Tererza Rychtaříková: ICT sítě v zatěžkávací zkoušce obstály

Otázky pro předsedkyni Sekce IT a telekomunikací HK ČR Terezu Rychtaříkovou.

Jak vidíte stav ICT průmyslu v Česku?

S rezervami. Vláda i neveřejný sektor se snaží, Komora se snaží, spolupráce na mnoha úrovních běží, ale uvidíme, jak to bude vypadat nyní, kdy začíná pracovat nová vláda. Je totiž celá řada cest, jak digitalizace dosáhnout. A je to politika. Například jestli stát přiměje nějakým způsobem běžného občana používat datovou schránku. Jaký bude vytvářet tlak a čím. I to je totiž součást digitalizace – čím více lidí bude využívat digitální nástroje a požadovat jejich zavedení, tím bude digitalizovanější státní správa.

Není už v tomto ohledu skryt první nedostatek? Přece sama digitalizace by měla nabídnout takové prostředí, takové výhody, že jednoznačně budeme chtít využívat digitální nástroje. A pokud jde o stát a e-government, tam ten user friendly přístup moc nevidím. Vy ano?

Ve srovnání s Dánskem, které je jedním z evropských lídrů v digitalizaci, asi ne, tam jsou daleko před námi, ať se to týká například faktur, či komunikace s občany. Ale nejsem si jistá, jestli bychom měli jít severskou cestou, v podstatě nutit lidi k používání digitálních nástrojů. To je opravdu politická otázka a myslím, že u nás by takový přístup mohl znamenat i odečet politických bodů.

Upřímně, možná nejméně je připraven stát. Když vidím výsledky, nekoncepčnost, roztříštěnost a polovičatost stávajících řešení, digitalizaci pod taktovkou státu příliš nevěřím… Probíhá vůbec nějaká debata na toto téma na politické úrovni? To je asi otázka pro Zdeňka Zajíčka. My se v sekci zabýváme spíše infrastrukturou a tím, jaké podmínky mají firmy, které se snaží třeba zasíťovat.

Čtěte také ExportMag.cz: Firma Altron dodává na Blízký východ odolné cloudové kontejnery

Pojďme tedy k podmínkám infrastruktury – co je největší překážkou?

Úplně na rovinu? Stavební řízení. A přístup některých obcí. Jsou obce, které nechtějí, aby měly neustále rozkopané chodníky. Já tomu rozumím v obecné rovině, ale přestávám tomu rozumět, když takový přístup de facto zablokuje veškerou výstavbu sítí, nebo například když aktualizovaný územní plán zakazuje výstavbu telco infrastruktury.

A to se děje?

Děje. My neumíme stavby sítí koordinovat? Vnímám i tu druhou stranu a nedivím se, že starosta nechce mít pětkrát za rok rozkopanou ulici, protože tam něco chtějí či potřebují plynaři, vodaři, cestáři, telekomunikace, elektrikáři… Určitá forma koordinace funguje, ale je to poměrně složité. Pohybujeme se na tenkém ledě know-how a byznys plánů a je vcelku logické, že je firmy nechtějí úplně zveřejňovat. Takže systém koordinace vlastně z principu nemůže být dokonalý. Na tomto bychom určitě chtěli zapracovat, a to jak mezi provozovateli infrastruktury, tak i se samosprávou.

Zmínila jste stavební řízení…

Stavět v Česku cokoliv není snadné, sítě ne[1]jsou výjimkou. Sice se to hodně zlepšilo, stát se i snaží dát obcím návod, jak postupovat, ale asi by to chtělo více edukovat. Problémem je nejen samotný stavební zákon s dlouhým řízením, ale třeba i oceňování věcných břemen, což působí problémy zvláště v menších obcích. Tam je vidět, že se bojí nechat operátora postavit připojení, protože si úplně nevědí rady s tím, jak to ocenit. A v podstatě riskují, že jim někdo vyčte nehospodárnost.

To nelze ošetřit nějakou jednotnou metodikou s jasnými parametry?

To je právě otázka edukace, oceňování takových věcných břemen upravuje zákon o elektronických komunikacích a o oceňování majetku, ale ne všude o tom vědí, a ne všude se tedy podařilo záměr převést do praxe. Dost často se stává, že obce vyžadují ocenění věcných břemen podle svých místních metodik, někdy pak cena věcného břemene i několikanásobně převýší cenu zjištěnou podle zákona. Tímto přístupem bohužel některé obce úplně nenapomáhají k usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí.

Jaká je běžná délka stavebního řízení, pokud jde o sítě? A jaká by vám přišla normální?

Běžně se dnes bavíme o dvanácti měsících. My bychom rádi, kdyby to bylo méně než tři měsíce.

Což chápu, protože při těch současných lhůtách a dynamice vývoje se může stát, že vybudujete sítě, které už budou morálně zastaralé…

S trochou nadsázky…

Čím dalším se v rámci sekce zabýváte?

V letech 2019 a 2020 jsme například vyjednávali za naše členy s kolektivními správci, jako jsou OSA, Intergram a podobně.

To nějak souvisí se sítěmi?

