English version
Alžírsko je geograficky největším státem Afriky s jedním z nejvyšších HDP na osobu na kontinentu dle parity kupní síly. Jedná se o ekonomiku střední velikosti, jejíž HDP za rok 2020 dosáhl 145 mld. USD. Alžírsko představuje v teritoriu severní Afriky zemi se značným a nevyužitým hospodářským, investičním a obchodním potenciálem, jejímž slabým místem je malá diverzifikace a relativní uzavřenost ekonomiky.
Slabinou Alžírska je momentálně ve vztahu k budoucímu ekonomickému rozvoji také komplikovaná politická situace charakteristická relativně silným vlivem protestního hnutí Hirak, které dává najevo svůj nesouhlas s aktuálním politickým vedením země. V dubnu 2019 rezignoval na svůj post po největších protestech za více než 20 let prezident Abdelaziz Bouteflika. V prosinci 2019 se prezidentské funkce chopil Abdelmadjid Tebboune, který od počátku slibuje provedení reforem.
Nová vláda si však nezískala důvěru protestního hnutí Hirak, které stálo u svržení prezidentova předchůdce. Několik prezidentem jmenovaných ministrů totiž sloužilo na vysokých postech v době vlády prezidenta Bouteflika. Hnutí jde o komplexní proměnu politického systému a zlepšení hospodářské situace.
K největším příležitostem v Africe patří lusofonní státy
Počátkem roku 2021 učinil president Tebboune několik prohlášení, na jejichž bázi byl rozpuštěn parlament a částečně přeskupen prezidentův kabinet před konáním parlamentních voleb v červnu 2021. Došlo také k omilostnění desítek aktivistů hnutí Hirak. Prezidentem učiněné (a slibované) kroky ovšem protestní hnutí neuspokojily. Parlamentní volby konané 12. června 2021 zaznamenaly díky frustraci občanů jen 23% účast voličů.
Navzdory poměrně značnému vlivu protestního hnutí je zatím nepravděpodobné, že by byla ohrožena stabilita vlády v případě, že si vláda udrží přízeň armády. Určitým bezpečnostním rizikem je také situace v sousedních zemích – Mali a Libyi. Riziko přelévání džihádistických skupin z těchto zemí do Alžírska vládu nutí ke koncentraci armádních jednotek na dotčených hranicích.
Hospodářský růst Alžírska aktuálně závisí na stagnujícím exportním potenciálu uhlovodíkových paliv
Těžištěm hospodářství Alžírska je export ropy a zemního plynu. Alžírsko disponuje 10. největšími prokázanými zásobami zemního plynu a 16. největšími zásobami ropy na světě. Země je ve světovém měřítku 6. nejvýznamnějším exportérem zemního plynu a důležitým exportérem ropy (60 % ropné produkce jde na export).
Jednostranné zaměření hospodářství, kdy vývoz uhlovodíků tvoří cca 90 % celkového exportu a 1/3 HDP, přirozeně odsuzuje Alžírsko ke značné citlivosti na vývoj hospodářsko-politické situace ve světě a fluktuace cen uhlovodíkových paliv na světových trzích.
Nejde však jen o citlivost ekonomiky k externím šokům, ale i o to, že s dlouhodobou těžbou zemního plynu a ropy přirozeně přichází stárnutí nalezišť uhlovodíků a stagnace jejich produkce, která v kombinaci s růstem spotřeby paliv v domácí tepelných elektrárnách v reakci na rostoucí poptávku po elektřině vede k poklesu exportního potenciálu těchto komodit. To se projevuje ve formě dlouhodobého deficitu běžného účtu platební bilance (za rok 2021 7,7 % HDP), který ve spojitosti s nedostatečným přílivem zahraničního kapitálu znamená nutnost spotřebovávat devizové rezervy země, jichž významně ubývá.
