Světlo jako lék. Revoluční obvaz z nanomateriálu vyvíjí startup LAM-X

Společnost s univerzitním a akademickým zázemím chce převést do praxe výsledky výzkumů, které by mohly najít cestu z rostoucí hrozby rezistentních bakterií komplikujících hojení ran. Do výroby by se pak měl pustit komerční partner.

Detailní pohled na fluorescenční nanotkaninu. | Foto: LAM-X

Revoluční nanotkaninu s využitím v oblasti ošetřování a hojení ran vyvíjí nově založený startup LAM-X. Za společností, která se chce prosadit s inovacemi v oblasti medicíny, stojí CUIP, dceřiná firma Univerzity Karlovy a i&i Prague, což je biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Zakladatelské společnosti jsou také prvními investory. Do vývoje nanovláken, které by mohly sloužit pro výrobu inovativních obvazů, vložily 12 milionů korun.

Mladá firma chce do praxe přenést výsledky výzkumů Jiřího Mosingera z katedry anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Projekt docenta Mosingera mezi ostatními naprosto vyčníval svou nápaditostí i dosaženými výsledky nejen v laboratoři. K dispozici byla i velmi slibná data z klinického testování světlem aktivovaných materiálů. Proto LAM-X znamená Light activated materials X. Tyto nanomembrány byly využity jako součást obvazového krytí bércových vředů. Již nyní se vyskytují potenciální zájemci ze strany výrobců lékařských prostředků,“ popsal potenciál nové společnosti ředitel CUIP Otomar Sláma.

Koronavirus pozměnil směr

Úplně nový impulz podle něj vývojovému týmu dává aktuální situace s koronavirem COVID-19. „Ta pozměnila původně nastavený vývojový plán a tým LAM-X v současné době testuje svoji technologii pro výrobu speciálních membrán, které by se staly součástí roušek. Pokud budou testy úspěšné, membrány budou schopné nejen viry zachytit, ale také je aktivně eliminovat,“ zdůraznil Otomar Sláma. 

Otomar Sláma, ředitel společnosti Charles University Innovations Prague, neboli CUIP. | Foto: LAM-X

Do budoucna se LAM-X bude soustředit na dlouhodobě plánované revoluční obvazy. „Oproti většině krycích materiálů určených pro hojení ran, mají nanomateriály hlavní výhodu v zabránění prostupu většiny bakterií a virů z vnějšího prostředí do rány. V případě LAM-X nanomembrány se dostáváme ještě na vyšší úroveň obrany proti těmto mikroorganismům. Ta spočívá v aktivní eliminaci patogenů na povrchu membrány,“ vysvětluje Otomar Sláma a navazuje: „Zjednodušeně řečeno, pokud je rána krytá LAM-X nanomembránou, stačí na ni krátce posvítit vhodným zdrojem světla a veškeré mikroorganismy v blízkém okolí jsou zlikvidovány. Rána se tak rychleji hojí.“

Podpůrný efekt LAM-X membrán při hojení již potvrdila klinická data získaná u pacientů s bércovými vředy. „Jednou z nesporných výhod této technologie je skutečnost, že proti aktivní látce, na rozdíl od antibiotik, nevzniká rezistence. LAM-X tak reaguje na celosvětovou hrozbu stále rostoucí rezistence vůči antibiotikům,“ připojuje ředitel CUIP další přednost inovace.

Přestože za projektem stojí dvě firmy se stabilním univerzitním a akademickým zázemím, LAM-X musel překonávat některé obtíže. „Transfer technologií mezi akademickými institucemi a komerčními subjekty je v ČR v porovnání se státy západní Evropy stále v plenkách. Propojování vědy a průmyslu je bohužel v očích řady kolegů z akademické sféry pořád vnímáno negativně. Průmyslová sféra rovněž nemá s akademiky jen dobré zkušenosti. Situace se nicméně rychle lepší, a to jak díky osvětě, tak zejména díky příkladům dobré praxe, které rychle přibývají. Doufáme, že LAM-X bude sloužit jako jeden z pozitivních příkladů úspěšné komercializace vědeckých výsledků,“ věří v úspěch takzvané spin-off firmy Otomar Sláma.

