Švédská koruna v oběhu už představuje pouhé jedno procento hrubého domácího produktu země, to je desetkrát méně než ve zbytku západní Evropy nebo ve Spojených státech.
Stále více kaváren, restaurací a obchodů mince a bankovky nepřijímá. K nim se postupně připojují i řetězce jako IKEA nebo Ahlens. Polovina místních obchodů předpokládá, že během následujících šesti let přestane přijímat hotovost. Trend je jasný, píše Guardian, většina Švédů dává přednost digitálním a mobilním platbám.
A vláda již vytváří strategii, která by umožnila zrušit mince a bankovky do konce příští dekády. Švédská centrální banka dokonce zvažuje možnost zavedení státní kryptoměny.
Stačí mobil
Švédové mince a bankovky už nepotřebují, drobné nákupy jim usnadňuje od roku 2012 platební systém Swish. Rozjel se za podpory šesti velkých švédských bank a centrální banky. Loni v září měl už 6,5 milionu uživatelů.
Vše funguje přes aplikaci v mobilu. Uživatel je jejím prostřednictvím propojen přes telefonní číslo na svůj bankovní účet. To mu umožňuje přesun peněz v reálném čase. Jen několik sekund po potvrzení tak transakce proběhne.
„Je to velmi praktické. Když jsem zapomněl peněženku doma, tak moje manželka prostřednictvím systému Swish zaplatila moji kávu a croissant od svého stolu na univerzitě v Lundu,“ řekl deníku Guardian Richard Orange.
Také do kostelů už dnes chodí lidé se smartphony namísto peněženek. Milodary zasílají prostřednictvím této mobilní aplikace.
Konec demokracie?
Ale ne všichni jsou z nového trendu nadšení. Brojí proti němu hlavně skupina Kontantupproret. Tvrdí, že vše je dílo švédských bank majících jediný cíl: odstranit hotovost a těžit z toho. Hlasem skupiny je Björn Eriksson, bývalý policejní šéf. Tvrdí, že pokud hotovost zmizí, bude to znamenat konec demokracie, soukromí a individuální svobody. Jeho kritici ale poukazují na to, že Eriksson je ve vedení Asociace švédských soukromých bezpečnostních služeb. A ty by mohly přijít o svůj byznys.
Jiní zase argumentují, že konec mincí a bankovek by ohrozil starší a mentálně postižené lidi. Neuměli by si poradit s digitálními transakcemi, pokud by hotovost zmizela. Praxe však potvrzuje, že nic takového se neděje, starší Švédové žádné potíže nemají.
A tak jediní, kdo se zatím drží křečovitě hotovosti, jsou podle Richarda Orange například drobní řemeslníci, prodejci, kadeřníci, vesměs imigranti. Vede je k tomu podle jeho slov buď to, že si ještě na nový trend nezvykli, nebo nechtějí, aby jim někdo viděl „pod prsty“.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.