Studie: Migraci vnímáme negativně, trh ji ale potřebuje

Migraci vnímá česká veřejnost především jako nevítanou nutnost. Český trh přitom přitahuje další a další pracovníky, zejména z Ukrajiny. Jejich přítomnost je ale spíše tolerována než vítána. Stát jejich usazení v Česku a další integraci prakticky nepodporuje.

Migrační politika státu je založena na předpokladu, že přistěhovalci odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. Zmíněné závěry vyplynuly z výzkumu odborníků Mendelovy univerzity v Brně a Metropolitní univerzity Praha.

Česká veřejnost migraci v poslední dekádě stále vnímá především jako hrozbu. „Podle našich respondentů političtí představitelé i zástupci relevantních institucí veřejné správy totiž zdůrazňují zejména převládající souvislost migrace s různými bezpečnostními riziky a akcentují ekonomické problémy. Výhody migrace, zejména pro českou ekonomiku a další sféry života jsou zcela upozaděny, stejně tak jako přijetí migrace jako běžné součásti globalizovaného světa a jejich demografických aspektů,“ uvedl Robert Stojanov z Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se na migraci specializuje.

Přestože počet migrantů a migrantek přicházejících do České republiky za prací, studiem nebo za svými rodinnými příslušníky na krátkodobý či dlouhodobý pobyt od 90. let stále narůstá, převažující přístup státu k migraci byl podstatně ovlivněn bezpečnostními obavami. Podle některých respondentů je migrace v České republice silně vnímána prostřednictvím národní perspektivy, která se projevuje například v odmítnutí přijmout kvóty EU pro přesídlení uprchlíků.

Politický anti-migrační diskurz, který se prosadil během migrační krize v roce 2015, šel přitom ve skutečnosti ruku v ruce s přijímáním velkého počtu migrantů v průmyslových odvětvích, která to vyžadovala. „Vznikl tak zásadní rozpor mezi převládajícím negativním politickým diskurzem o migraci a skutečnými politikami umožňujícími rozsáhlou imigraci za prací, poukazující na de facto uznání migrace jako potřeby české ekonomiky,“ uvádí zpráva, na níž se kromě Roberta Stojanova podíleli Radka Klvaňová a Aneta Seidlová z Mendelovy univerzity v Brně a Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.

Údaje poskytnuté Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR ukazují, že podíl krátkodobé pracovní migrace v posledních letech bezprecedentně roste. V roce 2019 bylo platných 49.343 krátkodobých pracovních povolení, v roce 2016 oproti tomu jen 3283. Stát by měl podle vědců usilovat o změnu veřejného diskurzu o migraci a namísto převládajícího důrazu na bezpečnostní rizika veřejně komunikovat též ekonomické, demografické a kulturní přínosy migrace.

Cizinci s platným pracovním povolením (k 30. červnu daného roku)

Cizinci s platným pracovním povolením20162017201820192020
Pobyt kratší 3 měsíců328310218293434934312855
Pobyt 3 – 12 měsíců456045207376231428292
Pobyt 12-24 měsíců1376020312326405562864083
Celkem21603350506935912811385230
Zdroj: Vlastní výpočty MENDELU na základě údajů poskytnutých Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

„Měli bychom vnímat migraci jako běžnou součást současného globálního světa. České republice chybí komplexní a dlouhodobá strategie imigrační politiky, která bude vycházet z analýzy mezinárodních závazků a potřeb pracovního trhu a bude podporovat konkurenceschopnost Česka s ohledem na to být atraktivním místem pro zaměstnání a život v širším evropském kontextu,“ uvádí právě publikovaná studie Rizika a výzvy české migrační politiky v kontextu „migrační krize“.

Podívejte se na kompletní publikaci Rizika a výzvy české migrační politiky v kontextu „migrační krize“

Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně




• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje
• Teritorium: Česká republika