Výše uvedené faktory se promítají do celkové hospodářské výkonnosti země, a tím i do příjmů státního rozpočtu. Důkazem strukturálních problémů ekonomiky je skutečnost, že navzdory momentálně příznivé situaci ve smyslu cen uhlovodíkových paliv na světových trzích je očekáván meziroční růst ekonomiky v letech 2022 a 2023 jen o cca 3,1 % resp. 2,3 %. Důsledkem relativně malé hospodářské výkonnosti Alžírska je fakt, že se země nachází pod tlakem fiskálních deficitů (které v letech 2020 a 2021 dosáhly průměrně 10,5 % HDP), rostoucího vládního dluhu a relativně malých finančních rezerv.
Cestou ke zlepšení stavu vládních financí je redukce vysokých mandatorních výdajů ze státního rozpočtu, stabilizace politické situace v zemi, spolupráce se zahraničními korporacemi cílená na zefektivnění produkce uhlovodíkových paliv a využití externího financování, kterého momentálně Alžírsko téměř
nevyužívá, jelikož je vládou vnímáno jako zásah do suverenity země (zahraniční dluh tvoří prakticky jen soukromé subjekty – cca 3 % HDP). Podmínkou je rovněž příznivý vývoj cen uhlovodíkových paliv na světových trzích.
Nadějí pro oživení exportu uhlovodíkových paliv jsou technologie zahraničních korporací
Řešení stagnace exportního potenciálu uhlovodíků formou implementace efektivní zahraniční těžební a zpracovatelské technologie dlouhou dobu komplikovala značná uzavřenost alžírské ekonomiky a snaha státu zabránit větší kontrole nad strategickými surovinami ze strany zahraničních společností.
Vláda, vědoma si rostoucích hospodářských rizik, nakonec počátkem roku 2020 zareagovala prohlášením, že mezi lety 2021 a 2026 by v rámci investičního programu o objemu cca 40 mld. USD chtěla zintenzivnit průzkum nových nalezišť (území Alžírska je ve smyslu nalezišť uhlovodíkových paliv ze 2/3 stále neprozkoumané) a ideálně zdvojnásobit produkci plynu a ropy v kooperaci se zahraničními společnostmi, které disponují špičkovou technologií.
Bude-li plán diverzifikace a modernizace hospodářství úspěšně realizován, znamená to přirozeně nové příležitosti pro české exportéry a investory např.
v oblasti solární energetiky.
V souladu s touto vizí jsou realizovány legislativní změny, jejichž cílem je přispět k přilákání nových investic zahraničních ropných společností skrze daňové úlevy, zjednodušení byrokracie apod. Související legislativa měla nabýt účinnosti tak, aby bylo možné zahájení jednání a spolupráce s dodavateli na přelomu let 2021 a 2022. V předmětné záležitosti by Alžírsko měla zastupovat národní ropná společnost Sonatrach kontrolující 80 % produkce uhlovodíků v zemi (zbývajících 20 % ovládají zahraniční ropné společnosti).
Akční plán vlády k diversifikaci ekonomiky
Ve snaze o zajištění jednotného postupu směrem k modernizaci a diversifikaci ekonomiky prostřednictvím strukturálních reforem alžírská vláda v srpnu
2021 představila akční plán. Vládní akční plán bude pro dílčí sektory ekonomiky rozpracován zodpovědnými ministerstvy, které rovněž nastaví systém
kontroly plnění.
Cílem je zejména rozvoj zemědělství, energetického průmyslu, těžebního průmyslu, rybářství, farmaceutického průmyslu, turismu spolu s podporou ne-ropného exportu a racionalizací importu. V hospodářské sféře dojde dle plánu taktéž k modernizaci bankovnictví a celého finančního sektoru.
Ramadán dočasně mění fungování islámských zemí. Na co musí dát exportér pozor?
Příležitost pro české exportéry
Bude-li plán diverzifikace a modernizace hospodářství úspěšně realizován, znamená to přirozeně nové příležitosti pro české exportéry a investory např. v oblasti solární energetiky (v souladu s nárůstem spotřeby elektřiny a ve snaze vlády o snížení závislosti na tepelných elektrárnách), v zemědělství (např. dovoz zemědělské techniky, digitalizace, zpracování mléka, výroba cukru, moderní jatka a další zpracovatelské závody), těžbě a obranném průmyslu.
Převzato z Magazínu ze světa exportu (27/2022). Autor: Petr Zapletal