Světlo místo stříbra

Strategickým cílem společnosti je najít vhodného komerčního partnera, který si produkci, distribuci, a prodej materiálu převezme pod svá křídla. „K tomu je ale ještě poměrně dlouhá cesta. V současné době naši technologii optimalizujeme a připravujeme pro takzvané scale-up. Abychom tuto fázi co nejvíce urychlili, jsme připraveni žádat o grantové výzvy a přizvat ke vstupu do společnosti dalšího investora. Teprve po ukončení této fáze budeme schopni technologii nabídnout vhodným strategickým partnerům, jako jsou např. producenti zdravotnického materiálu, plastových obalů, desinfekčních prostředků, netkaných textilií a filtrů. Nicméně v případě obvazů by typickým koncovým zákazníkem byla zdravotnická zařízení všeobecně,“ zmiňuje Otomar Sláma. Velmi pravděpodobně se podle něj dá očekávat, že strategickým partnerem bude zahraniční společnost.

V rámci výzkumu se používá také spektrometr. | Foto: LAM-X

V oblasti zdravotnictví má vyvíjená technologie širokou škálu uplatnění. Od antimikrobiálních krytí ran, přes antimikrobiální plasty pro výrobu zdravotnických prostředků až po antimikrobiální textilie. „Zaměříme-li se tedy ve stručnosti jen na jednu z nejperspektivnějších oblastí, tak například u antimikrobiálního krytí ran bude naše technologie konkurovat obvazům obsahujícím stříbro, které na světovém trhu dominují. Použití stříbra v obvazu je ovšem spojeno s již známými nevýhodami, jakými jsou například nekontrolovatelná aktivita, náchylnost k oxidaci nebo postupné nežádoucí uvolňování aktivních složek. Kromě toho bylo popsáno, že u bakterií může na stříbro vznikat rezistence,“ upozorňuje šéf CUIP.

Technologie LAM-X nabízí v tomto ohledu značné výhody především proto, že antimikrobiální působení je časově omezené, protože je kontrolovatelné světlem a rezistence vůči aktivní látce nevzniká. Kromě zdravotnictví má vyvíjená technologie potenciál uplatnit se v řadě dalších odvětví.

Budování firmy začíná

LAM-X jako čerstvě založená společnost v současnosti začíná s náborem zaměstnanců. Nyní tvoří hlavní management členové představenstva. Vývoj a optimalizace technologie probíhá na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy výzkumnou skupinou docenta Jiřího Mosingera. Společnost i&i Prague stejně jako CUIP, poskytují komerční a právní podporu. „Spolupráce s akademickým prostředím je a do budoucna bezesporu i nadále bude velmi důležitá. Už jen proto, že technologie LAM-X je přímo založená na dlouholetém výzkumu docenta Jiřího Mosingera,“ říká Otomar Sláma. Vývoj technologie bude ale podle něj uskutečňován i s dalšími akademickými pracovišti.

Porada výzkumného týmu, zleva Jiří Mosinger, Petr Henke a Vojtěch Liška. | Foto: LAM-X

Inovativní potenciál materiálů otevírá vyvíjené technologii významné perspektivy. „Technologie LAM-X je potenciálně využitelná v celé řadě nejrůznějších oblastí od zdravotnictví, přes filtraci vzduchu či vody až po výrobu obalových materiálů, například pro potravinářský průmysl. Pokud se zaměříme výhradně na zdravotnictví, nejaktuálnější výzvou současné zdravotní péče je ochrana zdravotnického personálu a zranitelné populace v souvislosti s šířením COVID-19. Dále pak stále vzrůstají mikrobiální rezistence vůči antibiotikům. Bakterie rezistentní na léčbu běžně užívanými antibiotiky jsou hrozbou pro každého, nehledě na sociálně-ekonomický statut,“ konstatuje Otomar Sláma.

Na hledání přístupů a prostředků, které by umožnily efektivně bojovat s infekcemi vyvolanými těmito „superbakteriemi“, je podle něj celosvětově soustředěno značné úsilí. „Pokroky v tomto směru bohužel zatím nejsou nijak výrazné. Věřím LAM-X, že ochranou našeho prostředí před škodlivými mikroby bude schopen snížit počet život ohrožujících komplikací,“ uzavírá ředitel CUIP.

Společnost LAM-X v kostce

Společnost LAM-X vznikla 20. února roku 2020. U jejího zrodu stály společnosti Charles University Innovations Prague (CUIP), dceřiná společnost Univerzity Karlovy, a i&i Prague biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Oba subjekty připravovaly vznik LAM-X od roku 2018.

Co je to spin-off firma

Takzvaná spin-off společnost je podnikem pro přesun výsledků vědeckého výzkumu do komerční praxe. V tuzemsku je zakládání těchto firem poměrně komplikované a rizikové. Soukromé podniky se je proto naučily obcházet a namísto s univerzitami se mnohdy domlouvají přímo s vědci.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem