Nový výzkum odhaluje shody v důrazu na rozvoj, ale i rozpory v očekáváních flexibility a rutinních úkolů. „Generace Z není problém, ale partner pro inovace,“ říká Jan Pospíšil z Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze, hlavní autor studie.

Výzkum z dubna 2025 kombinuje odpovědi studentů ekonomických univerzit s rozhovory se zástupci zaměstnavatelů. Ukazuje, že mladí lidé narození kolem roku 2000 nejsou líní, jak naznačující někteří autoři – pro 67,6 procent je práce „velmi důležitá“. Prioritami jsou profesní růst, stabilita a finanční ohodnocení, což odráží stabilní český trh s trvale nízkou nezaměstnaností. 

Co skutečně chce generace Z? 

Studenti hodnotí nejvýše příležitost k růstu (průměr 4,44 na škále 1–5), následovanou přátelskou kulturou (4,35) a financemi (4,30). Smysluplnost práce je klíčová pro 73 procent českých Gen Z, což převyšuje globální průměr.

Ženy kladou větší důraz na tým a růst, muži na stabilitu, když 55,56 procent mužů preferuje plný úvazek, zatímco 45,51 procent žen je připraveno přizpůsobit se situaci. „Mladí chtějí práci s hlubším významem, která jim umožní růst, ne jen rutinu,“ vysvětluje Jan Pospíšil. 

Kde se zaměstnavatelé a mladí rozcházejí? 

Zaměstnavatelé chválí digitální zručnosti, adaptabilitu a kreativitu generace Z, ale upozorňují také na problémy s rutinními úkoly a tradičními postupy.

Firmy mění přístup: Velký tým nestačí. Rozhoduje efektivita a práce s technologiemi

Mladí očekávají flexibilitu a work-life balance, což firmy často nedodávají. Je možné, že to je pak hlavním důvodem vedoucím k vyšší fluktuaci mladých lidí. „Největší rozpor je v přístupu k rutině – generace Z potřebuje smysl, zatímco firmy často nabízejí tradiční modely,“ říká Mojmír Sabolovič, spoluautor výzkumu a děkan Fakulty managementu VŠE. 

Kontext českého trhu práce 

Dlouhodobý nedostatek pracovníků a demografické stárnutí dávají generaci Z silnější pozici na trhu práce. Na rozdíl od starších generací, nemají zkušenost s režimem a pracovní morálkou do roku 1989, což je činí sebevědomějšími a náročnějšími na transparentní komunikaci. 

Studie zdůrazňuje nutnost dialogu pro úspěšnou integraci mladých. Zároveň také adresu výzvy pro vzdělávací sektor. Vyšla jako 4. kapitola v knize „Gen Z at Work in Central and Eastern Europe“ u prestižního nakladatelství Routledge, editované Elżbietou Wąsowicz-Zaborek a Adamem Oleksiukem. Tento první komplexní pohled na téma může pomoci firmám i školám připravit se na budoucnost.

Redakčně upravená tisková zpráva VŠE v Praze