Švédsko novou vládu

Švédský parlament schválil minulý týden hlasováním podporu pro druhé volební období vládě lídrovi sociálních demokratů Stefanu Löfvenovi, který tak nadále zůstane premiérem středolevé menšinové vlády. Tím skončilo více než čtyřměsíční vyjednávání o sestavení vlády po volbách.


  • Země: SE – Švédsko
  • Datum zveřejnění: 01.04.2019

Staronový premiér převezme úřad v pondělí. Vládnout bude v koalici se stranou Zelených a s parlamentní podporou strany Středu a Liberální strany. Tyto strany byly členy předchozí vládnoucí koalice.

Volby 9. září přinesly takovou skladbu parlamentu, ve které nebylo možné nalézt většinu, přičemž v jeho složení převažovaly středopravý blok a středolevý blok, které dominují švédské politice již celá desetiletí. Oba tyto bloky tvořily zhruba 40 % hlasů, proto byla situace složitá a vyjednávání se táhlo měsíce.

Žádný z bloků nebyl schopen snadno sestavit novou vládu bez toho, aby nějakým způsobem zaangažoval třetí největší stranu, což je krajně pravicová, protiimigrační strana Švédští demokraté, se kterou ale všechny ostatní strany odmítají na národní úrovni spolupracovat.

“Více a více vlád se stává závislých na stranách s nedemokratickým programem,” řekl Lofven poté, co jeho strana zvítězila ve volbách do parlamentu a dodal: “Ve Švédsku trváme na demokracii a rovnosti. Švédsko si vybralo jinou cestu.”

Jak on, tak i středopravý lídr Ulf Kristersson, se po volbách neúspěšně pokusili sestavit nějakou formu vládní koalice. Do nejzazšího termínu 23. ledna, kdy bylo nutné sestavit vládu, zbývaly pouhé dva pokusy.

Löfvenův druhý pokus prošel navzdory tomu, že 115 členů parlamentu volilo pro a 153 proti, přičemž 77 se zdrželo hlasování, protože většina nebyla proti němu. Podle švédského práva totiž může premiér vládnout do té doby, dokud proti němu nebude aktivně hlasovat parlamentní většina.

Bývalý svářeč a odborový předák uspěl v pokusu o odchýlení strany Středu a Liberální strany od středopravého bloku, když jim nabídl hodně ústupků, a slíbil značně snížit daně, reformovat trh s nemovitostmi a uvolnit přísná švédská pravidla pro zaměstnávání pracovníků.

I když mu jeho taktika umožnila konečně sestavit vládu, tato stejně bude jednou z nejslabších vlád v historii země. Pouze 33 % voličů odevzdalo své hlasy ve prospěch dvou koaličních partnerů, a společně se stranou Středu a Liberální stranou tak nová admistrativa disponuje pouze 167 křesly v parlamentu, což je o osm méně, než je nadpoloviční většina ve švédském parlamentu Rigsdag, který má 349 křesel.

Pokud by se bývalí komunisté v levicové straně, kteří se stejně jako Strana Středu a Liberální strany zdrželi ve čtvrtek hlasování, rozhodli, že vláda směřuje příliš doprava, a hlasovali by proti ní, opozice tedy Švédští demokraté a dvě zbývající středopravé strany, což jsou Umírnění a Křesťanští demokraté – by měly většinu.

Lídr strany Švédští demokraté Jimmie Åkesson, který si od povolebního vývoje sliboval více vzhledem k rekordnímu zisku 17,5 % hlasů, označil výsledek vyjednávání za absurdní. “Mojí ambicí je nyní, aby Švédští demokraté byly dominující silou v silné středopravé opozici,” řekl.

Zpracoval kolektiv pracovníků kancelář CzechTrade Stockholm
S využitím zdroje: Jon Henley, The Guardian

Souborové přílohy

• Teritorium: Evropa | Švédsko | Zahraničí
• Témata: Zahraniční obchod

Doporučujeme