Technologická revoluce? Zatím se nás to příliš netýká

Technologie jsou prý všudypřítomné. Mění výrobu, obchod, služby, administrativu. Přinášejí nové možnosti i nové nejistoty. A jednu nezpochybnitelnou jistotu: nelze je ignorovat. Což si uvědomují podnikatelé i politici. Ve světě. U nás doma je to trochu jinak. Zatímco ti první skutečně konají, ti druzí zatím stále spíše diskutují.

Oprávněně tak technologie v Česku vzbuzují v mnoha případech otázku, jakou skutečnou hodnotu přinášejí. Kde jsou ty výhody, které si ze čtvrté průmyslové revoluce odnese každý jeden z nás, občan či podnikatel? Odpověď naznačil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý už v debatě o technologické revoluci, která se na půdě HK ČR odehrála zhruba před rokem. Tehdy vyjádřil obavu, že se současným tuzemským přístupem k technologiím se možná dostaneme technologicky o stupínek výše, ale v hierarchii výrobních řetězců zůstaneme ve stejné kategorii, v níž jsme dnes.

Přestože vláda vyhlásila pro Česko cíl být v roce 2030 digitálním, inovačním a technologickým premiantem starého kontinentu, může i ten pouhý krok o stupínek výše být jen zbožným přáním.

Chybí digitální infrastruktura

Pesimistický je totiž v pohledu na realitu i první ředitel a posléze jednatel české pobočky Microsoftu, někdejší ministr financí, dnes pražský zastupitel Ivan Pilný: „Lídrem v technologiích, digitalizaci a automatizaci asi nejsme. Marketingové akce jako Country for the Future nestačí. Chybí rozvinutá digitální infrastruktura, která stále není postavena na roveň dopravní. Lijeme peníze do betonu, ale neumíme utratit evropské peníze na vysokorychlostní internet.

Digitalizaci ve veřejné a státní správě ovládají ,ajťáci‘. Chybí to základní, vyčistění a zbavení se přebytečných zákonů, bez toho jsou peníze na digitalizaci utráceny neefektivně. Máme velký lidský potenciál, projevuje se to zejména v podnikatelské sféře.

Máme velký lidský potenciál, projevuje se to zejména v podnikatelské sféře. Stát by měl podporovat ekonomiku s přidanou hodnotou, ekonomiku talentu. K tomu je třeba výrazně změnit vzdělávací systém. Vzdělávání musí být inovativní a celoživotní. Peníze investované do vědy a výzkumu stále postrádají to základní, měřitelnost návratu investic.

Stát by měl podporovat ekonomiku s přidanou hodnotou, ekonomiku talentu. K tomu je třeba výrazně změnit vzdělávací systém. Vzdělávání musí být inovativní a celoživotní. Peníze investované do vědy a výzkumu stále postrádají to základní, měřitelnost návratu investic. V nových oblastech, jako je umělá inteligence, bychom měli podporovat tu aplikovanou, ve zdravotnictví, bezpečnosti, využívání velkých dat.

Pokud se týká podnikatelů, od digitalizace státní správy bych mnoho neočekával. Jak jsem již zmínil, bylo by třeba vyčistit a zjednodušit zákony a odstranit zbytečné byrokratické překážky. Po této očistě se digitalizuje snadno, a dokonce i levně. Strategií máme stovky, se stovkami stránek pravidelně vykazovaných a kontrolovaných. Jen školství jich má několik, přibývají pravidelně. Na většinu z nich bohužel nejsou přidělovány finance, a tak končí u polovičatých hodnocení.

Pokud bych měl nějakou novou strategii představit, pak asi následující: Přestaňme plýtvat lidským potenciálem. Mnoho jiných zdrojů už nemáme a i tento lze vyčerpat nebo otrávit.“

Ano, v této zemi je řada špičkových technologických odborníků, kteří mohou vizemi a koncepty směle konkurovat světu. Karel Lemr s Antonínem Černochem pracují na kvantové teleportaci, Petr Kapoun se účastní špičkových kosmických programů, Michal Illich vyvíjí autonomní elektroletadlo schopné kolmých startů i přistání, baterie Jana Procházky ohromily NASA…

Výčet příkladů přesahuje možnosti tohoto článku. Problém totiž není v kreativitě a schopnostech českých podnikatelů, inženýrů a vědců, v privátním sektoru, problém je v prostředí, které jim stát připravuje. Podpora inovativního podnikání, technologického vývoje, vědy, výzkumu a vzdělávání či nových kreativních průmyslů je oblíbenou řečnickou figurou. Ta ale reálné výsledky obvykle nepřináší.