Většina našich členů jsou poskytovatelé televizního a internetového signálu. A běžně se to sice neví, nicméně všichni tito poskytovatelé musí za každou živou zásuvku platit asi patnáctikorunový poplatek kolektivním správcům.

Sice ctím duševní vlastnictví a autorské právo, ale tohle je přístup podivný, jako kdyby majitel silnice měl platit ekologickou daň z výfuku. Moc tomu nerozumím, to je česká legislativa?

Sama jsem si říkala totéž a může mi to připadat nespravedlivé, nicméně evropská autorská legislativa říká, že přenos autorského díla je takzvané další užití a za to se odvádí poplatek autorským svazům. Samozřejmě souhlasím s tím, že autoři mají dostat za své dílo odpovídající odměnu, ale v tomto bodě se přikláním k tomu, podrobit stávající legislativu debatě a revizi. Ale nemyslím, že se to stane.

Pojďme zpět k realitě sítí. Dočkáme se toho, že bude signál opravdu všude? Mě totiž udivuje, že ani na hlavní trati Praha – Brno není signál takový, abych mohl bez problémů pracovat na cloudu.

Signál tam je, problémem jsou ale vagony, které mají takovou konstrukci, jež signál uvnitř významně zeslabuje. Prostě Faradayova klec. Pracujeme společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem dopravy, Českým telekomunikačním úřadem a Správou železnic na posílení železničních koridorů kvalitnějším mobilním signálem. Na železničních dopravcích je pak úkol přenést signál do vagonu pomocí takzvaných opakovačů. Dokonce je na tuhle problematiku pamatováno v Národním plánu obnovy, i když částka určená na pokrytí koridorů by mohla být vyšší.

Pokrytí je totiž jednou z nutných podmínek digitalizace…

Máte pravdu, protože skutečná digitalizace potřebuje kvalitní a spolehlivé digitální sítě. Tak, aby se kdokoliv, kdo je využívá, na ně mohl zcela spolehnout. Pořád je to o technice, pořád je potřeba si uvědomovat, že se pohybujete mezi jednotlivými body, které snímají a přenášejí signál, je to velice dynamická soustava. Sice se všechny technické parametry neustále zlepšují, ale s tím zase roste množství přenášených dat. Není úplně jednoduché celou takovou soustavu dokonale vyladit.

Nedotkli jsme se jednoho podstatného momentu, a tím je bezpečnost.

Pro digitální transformaci znamená jednu ze základních podmínek. Právě nyní v sekci jednáme s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Bezpečnost sítí i bezpečnost dodavatelů je dnes velké téma především pro 5G sítě, NÚKIB již vydal doporučení a budeme zcela jistě jednat i o určité formě regulace.

Jak je vlastně bezpečnost sítí legislativně řešena? Kdo odpovídá za případnou škodu, když například cloud s mými daty někdo napadne a na vině bude nedostatečné zabezpečení?

To jsme zase na poli, které není úplně orané. Obecně platí, že kdo způsobil škodu, ten ji má nahradit. V každém případě by toto měly upravovat jednotlivé smlouvy, protože v obecném právu je to poměrně složité, jsou tu takové faktory, jako například vyšší moc. Určitě doporučuji všem nespoléhat na obecná ustanovení, ale vše řádně smluvně ošetřit.

Čtěte také ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Máte vizi Česka, pokud jde o ICT?

Vize i strategie existují na mnoha úrovních, jejich naplňování je ale i z pohledu firem nelehké. K tomu vždycky potřebujete diskuzi, a čím více lidí diskutuje, tím je dohoda složitější. Musíme dbát také na to, že tu není jen „velká trojka“, ale i řada dalších velkých, středních i menších operátorů, názory se tříští… Jedním z úkolů naší sekce je právě takové dohody hledat a na nich stavět. Chtěli bychom být místem, a věřím, že jím i jsme, kde je možné se o problémech otevřeně bavit a hledat společná řešení.

Když zmiňujete firmy mimo velkou trojku, mají ti menší možnost mít reálný vliv na rozvoj sektoru? Mohou určovat trendy?

Vidím dvě linie. Technickou a politicko-legislativní. V té druhé jsou asi větší firmy slyšet více, ale v té první jsou ti menší často velkou výzvou pro ty větší. Malé firmy jsou totiž operativnější a některé své zákazníky doslova rozmazlují. Ve smyslu péče o klienty a kvality služby ovlivňují trh velmi intenzivně.

Máte pocit, se znalostí oboru, že za těch osm let, do roku 2030, máme šanci stát se tím proklamovaným digitálním tygrem?

Za posledních osm let, když se ohlédnu, žádné dramatické změny nevidím… A to já si zase myslím, že tu jsou patrné velké změny. Vezměte si, že dva roky fungujeme s covidem na domácím připojení. Sítě prošly obrovskou zatěžkávací zkouškou a myslím, že obstály, řekla bych na dvojku s hvězdičkou. A to jsem ještě přísná, kolegové mi asi vyčiní, že jsem měla dát jedničku… Ale všichni chceme, aby se stav a kvalita konektivity neustále zvyšovaly.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban