Návrh zavádí nové nástroje v oblasti veřejných zakázek, průmyslové politiky a kontroly zahraničních investic. Cílem je také zvýšit podíl průmyslu na HDP EU na 20 % do roku 2035 a posílit strategické hodnotové řetězce v odvětvích, jako je automobilový průmysl, energeticky náročná odvětví a čisté technologie.

Mezi hlavní zaváděné nástroje patří zrychlené povolovací procesy v průmyslových akceleračních zónách, vytvoření poptávky po nízkouhlíkových produktech skrze požadavky na jejich podíl ve veřejných zakázkách, a zavedení požadavku na unijní původ v oblasti veřejné podpory a zakázek. Návrh zároveň přináší nová pravidla pro velké zahraniční investice ve strategických sektorech.

Svaz průmyslu je k návrhu obezřetný. Návrh podle SP ČR neřeší ani ceny energie nebo emisních povolenek ani přeregulovanost, což jsou z našeho pohledu hlavní příčiny problému konkurenceschopnosti evropského průmyslu a důvody, „proč nekupujeme víc EU-made výrobků“ – jsme dražší než konkurence. Dlouhodobě voláme po skutečné evropské průmyslové politice, která podpoří výrobu, sníží strategické závislosti a posílí hodnotové řetězce. Návrh však ve své současné podobě přináší dodatečnou komplexitu a právní nejistotu, což není v souladu s cílem zjednodušení.

Rizika

V návrhu vidíme řadu problematických bodů. Nabízená řešení v podobě požadavků pro veřejné zakázky na unijní původ a nízkouhlíkové produkty nejsou z našeho pohledu vhodná řešení pro všechny. Rozumíme, že vytvoření trhu pro zelené produkty je v dnešních podmínkách nezbytnou podmínkou pro přežití energeticky náročných odvětví, které je v EU nezbytné zachovat.

Na straně druhé, omezená konkurence, ať již v unijním původu nebo v povinném obsahu nízkouhlíkových výrobků, může vést k dalšímu zvýšení cen. Při nyní nejasné metodice výpočtu pak máme i obavy z dopadu českého energetického mixu do uhlíkové náročnosti jednotlivých výrobků, a tedy z možné konkurenční výhody států se „zelenějším mixem“.

Industrial Accelerator Act: EU chce nakopnout průmysl k 20% podílu na HDP

Velice problematicky vnímáme, že návrh umožňuje Evropské komisi široce měnit klíčové parametry a metodiky formou Delegovaných aktů. Bez jejich znalosti se složitě posuzuje přínos jednotlivých navrhovaných ustanovení. Takový přístup zavádí do celého procesu velkou nejistotu a nepředvídatelnost.

Není zřejmé, dle jakého klíče a za jakých podmínek bude Komise k podobným krokům přistupovat. Zkušenosti z jiné legislativy EU ukazují, že tak může být potopena i dobrá myšlenka a tento mechanismus obecně často vede k postupnému rozšiřování a zpřísňování požadavků, což komplikuje dlouhodobé investiční plánování průmyslu.

Pokud jde o navrhovaný koncept „EU origin“, SP ČR obecně považuje ekvivalenci pro země s dohodou o volném obchodu (FTA) nebo členy GPA za správný princip, který zajistí, aby IAA neohrozil dodavatelské řetězce sektorů s globálně integrovanou výrobou, jako jsou automotive, jaderné technologie nebo digitální infrastruktura, kde jsou partneři jako USA, Japonsko, Jižní Korea nebo Izrael nezastupitelní.

Zároveň ale upozorňujeme, že takto široké pojetí (EU má uzavřenou dohodu o volném obchodu s desítkami zemí) může v případě některých odvětví vystavit evropský průmysl konkurenci ze zemí s výrazně odlišnými nákladovými a regulatorními podmínkami a může vést až k jeho zániku.

AMSP ČR: Industrial Accelerator Act – šance na rychlejší projekty, nebo riziko pro konkurenceschopnost českého průmyslu?

Specificky u energeticky náročných odvětví — zejména ocelářství — může ekvivalence Union Origin pro FTA země podkopat samotný účel IAA. (Ze zemí s uzavřenými FTA se do EU doveze odhadem 1/3 až 1/2 oceli, přičemž tyto země čelí výrazně nižším emisním nákladům než evropští výrobci.) SP ČR proto požaduje, aby pro ocel (a případně další energeticky náročné materiály zahrnuté v Příloze II) byla FTA ekvivalence podmíněna existencí srovnatelného uhlíkového zpoplatňení nebo podléhala mechanismu CBAM.

Příležitosti

Zavedení superkreditů a zvýhodněných podmínek pro „EU made“ vozidla – Zavedení superkreditů a veřejná podpora pro vozidla vyráběná v rámci EU zajistí evropským výrobcům příznivé podmínky a přispějí k zachování konkurenceschopnosti automobilového průmyslu.

Industrial Manufacturing Acceleration Areas (průmyslové výrobní akcelerační zóny) – Tyto zóny určují členské státy. Zóny jsou určeny pro průmyslové výrobní projekty v klíčových strategických odvětvích, jmenovitě v energeticky náročném průmyslu, automobilovém průmyslu a ve výrobě net-zero technologií.

Zrychlení a vyšší předvídatelnost povolovacích procesů – IAA zavádí koordinovaný postup úřadů, digitalizaci řízení, časové limity a tzv. agregované základní povolení pro celé průmyslové akcelerační zóny. Klíčová environmentální a plánovací posouzení se provádějí předem na úrovni oblasti, jednotlivé projekty tak získávají pouze povolení specifická pro danou instalaci. Tento mechanismus má šanci snížit regulatorní nejistotu, omezit investiční riziko a může zkrátit přípravu průmyslových projektů.

HK ČR: Průmyslový akcelerátor (IAA) nesmí ohrozit dekarbonizaci průmyslu ani energetickou bezpečnost ČR

Lepší přístup k energetické infrastruktuře – IAA vytváří rámec pro koordinované plánování energetických sítí v průmyslových akceleračních oblastech. Členské státy musí pro každou akcelerační oblast analyzovat její budoucí energetické potřeby a tyto informace promítnout do národních plánů rozvoje přenosových a distribučních sítí. Cílem je umožnit anticipační investice do infrastruktury a zajistit rychlejší připojení nových průmyslových projektů.

Silnější rámec pro zajištění přístupu k surovinám – Identifikace potenciálních úzkých míst, posílení koordinace akceleračních zón v otázkách kritických surovin, možnost využívat mechanismus společného nakupování surovin za účelem zvýšení vyjednávací síly. To je strategicky důležité, v případě ocelářství např. při přechodu na elektrické obloukové pece.

Lepší přístup k veřejnému financování při čerpání národních i evropských prostředků – Usnadnění financování projektů zajištěním koordinace mezi orgány a zefektivněním interních postupů v součinnosti s programy Unie a silnější pozici při notifikaci projektů u Komise.

Podpora kvalifikované pracovní síly a rekvalifikace – Může snížit sociální rizika při technologické transformaci.