Desetileté vakuum

Za digitální systémy utrácíme miliardy, ale jejich efekt výrazně nepociťujeme. To spíše pachuť nepovedených tendrů. Mýto, rezortní informační systémy či české 5G sítě jsou nepřehlédnutelné lapsy. Co je platné, že 5G sítě testují v projektech Bílina, Plzeň, Ústí nad Labem, Jeseník a Karlovy Vary, když dva roky připravovaná aukce byla zrušena a dojde k jejímu dalšímu posunu a změně podmínek…

Ivan Pilný má pravdu, moderním technologiím v Česku zoufale chybí digitální infrastruktura. A zkušenosti z budování dopravní infrastruktury příliš nadějné představy nedovolují. Rozpor mezi slovy a činy je zjevný. „Občané i novináři mají někdy pocit, že stát nic nedělá, že v digitalizaci nikdy nic nedodá. To ale není pravda. Proces úspěšné digitalizace státu není práce na jedno volební období. Němci to dělají dvanáct let. My můžeme být daleko rychlejší, protože mnoho z této práce už máme hotovo,“ řekl před časem na konferenci Digitální Česko Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci a informační technologie.

Tak pro pořádek: před více než deseti lety se zrodily datové schránky a Czech Point, od té doby stát v digitalizaci neudělal nic. Vladimír Dzurilla v říjnu loňského roku slíbil, že do pěti let budou tuzemské úřady online. Znamená to plně online? Máme si pod tím představit, že v Česku bude stoprocentně funkční efektivní digitální státní správa? Že komunikovat budou úřady a systémy mezi sebou, napojeny na všemožné centrální registry? Že občan a i podnikatel nebude muset na úřad?

Stanovisko Vladimíra Dzurilly ani nové předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu se nám získat nepodařilo, na žádosti o rozhovor na tato témata jejich úřady reagovaly pozdě nebo vůbec.

Výmluvná jsou i tvrdá čísla, která v únoru publikoval Český statistický úřad v pohledu na český průmysl. Do oblasti informačních a komunikačních činností šlo v roce 2018 až 20 % celkových výdajů podnikatelského sektoru na vědu a výzkum. Těžko říct, zda je to málo, nebo moc.

Chceme být zemí pro budoucnost, víme, že bohatství leží ve zvyšování přidané hodnoty. Stále však platí, že 56 % přidané hodnoty v českém průmyslu je vytvářeno podniky pod zahraniční kontrolou. To jsou povětšinou případy, kdy ono bohatství v zemi zdejší nezůstává. Soustředěná podpora informačních a komunikačních technologií by měla být základem našeho růstu, protože informační a komunikační technologie jsou dnes základem chytrých prostředí. Ta jsou, vedle distribuovaných cloudů, blockchainu a autonomních zařízení i procesů nejsilnějšími technologickými trendy současnosti.

Devětkrát rychlejší růst

Tam, kde stát selhává, se snaží aspoň regiony. Příkladem budiž aktivity JIC, Jihomoravského inovačního centra. Jeho zřizovateli jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.

Šestnáct let buduje JIC vhodné podmínky pro inovativní podnikání. Před několika lety stálo toto centrum, s dalšími čtyřmi, u založení platformy Platinn.cz, která v dobrém kopíruje švýcarskou zkušenost. Letos se přidalo i Moravskoslezské inovační centrum Ostrava. Platinn.cz poskytuje konzultační podporu malým a středním podnikům po celé republice. Původně přitom mělo jít o konzultační program, nakonec však vznikla celostátní síť, v níž krom dvou již zmíněných center aktivně pracují také liberecké Lipo.ink, Technologické inovační centrum Zlín, Středočeské inovační centrum a Inovační centrum Ústeckého kraje.

