Stavebnictví krizi přežije, ale oslavy nejsou namístě

Propad zažívá celá ekonomika, nevyhýbá se ani stavebnictví. Je to propad relativně mírný, patrně díky tomu, že se staví to, co bylo nasmlouváno před lety. Mohli bychom stavět více, poptávka je a stavební firmy hlásí vytíženost mezi 80 a 90 procenty. Proč tedy nestavíme? Důvody jsou zjevné, mluví se o nich stále – nízká míra digitalizace, dlouhé přípravné řízení, špatná legislativa a slabý investiční apetit veřejné sféry v posledních letech.

Tím posledním důvodem, o němž se příliš nahlas nemluví, je takové to naše tradiční české uspokojení. Prostě jsme si zvykli. Ostatně, mohlo by to být horší, propad stavebnictví se zpomaluje, finanční objemy rostou, polovina firem očekává spíše růst, druhá polovina spíše pokles.

Výsledkem je a bude zřejmě v podstatě setrvalý stav – nelichotivé stopadesáté místo ve světovém žebříčku rychlosti realizace staveb, chybějící dálnice, rozpadající se mosty, dramatický nedostatek bytů… A za to všechno můžou žáby. Přičemž ekologisté jsou v tom tentokrát nevinně.

Politika je v tom nevinně

Předkladatelka nového stavebního zákona ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová si před několika týdny veřejně postěžovala, že se z něj stala politická záležitost. Ale politika je v tom nevinně, to politikaření je žábou na prameni. Bohužel, žábou tak silnou, že se mohou naplnit nejen její pesimistické obavy a nový zákon v tomto volebním období přijat nebude. Je ale zcela nepředstavitelné, že by se ke stejnému návrhu vrátila příští vláda.

Jinými slovy, zákon by se patrně začal tvořit znovu zcela od začátku. Což v českých podmínkách, zdá se, vyžaduje čas, který přesahuje jedno volební období. A tudíž ještě pár desítek let budeme možná stavět podle zákona, který nevyhovuje nikomu, s výjimkou pár stovek úředníků.

I z vyjádření odborníků je zřejmé, že návrh nového zákona obsahuje místa, na nichž různé strany shodu nenajdou. Paradoxem však je, že oním hlavním rozporem, na němž vše může ztroskotat, není žádná odborná otázka, ale institucionální a procesní pravidla. Ta totiž, z důvodů sice možná pochopitelných, leč v podstatě nelegitimních, odmítá Svaz měst a obcí, který právě dokonce výslovně požaduje stažení návrhu z legislativního procesu, aby se jím mohla zabývat až politická reprezentace vzešlá z říjnových voleb.

Tragikomický rozměr osudu novely připomíná i březnová aktivita Svazu podnikatelů ve stavebnictví – ten spustil ke stavebnímu zákonu web s příznačnou adresou www.postavenenahlavu.cz.

Související: České stavebnictví dostane jednotná digitální data, BIM se přibližuje praxi

Symbolicky tak kritizuje fakt, že se u nás deset let povoluje a rok staví. Především je to ale pokus vytvořit veřejně přístupnou diskuzní platformu, protože ze strany samosprávných i politických subjektů trvá nepochopení smyslu a cílů nového stavebního zákona.

Ať tak či jinak, výsledky českého stavebnictví v tomto roce zmíněná novela neovlivní. Tedy, pokud naše domácí hašteření neodradí pár zahraničních investorů.

O peníze jde především

V nezměněném prostředí se příliš nezmění ani trendy, jak je vidíme dnes. Není, co by s nimi pohnulo. Naopak se mohou prohloubit tendence, které jsou viditelné již dnes. Poměrně dobře si stojí dopravní stavitelství, Státní fond dopravní infrastruktury bude letos nejštědřejší v historii, má na projekty bezmála 130 miliard korun, a tak lze očekávat, že v tomto segmentu už možná i v letošním roce může přijít růst. „Většina akcí je již ve fázi realizace pod smlouvou, případně probíhá soutěž a dokončování přípravy. Je ale nutné vnímat, že rozpočet na jednotlivých akcích se v průběhu roku aktualizuje v návaznosti na aktuální vývoj realizace jednotlivých staveb.

