen na realitním trhu
Stavebnictví se v lednu 2022 dočkalo pozitivnějšího vývoje než tuzemský průmysl. Budoucnost je ale podle analytiků nejistá.
„Vzhledem k příznivějšímu počasí a nízké srovnávací základně rostla lednová stavební produkce meziročně poměrně výrazným tempem. Není však pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i v následujících měsících, a to zejména kvůli výpadkům v dodávkách stavebních materiálů. Kritický bude v první řadě nedostatek stavební oceli, jejíž dodávky zcela ochromil konflikt na Ukrajině. Na druhé straně lze předpokládat zmírnění deficitu v oblasti pracovní síly,“ myslí si Petr Kymlička.
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka těží stavebnictví z vysokých cen na trhu s realitami.
„Nákup pozemku a následná stavba rodinného domu vychází levněji než nákup dokončené nemovitosti obdobných parametrů na realitním trhu. To může udržovat vysokou poptávku ve stavebnictví i v době zdražování stavebních materiálů, lidské práce a hypotečních úvěrů,“ říká Křeček.
Stavebnictví však stále trpí nedostatkem pracovních sil a vzhledem k válce na Ukrajině se mohou komplikovat dodávky stavebních materiálů, připouští ekonom.
Stavební úřady v lednu vydaly 6 751 stavebních povolení. To bylo o 12,1 procenta více než o rok dříve. Orientační hodnota nově povolených staveb dosáhla úrovně 33,5 miliardy korunu. Vzrostl počet zahájených bytů o 13,1 procenta na 2 954. Zároveň bylo dokončeno 3 556 bytů.
Do obliby se podle Křečka v Česku dostávají mobilní domky, které lze zasíťovat na stavebních pozemcích. Mobilní domky vychází výrazně levněji než klasické zděné stavby, přitom poskytují srovnatelný komfort.
jap