Platinn je program pro majitele malých a středních podniků. Skrze konzultace s vybraným expertem získávají nový pohled na svůj byznys a také konkrétní plán aktivit vedoucích k dalšímu růstu. Společnost nejprve absolvuje analýzu inovačních příležitostí. Díky ní zjistí, ve kterých oblastech je silná a kde má naopak rezervy.

Následuje fáze, ve které firma s expertem nachystá plán potřebných změn. Pokud potřebuje pomoci i s jejich realizací, může pokračovat do implementační fáze. Švýcarská metodika tohoto poradensko-inovačního programu nabízí koučink a mentoring z řad expertů s prokazatelnými byznysovými úspěchy. Právě ti mohou s nadhledem a odstupem pomoci malým a středním firmám odhalit možnosti růstu a skryté příležitosti k rozvoji. Analýza přínosů říká, že firmám, které programem prošly, rostl obrat devětkrát rychleji než srovnatelným firmám, které program nevyužily.

Technologie jsou příležitostí i hrozbou. Čím budou pro Česko, záleží na nás, na tom, jak se k nim postavíme. Zatím se zdá, že privátní sektor dělá, co může. A státní aparát tvoří strategie. K naší škodě.

Příklad z praxe: simulace a modelování vyučují ve Zlíně

Podnikové simulace jsou postaveny na tvorbě modelu za účelem pochopení chování výrobního systému. To znamená, že jednotlivé části výroby (stroje, logistické prostředky či pracovníci) a pravidla, která nám určují jejich vzájemné vazby (pravidla výrobního toku, technologické postupy a podobně), jsou převedeny do počítačového modelu, který lze využít pro lepší porozumění systému samotnému či situace, kterou modelujeme.

Vytvořené modely pomáhají při sledování chování systému, hledání úzkých míst či monitorování vytíženosti strojů, lidí a logistických prostředků nebo lze navrhovat modely ještě neexistujících systémů a ověřit si, zda bude navržené řešení funkční.

Model a simulace podchycují dynamiku systému, je tedy možné vidět a zaznamenat chování, které bychom jinak nebyli schopni podchytit. Mezi oblasti využití patří zejména vizualizace výroby, návrhy a optimalizace layoutů, návrhy logistických tras a plánování výroby. Model lze připravit ve 2D, popřípadě jej lze vytvořit i ve 3D.

Na FaME UTB ve Zlíně se studenti učí sestavovat jednoduché modely v programu Tecnomatix Plant Simulation ve dvousemestrálním kurzu, který je naučí se lépe orientovat v procesu výroby. Na základě zadaného problému a parametrů modelu studenti simulují chování výrobních systémů, se kterými se mohou v podnicích potkat. Mezi znalosti, které posluchači kurzů získají, patří seznámení se se základními principy programování, které umožňují sestavit jednoduché výrobní systémy a vizualizovat jejich chování. V rámci svých bakalářských a diplomových prací si mohou ověřit své hypotézy a vyčíslit úsporu navrhovaného řešení, popřípadě další přínosy, které jejich návrh přináší.

Oblast podnikových simulací je velmi náročná na široké spektrum znalostí. Je nutné se orientovat ve výrobě, koncepcích jejího řízení a zároveň mít technické a expertní znalosti z oblasti modelování. Nezanedbatelnou roli u každého tvůrce modelu hraje schopnost systémového a strukturovaného myšlení, dovednost řídit řešený projekt i schopnost komunikovat s lidmi různého profesního zaměření.

Velkým benefitem kurzu simulací a modelování je pochopení základních principů modelování, problémů s ním spojených a také toho, co od těchto nasimulovaných řešení lze očekávat a co nikoliv. V případě, že se studenti ve svém budoucím profesním životě potkají s takovýmto či podobným řešením, budou kvalitními partnery v dané problematice, což lze považovat za nutný předpoklad pro hladký běh a úspěšné ukončení jimi řešeného projektu.

Díky práci s daty a znalostmi, které získají v průběhu studia na FaME UTB ve Zlíně, porozumí, jak důležité je mít pro tvorbu modelů správná vstupní data, jejichž sběr je nedílnou součástí práce průmyslového inženýra.

Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Petr Karban, Michal Pivnička

Pravidelné novinky e-mailem