Tchajwanci postaví v Drážďanech svou první evropskou továrnu na mikročipy

S 10 miliardami eur jde o největší firemní investici v Sasku od roku 1990, místní politici proto rozhodnutí považují za nejlepší zprávu roku, ne-li desetiletí. Definitivní rozhodnutí tchajwanského koncernu TSMC, který pokrývá až třetinu světové spotřeby čipů, spolková i saská vláda nadšeně přivítaly.

Odborné komentáře mluví o nové etapě průmyslového rozvoje Saska, jejíž význam je srovnatelný s prvními velkými investicemi v regionu po znovusjednocení Německa počátkem 90. let 20. století. Tento projekt značně posílí pozici a realizaci záměrů technologického hubu Silicon Saxony, který je již nyní největší čipovou aglomerací v Evropě.

ExportMag.cz: Čipy a jízdní kola. V čem ještě exceluje malý velký Tchaj-wan?

Nový závod TSMC, který zaměstná asi 2 tisíce kvalifikovaných odborníků, by mohl posunout Silicon Saxony na celosvětové úrovni mezi vůbec nejvýznamnější technologické huby v oblasti výroby čipů. Výstavba podniku začne v blízkosti drážďanského letiště a stávající továrny Bosch ve druhé polovině příštího roku, na 50hektarovém pozemku vznikne unikátní projekt výroby čipů na základě 22–28 nanometrové technologie. Výroba by se měla rozběhnout v roce 2027.

Budoucími odběrateli čipů z drážďanského závodu TSMC se stanou především výrobci z oblasti automobilového průmyslu. Svobodný stát Sasko tento projekt v nejbližší době podpoří významnými investicemi do rozvoje infrastruktur v oblasti zásobování vodou a energiemi.

V současné době vyrábí v Drážďanech mikročipy tyto společnosti:

• GlobalFoundries – 3200 zaměstnanců, zahájení výstavby továrny v roce 1996
• Bosch – 500 zaměstnanců s plánem zvýšení na 700, zahájení výroby 2021
• X-Fab – 500 zaměstnanců, výroba od roku 2007
• Infineon – 3250 zaměstnanců, výroba od roku 1995, ohlášení podstatného rozšíření výroby v roce 2023

Pro úplnost připomínáme i plánovanou investici firmy Intel v Magdeburgu, který leží v sousedním Sasku-Anhaltsku. Intel letos v létě oznámil navíc svůj záměr vybudovat další továrnu na výrobu mikročipů v polské Vratislavi.

Chystá se Evropská aliance výrobců polovodičů

V září by mělo být v Drážďanech založeno nové podnikatelské sdružení nazvané „Chip – Allianz“, jehož cílem je rovněž podpora dalšího rozvoje výroby čipů v Sasku. Zatím není známo, kdo má být členem tohoto sdružení, ani jaký bude jeho vztah k hubu Silicon Saxony. Saská vláda kromě toho již počátkem letošního března oznámila v Bruselu záměr iniciovat vznik „Evropské aliance výrobců polovodičů“, jejímiž členy by mělo být kromě Saska dalších 12 evropských regionů z devíti zemí EU, ve kterých se nacházejí závody na výrobu čipů. Mezi předpokládanými členskými regiony aliance je uváděn i Jihomoravský kraj. Aliance by měla vzniknout během první poloviny roku 2024.

Drážďanská továrna TSMC je nejen saským úspěchem, ale i jedním z kroků v dosažení cíle EU na výrobu 20% světové spotřeby čipů do roku 2030. Nyní činí evropský podíl méně než 10 %. Projekt je tedy plně v souladu s Evropským aktem o čipech, schváleným letos v dubnu a předpokládané dotace mohou dosáhnout až 5 miliard eur. Zúročí se tak několikaletá snaha spolkové i saské vlády a podpoří se výroba a další rozvoj místního automobilového průmyslu. Budoucími odběrateli čipů TSMC z Drážďan budou například saské automobilové závody firem Porsche (závod v Lipsku), Volkswagen (továrna na elektromobily ve Zwickau) a BMW (závod v Lipsku).

Koncentrace vysoce specializovaných závodů s sebou přinese i řadu problémů, například se očekává nedostatek kvalifikovaného personálu. Uvažuje se o zřízení speciálního vzdělávacího programu, takzvané „čipové akademie“, neboť již nyní si menší výrobci stěžují, že nadnárodní koncerny dokáží jejich zapracované zaměstnance odlákat. Vznik tohoto školicího střediska rovněž finančně podpoří Svobodný stát Sasko.

Firmy hledají zaměstnance

V oborech souvisejících se softwarem, polovodiči a telekomunikacemi pracuje v Sasku nyní víc než 76 tisíc lidí, cílem je navýšit jejich počet v nejbližších 10 až 15 letech o dalších 30 tisíc osob, celkově by tak zde v tomto oboru působilo více než 100 tisíc profesionálů. Připravované vzdělávací a rekvalifikační programy předpokládají i podporu vyššího zapojení žen a zaměstnanců vyšších věkových kategorií do výroby čipů.

Kromě čipových gigantů hledají zaměstnance i společnosti jako Zeiss, Jenaoptik či Vodafone, zastoupení mají i výrobci solárních panelů a specializovaní výrobci chemických polotovarů. Kvůli nedostatku disponibilních odborníků v Sasku hodlá vedení TSMC přesunout do nového závodu v Drážďanech zhruba 10 % zaměstnanců (z plánovaného počtu 2000) z již existujících asijských závodů této firmy.

Druhým úskalím se jeví zásobování továrny vodou, což představovalo pro TSMC problém i na Tchaj-wanu. V Drážďanech je zvýšená spotřeba vody ze strany továren rovněž patrná, spotřebují zhruba polovinu celkového množství a jejich nároky stoupají. Proto byl v uplynulých dvou letech vybudován systém 15 vrtů poblíž řeky Labe, které využívají spodní vodu a v průmyslové kvalitě ji dodávají do továrny Infineonu, kde se dále čistí.

Kritika vysokých dotací

Rozvoj čipového průmyslu je jedním z pilířů inovativního přístupu k budoucímu rozvoji saské ekonomiky v souladu s aktuálními průmyslovými trendy a s postupným nárůstem významu elektromobility pro dopravní systémy a infrastrukturu. Z nových průmyslových projektů v Sasku mohou profitovat i české společnosti z blízkého či vzdálenějšího okolí, předpokládáme i zesílení spolupráce v oblasti výzkumu a vzdělání.

Na druhé straně případný odliv kvalifikovaných českých expertů na výrobu mikročipů do Saska by mohl být brzdou pro další rozvoj výroby čipů v Česku, především plánovaného rozšíření kapacit závodu americké firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Někteří ekonomičtí odborníci rovněž kritizují vysokou výši německých dotací, poskytovaných na rozvoj výroby mikročipů, protože s tím spojený nárůst daňového zatížení může být podle jejich názoru brzdou pro rozvoj jiných průmyslových odvětví a může rovněž do jisté míry deformovat podnikatelské prostředí.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Drážďanech (Německo). Autoři: Markéta Meissnerová, ekonomická specialistka, Jozef Špánik, ekonomický diplomat.