Sanace klíčové infrastruktury vytváří omezený prostor také pro zahraniční dodavatele technologií a služeb – včetně českých firem.

Největším problémem syrské ekonomiky zůstává nedostatek elektřiny. Instalovaný výkon elektráren byl během konfliktu drasticky snížen a výroba elektřiny je limitována nedostatkem paliv i technickým stavem přenosové a distribuční soustavy. V mnoha regionech je elektřina dostupná pouze několik (4–8) hodin denně, což zásadně omezuje průmyslovou výrobu i fungování služeb.

ExportMag.cz: Saúdská Arábie zve svět. Ohromit chce i budovou dlouhou 170 kilometrů

Právě elektroenergetika je proto hlavní prioritou státu i mezinárodních aktérů. Veřejně se objevují záměry na výstavbu plynových elektráren v kombinaci s velkými solárními projekty, stejně jako tlak na obnovu rozvoden, transformátorů a distribučních sítí. Pro české firmy se zde nabízí uplatnění v oblasti energetických technologií, automatizace, řídicích systémů, ochran, měření a snižování ztrát v sítích.

Před rokem 2011 patřila Sýrie mezi středně významné producenty ropy v regionu. Dnes je produkce výrazně nižší a země je závislá na dovozech paliv. Ropný a plynárenský sektor je zatížen poškozenou infrastrukturou, nedostatkem investic a sankčními omezeními, přesto zůstává klíčovým zdrojem příjmů státu a energetických vstupů. Z hlediska zahraniční spolupráce se zde otevírají především servisní a modernizační projekty – opravy zařízení, náhradní díly, měřicí a bezpečnostní systémy, zvyšování energetické účinnosti a environmentální monitoring. Pro české firmy jde spíše o technicky orientované zakázky než o rozsáhlé investice do těžby.

Vedle velkých projektů se dynamicky rozvíjejí decentralizované solární systémy, které domácnosti a podniky instalují jako reakci na výpadky sítě. Fotovoltaika v kombinaci s bateriovými úložišti a dieselovými zálohami se stává běžnou součástí energetického mixu. To vytváří poptávku po komponentách, řízení hybridních systémů, akumulaci energie a servisu, kde mají české firmy relevantní zkušenosti. Význam obnovitelných zdrojů v Sýrii v posledních letech roste, a to nejen z klimatických, ale především z krizových a provozních důvodů.

Vodním elektrárnám chybí díly

Specifickou roli v syrském energetickém mixu hraje vodní energetika, která je méně závislá na dovozu paliv a zároveň relativně méně citlivá na sankční omezení. Všechny tři klíčové vodní elektrárny na řece Eufrat – Tišrin, Eufrat (Tabqa) a Kadiran – jsou od letošního ledna pod plnou kontrolou syrského státu, přičemž jejich hlavním problémem je nedostatek náhradních dílů a finančních prostředků na údržbu.

Přehrada Tišrin disponuje šesti turbínami s instalovaným výkonem 600 MW, přehrada Eufrat (Tabqa) má osm turbín o celkovém výkonu 800 MW, z nichž jsou však čtyři mimo provoz, a přehrada Kadiran je vybavena třemi turbínami o výkonu 105 MW.

Ministerstvo energetiky se snaží situaci řešit mobilizací převážně místních techniků, kteří zajišťují opravy včetně výroby a kompletací náhradních dílů pro nefunkční turbíny, často formou kanibalizace. Opravy rychle postupují a očekává se, že již do června letošního roku se průměrná dostupnost elektřiny pro obyvatelstvo zvýší ze současných 6–8 na 12–13 hodin denně.

Technický stav těchto zařízení je poznamenán dlouhodobým nedostatkem údržby a investic. Právě zde se však otevírá konkrétní prostor pro zahraniční dodavatele – modernizace turbín a generátorů, nové řídicí a ochranné systémy, rozvodny, regulace výkonu a zvýšení účinnosti. Pro české firmy s tradicí ve vodní energetice představuje tento segment jednu z nejrealističtějších vstupních bran na syrský energetický trh.

V zemi investují Saúdové

Paralelně probíhá rozšiřování výrobních kapacit i v tepelných zdrojích. Ministerstvo energetiky potvrdilo finanční a technickou podporu Saúdské Arábie při zvyšování výkonu elektrárny Deir Ali na 600 MW a elektrárny Aleppo až na 1000 MW. Zároveň se připravují smlouvy se Saúdskou Arábií na výstavbu malých solárních elektráren s celkovou kapacitou až 1000 MW, což potvrzuje rostoucí důraz na decentralizované obnovitelné zdroje.

Dlouhodobě ministerstvo pracuje také na studiích větrné energetiky, přičemž jako perspektivní lokality jsou zmiňovány Homs, Kunejtra a oblast Golanských výšin. V oblasti plynové energetiky byla uzavřena dohoda se společností UCC na instalaci čtyř plynových turbín v elektrárnách Aleppo, Deir ez-Zor, Mahardah a Zayzoun. V nejbližší době má být rovněž vypsáno výběrové řízení na nový projekt vodní elektrárny.

Podle ministerstva se již podařilo zvýšit celkovou výrobu elektřiny na asi 3000 MW a cílem pro letošní rok je dosažení kapacity až 5000 MW. Pro zahraniční dodavatele to znamená investiční a exportní příležitosti zejména v oblasti modernizace vodních elektráren, dodávek turbín a jejich komponent, řídicích a ochranných systémů, solárních technologií, hybridních zdrojů a energetické infrastruktury, kde mohou české firmy nabídnout technické know-how i dlouhodobý servis.

Sankční režim platí i v energetice

Pro české firmy to představuje reálné, byť selektivní exportní příležitosti, zejména v segmentech spojených s modernizací, údržbou a technologickým rozvojem energetické infrastruktury. Největší potenciál lze identifikovat v oblasti vodních elektráren (retrofit turbín, generátory, regulace, ochrany), plynových a hybridních zdrojů, solárních systémů, rozvoden, automatizace a řízení sítí, stejně jako v dlouhodobých servisních a technicko-poradenských kontraktech.

Úspěšné zapojení do syrských projektů bude vyžadovat pečlivé posouzení sankčního rámce, exportních kontrol a finanční struktury projektů. Perspektivní jsou zejména projekty s jasným civilním a infrastrukturním charakterem, podporované státem nebo zahraničními partnery, kde je kladen důraz na obnovu základních služeb.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Damašku (Sýrie). Autor: Jan Riegert, ekonomický diplomat.