Svaz průmyslu prosadil prodloužení mimořádných zrychlených odpisů o další dva roky

Jedním z trendů moderní doby je čistá mobilita a větší využívání alternativních paliv. Limitem většího využívání nízkoemisních automobilů je ale nedostatečná infrastruktura či zatím poměrně vysoká pořizovací cena vozidel. Po letech diskusí stávající vláda schválila daňové úpravy, které mohou alespoň částečně zvýšit atraktivitu investice např. do elektromobilů.

Konkrétně se zkrátí doba odepisování dobíjecích stanic pro elektromobily z 10 na 5 let, což investorům sníží v prvních letech základ pro výpočet daně z příjmů. Sníží se také odvod u služebního nízkoemisního vozu používaného pro soukromé účely z 1 procenta na 0,5 procenta z pořizovací ceny auta. Soukromé využívání služebního vozidla se považuje za nepeněžitý příjem zaměstnance, který je třeba zdanit. Tento krok Svaz průmyslu dlouhodobě po vládě požadoval.

Delší zrychlené odpisy

Vláda vyslyšela výzvy Svazu průmyslu a dopravy ČR a podpoří firmy a jejich investiční aktivitu prodloužením platnosti mimořádných zrychlených odpisů na tento a příští rok. Tento daňový podpůrný nástroj mohly díky aktivitě Svazu průmyslu firmy používat už za roky 2020 a 2021.

Podnik si díky tomu mohl daňově odepsat majetek v první odpisové skupině (např. nástroje a nářadí) již za 12 měsíců oproti standardním třem letům a ve druhé odpisové skupině (např. automobily, optické přístroje a zařízení) za dva roky místo běžných pěti let.

Firmy jsou takto motivované k investicím, neboť v prvních letech odvedou méně peněz na dani z příjmu. Stát ovšem o finance nepřijde. Platby daně se jen posunou v čase bez trvalého vlivu na státní rozpočet.

Pomoc Ukrajině

Nedávno nabyl účinnosti také návrh zákona o daňových opatřeních v souvislosti s vypuknutím války na Ukrajině. Mezi významné změny patří například prodloužení vyššího limitu pro odpočet darů ze základu daně, a to až do 30 procent základu daně do roku 2023.

Dále se dočasně rozšíří možnosti odpočtu o dary subjektům na Ukrajině včetně rozšíření účelu odpočtu o podporu obranného úsilí Ukrajiny (dosud se daňová úleva vztahovala jen na dary pro humanitární účely).

Poplatník si také bude moci zahrnout mezi daňově uznatelné výdaje bezúplatné nepeněžité plnění na pomoc Ukrajině, včetně odpisů používaného majetku či mezd. Od daně bude navíc osvobozen příjem zaměstnance v podobě poskytnutého ubytování ze strany zaměstnavatele, pokud toto ubytování sdílejí se zaměstnancem rodinní příslušníci s bydlištěm na Ukrajině, kteří ze země uprchli v důsledku válečného konfliktu.

Návrh daňových opatření připravilo Ministerstvo financí za přispění Svazu průmyslu, který poskytl konkrétní zkušenosti z pomoci firem či prosadil návrh na osvobození příjmu v podobě ubytování rodiny zaměstnance z Ukrajiny. Svaz dále jedná o zjednodušení a osvobození od DPH u darů poskytnutých uprchlíkům.

Globální minimální daň

Několik zásadních daňových změn se připravuje také na evropské úrovni. Nejvíce přelomový je návrh globální minimální daně, který se opírá o loňskou
globální dohodu o zdanění zisků nadnárodních korporací. V rámci prvního pilíře této dohody (dosud řešeno pouze na úrovni OECD) by se měla přerozdělovat část daně ze zisku mezi země, kde firma působí.

Týkat se to bude společností s globálním obratem nad 20 miliard eur a ziskovostí nad 10 procent tržeb. Státy si mezi sebou rozdělí pro účely zdanění čtvrtinu zisku překračujícího tuto hranici ziskovosti pomocí klíče odvozeného z tržeb na jednotlivých trzích. Zisk ke zdanění tak bude přerozdělován do zemí koncových zákazníků, jimž firma prodává své zboží a služby a kde má tržby alespoň 1 milion eur ročně (pro menší jurisdikce 250 000 eur ročně).

Druhý pilíř, který se již připravuje na úrovni EU, stanovuje globální minimální daňovou sazbu 15 procent u firem s obratem nad 750 milionů eur. V případě, že by v některé zemi měla dceřiná firma předmětné společnosti efektivní sazbu daně pod hranicí 15 procent, bude daná firma dodaněna „dorovnávací daní“. A to buď ze strany místních úřadů, nebo ve státě sídla mateřské společnosti.

Členové expertního týmu pro daně Svazu průmyslu a dopravy ČR se shodli, že u obou pilířů je třeba ještě vyjasnit řadu detailů. Důležitá bude zejména otázka, zda bude i nadále možno prostřednictvím daní podporovat investice nebo výzkum a vývoj. Diskuze okolo této „globální“ daňové iniciativy Svaz sleduje a bude o něm své členy průběžně informovat. Pozornost bude rovněž třeba věnovat technickému komentáři, který k druhému pilíři vydalo
OECD až po zveřejnění návrhu EU, a který bude třeba zahrnout do evropské směrnice.

Energie a tabák

Mezi další legislativní změny patří revize směrnice o zdanění energetických výrobků a elektřiny. Jejím cílem je zdanění tzv. energonositelů (např. motorová paliva, elektřina) podle jejich škodlivosti. Výše minimálních sazeb daně by měla odrážet negativní dopady na životní prostředí. Výjimky a osvobození budou podle Evropské komise možné pouze při dobrém odůvodnění ze strany členského státu. Svaz průmyslu bude prosazovat zachování smysluplných výjimek.

V době českého předsednictví by se měla dotvářet rovněž revize směrnice o zdanění tabákových výrobků, kde Evropská komise avizovala zvýšení stávajících sazeb daně a harmonizaci zdanění alternativních výrobků. Stejně jako v případě energetických daní by i zde měly být sazby daně nastaveny podle škodlivosti.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (3Q/2022). Autor: Milan Klempíř, manažer pro ekonomiku, daně a finance SP ČR