Svět bankovnictví se mění. Éra unifikovaných produktů definitivně skončila

Technologie, politika a společenská odpovědnost, to jsou tři vlivové faktory, které mění bankovní svět k nepoznání. Přestože především první dva působí již poměrně dlouho, je to působení zatím spíše skryté a jeho vliv se v plnosti teprve projeví. Brzy.

V České republice to možná zatím není příliš patrné, ale bankovní a finanční témata v tradičních médiích zabírají stále méně prostoru. Znamená to, že Wall Street ztrácí vliv? Ani v nejmenším, dokonce naopak. Vliv bankovního sektoru na běžnou realitu se dokonce zvyšuje. Jen jeho mediální obraz se stále častěji stěhuje na sociální sítě.

Apoštolové nového věku

Podobně jako automotive ve výrobní sféře jsou banky apoštoly nového věku v segmentu služeb. Byť se, zvláště pro podnikový sektor, snaží v poslední době profilovat jako partner s širokou škálou kompetencí, jejich základní doménou jsou finanční transfery. Tedy oblast, kam díky technologiím vstupují takové společnosti jako Google či Apple a s nimi pak i zcela neznámé, ale rychle rostoucí fintech startupy. Pro banky to znamená jediné – konkurenci ze všech stran.

Většina bank se tlaku přizpůsobuje. Jedinou cestou je digitalizace. Retailové bankovnictví je skutečně v čase nula. Dá se očekávat, že poroste počet digitálních bank, které budou své klienty obsluhovat pružněji, efektivněji a přitom levněji. Pobočkovou síť nahradí bez výjimky síť internetová. Technologie ovšem nepřinášejí pouhou změnu procesů, ale tu mnohem podstatnější – změnu obchodních modelů. Jestliže cílové skupiny – z pohledu bank – se v minulosti dělily v podstatě na dva tábory, domácnosti a podniky, již dnes je vidět dělení mnohem jemnější. Vždyť už dnes jsou na trhu unikátní produkty pro studenty či pro penzisty.

Prediktivní bankovnictví

Za přesnější segmentací cílových skupin je jednoznačně vidět vliv moderního marketingu, a především e-commerce, jak ji pojímá světová skupina GAFA, která už se stala symbolem marketingu současnosti. Google, Amazon, Facebook a Apple zkrátka nastavují trendy nejen technologické, ale obchodní. V příštích letech se banky i pod jejich vlivem naučí hodnotit své klienty ještě detailněji, budou mnohem více klást důraz na hodnocení jejich potřeb. Nástroje i data k tomu banky mají již dnes, zatím se je ale teprve učí používat. Až se to skutečně naučí, umožní jim to ještě více personalizovat nabídku.

Éra unifikovaných produktů je zkrátka definitivně za námi. Na bankovní scéně se objevuje přístup, který může znamenat zánik současného produktově zaměřeného modelu – prediktivní bankovnictví. Produkt totiž nahradí služba v pravém slova smyslu, založená na detailní analýze klientského chování či statusu a zaměřená na řízení finančních potřeb klienta v reálném čase. Zapomeňte na termíny, jako jsou úvěry, kontokorent, platba, investice… Budoucnost patří správě finančních potřeb. Platí to tím víc, čím více investují největší hráči bankovního světa do mobilních platforem.

Domácnosti i firmy

Není jediný důvod se domnívat, že výše popsané modely se neprosadí i ve firemním bankovnictví, vždyť zvláště ve skupině živnostníků, fyzických osob a malých i středních podniků mohou nové možnosti a modely představovat pro banky i klienty zcela novou úroveň vztahů a služeb. Vše ještě umocňují dva momenty. Prvním je standard otevřeného bankovnictví, které umožní zapojovat do jednoho aplikačního rozhraní nejen soukromé i firemní finance, ale také služby různých bank, a dokonce i služby nebankovní. I podle loňské analýzy Innovation in Retail Banking, kterou každoročně vydává EFMA (European Financial Management Association), je právě open banking a API faktorem, který nejvíce a nejrychleji ovlivní současnou podobu bankovnictví.

Dalšími v pořadí budou také biometrie, internet věcí, block-chain a v delším horizontu patrně i masové využití principu kryptoměn. Druhým momentem, který volá po novém modelu obsluhy firemní klientely, je trend rozšíření investičních nástrojů mimo privilegovanou skupinu institucionálních a velkých investorů společně s předpokladem – a patrně i požadavkem – jejich masového využití investory privátními a malými.

Ofenziva menších

Nemění se jen svět bank, mění se i svět investic. Ostatně ani specializované investiční fondy a jejich manažeři nedosahují zpravidla výsledku nad hodnotami indexů a z nejrůznějších důvodů tak obliba klasických investičních fondů klesá.

Podobně se zdá, že klesá obliba rizikových hedgeových fondů. Co naopak roste, je poptávka po algoritmických nástrojích a také po ETF a ESG fondech. Oba typy fondů jsou poměrně nové, byť jejich zrod se datuje ještě do minulého tisíciletí. Teprve poslední dekáda přinesla jejich masovější oblibu, patrně proto, že reflektují logické požadavky především nových, menších investorů – totiž snížení nákladů i vstupní investice a také udržitelnost ekonomického rozvoje.

Na první požadavek reagují právě ETF (Exchange Trade Fund) fondy, které se objevují i s názvem indexové fondy. V principu představují možnost investice do indexu aktiv určitého fondu, což dovoluje snadnou diverzifikaci i vyvážení charakteru, tedy výnosu a rizika. Za výhodu lze považovat i transparentnost ETF fondů a jejich zpravidla pasivní řízení, které eliminuje lidský faktor a jeho případné selhání.

Politika ve hře

S environmentální politikou současnosti pak souzní principy impact či ESG (Environmental, Social and Governance) fondů. Byť je někteří považují za módní vlnu, věnujme jim pozornost. Společensky odpovědné investování není altruismem, jako není altruismem společenská odpovědnost firem. Dobro totiž v ekonomickém pohledu znamená zisk. Sociálně odpovědné chování podniků se stává nedílnou součástí toho, čemu starý dobrý marketing říkal goodwill a na co jsme málem zapomněli.

Právě goodwill má dnes vliv na atraktivitu firem jako zaměstnavatelů i jako dodavatelů. Ne náhodou americká agentura Bloomberg považuje ESG investiční strategii za jeden ze tří megatrendů ovlivňujících současnou podobu správy aktiv. ESG fondy spravují aktiva převyšující 30 bilionů dolarů. A podle amerických studií již dnes princip sociálně odpovědného investování preferují až tři čtvrtiny investorů.

Qui bono

S environmentální politikou je dnes ovšem spojen nejen svět investic, ale i bank samotných. Většina evropských bank přece v duchu Směrnice o ochraně životního prostředí a sociálních zárukách, kterou vydala Rozvojová banka Rady Evropy, nejen podporuje čisté a zelené technologie, ale ustupuje od financování technologií špinavých. Nakolik se tu střetává svět bank se světem politiky, ukáže možná blízká budoucnost především v sektorech energetiky, teplárenství, vodního hospodářství, zemědělství a automobilového průmyslu.

Role a význam bank stoupá, veřejný sektor zasahuje a formuje více, než by se mohlo zdát. Při pozorovatelné ztrátě politické schopnosti přijímat rozhodnutí je to možná pochopitelné, otázkou – kterou už se dnes zabývají i politologové, ekonomové a sociologové – je, zda je to i ku prospěchu věcí budoucích. Jistotou zatím zůstává, že změny utvářející bankovní sektor zdaleka neskončily.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Pravidelné novinky e-mailem