Teď výsledky projektu, který se zrodil na CXI TUL, ocenila odborná porota pověřená Evropskou komisí titulem LIFE Awards 2025 v kategorii Circular Economy and Quality of Life. Je to vůbec první český projekt, který tento titul ve výše uvedené kategorii získal.

„Ze zhruba 150 projektů řešených v rámci výzvy Evropské komise LIFE, porota vybrala po třech finalistech do třech kategorií. Náš LIFEPOPWAT byl jediným českým zástupcem. Z finalistů vybrala náš projekt jako nejlepší. Ten úspěch nás těší dvojnásob, protože je to navíc v téměř dvacetileté historii soutěže poprvé, co český projekt dosáhl v kategorii cirkulární ekonomiky na tento prestižní titul,“ říká koordinátor mezinárodního realizačního týmu projektu LIFEPOPWAT a ředitel Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci (CXI) Miroslav Černík.

U soutěžních projektů porota posuzovala, jak projekty přispívají k okamžitému a dlouhodobému zlepšení životního prostředí, ekonomiky a společnosti, dále hodnotila stupeň inovace a přenositelnosti, efektivitu nákladů a význam z hlediska politiky země a EU.

Cenu převzali zástupci projektu LIFEPOPWAT během konference EU Green Week začátkem minulého týdne v sídle Evropské komise v Charlemagne Building v Bruselu. Cenu jim udělil člen expertní komise a předseda Komise pro životní prostředí, změnu klimatu a energetiku (ENVE) Evropského výboru regionů Konstantin Bakyonnis a Patrick Child, úřadující Generální ředitel pro životní prostředí Evropské komise. Předávání cen se zúčastnila také komisařka pro životní prostředí, rezistenci vodních zdrojů a konkurenceschopnou cirkulární ekonomiku Jessika Roswall.

Podstatou technologie s názvem Wetland+ je systém založený na sérii filtračních a sorpčních polí, která jsou naplněna železem a přírodními látkami jako rašelina nebo dřevní štěpka. Významnou složkou je uměle vytvořený mokřad, kde díky kořenovému systému dochází k dočištění vstupujících vod.

Adapterra Awards 2025 ocení projekty, které chrání klima a brání povodním

Téměř bezúdržbovou technologii v roce 2020 zavedl projektový tým pilotně na výsypce starého lomu v Hájku na Karlovarsku (ve správě DIAMO, s. p.) a o dva roky později také v polském Jaworznu. Na obou lokalitách se účinnost čištění vody pohybuje těsně pod hranicí 100 %.

Na lokalitě Hájek, kde je tato technologie instalována v plném měřítku, bylo od jejího zavedení vyčištěno 220 tisíc m³ kontaminované vody a z ní 150 kg polutantů, přičemž účinnost technologie se stále zvyšuje díky růstu mokřadních rostlin.

„Po celé Evropě je podobných opravdu velkých skládek okolo 40 a nespočet menších a odhaduje se, že je v nich uloženo až čtvrt milionu tun lindanu a dalších pesticidních látek. V projektovém řešení jsme kladli důraz na přenositelnost technologie na lokality po celém světě,“ dodal profesor Černík.