Faktorů, které mohou ovlivnit přípravu i zahájení samotné realizace nových akcí v roce 2021, je celá řada, například odvolání různých spolků proti územně plánovací dokumentaci, odvolání neúspěšných uchazečů v rámci výběrového řízení nebo nepředpokládané geologické podmínky, které nebyly odhaleny předchozím průzkumem.

Tyto faktory jsou do značné míry neovlivnitelné ze strany našich investorů, a proto je není možné předem eliminovat. Principy fungování SFDI nicméně umožňují pružně reagovat na aktuální vývoj na jednotlivých stavbách a průběžně alokovat disponibilní prostředky na stavby, kde budou peníze skutečně spotřebovány,“ komentuje aktuální stav dopravních investic Zbyněk Hořelica, Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Jiná bude situace v pozemním stavitelství.

Pokud jde o byty, municipality se do větších investic zatím pouštět nechtějí, i ony se musejí vyrovnat s propadem příjmů. Bytová výstavba je přitom atraktivní pro investory pouze ve větších městech, všude jinde je závislá takřka výhradně na schopnostech obce mít a naplňovat rozvojovou vizi. U průmyslové výstavby, byť růst e-commerce si vyžádá další a další investice do skladů a logistických center, je již dnes viditelné zpomalení. Dobrou zprávou je, že projekty se vysloveně neruší, spíše odsouvají. Míra nejistoty je přece jenom zatím příliš velká.

Podle kvartální analýzy českého stavebnictví, kterou pravidelně zpracovává společnost CEEC Research, 86 % dotázaných stavebních společností v posledním čtvrtletí loňského roku realizovalo zakázky zadávané krajem, městem nebo obcí. Devět z deseti společností však vnímá dopady pandemie – zakázky jsou odkládány a je jich méně. Výhled pro tento rok pak slibuje v tom nejlepším případě meziroční propad lehce nad jedním procentem.

A byť jsou tu v roli žab na prameni opět především obce a města (a kraje), tentokrát je to zcela legitimní.

Stimulanty růstu

Přesto může být ještě letos lépe, než to na první pohled vypadá. Pobídkou pro stavebnictví všude v Evropě jsou environmentální cíle, které do stavebnictví velmi intenzivně vnášejí téma udržitelnosti. Ve střední a východní Evropě pak můžeme přičíst i digitalizaci. Toto téma v loňském roce zkoumala skupina Delta, která dlouhodobě staví na rakouské zkušenosti a propaguje jak digitalizaci, tak inteligentní budovy a udržitelné stavitelství. Nejvýznamnější klienti skupiny z Rakouska, Česka, Slovenska a Ukrajiny potvrzují trend vzestupu obliby ekologických staveb na straně investorů.

Související: Česko se zapojilo do formování celosvětové platformy Global BIM Network

„Strategie udržitelnosti patří mezi pět nejdůležitějších faktorů, které investor vnímá,“ říká k tomu Erik Štefanovič, jednatel české společnosti Delta. Nutno přiznat, že výsledek jistě silně ovlivnilo tradičně zelené Rakousko, ale i u českých investorů udržitelnost začíná hrát roli.

Nejlepším důkazem je fakt, že investoři jsou v průměru ochotni akceptovat náklady vyšší až o 12 %, pokud za ně dostanou přidanou hodnotu v podobě snížených provozních nákladů. Nejodvážnější byli, možná překvapivě, investoři z oborů nejvíce postižených pandemií, tedy hotelové a wellness společnosti a s nimi i zdravotnické společnosti.

Pokud směrem k udržitelné výstavbě vyšle prostředky například Národní plán obnovy, který právě v těchto dnech finalizuje vláda, aby jej mohla předložit ke schválení evropským orgánům, může to být rychlý a silný impulz pro celé stavebnictví.

Podobným impulzem by mohl být v horizontu několika málo let i BIM a postupná všeobecná digitalizace stavebnictví včetně stavebního řízení. Pokud ovšem opět nezvítězí zase nějaké žáby.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban




• Oblasti podnikání: Stavebnictví a stavební materiály
• Teritorium: Česká republika