V rozhovoru pro TRADE News hovořil o změnách a trendech světového i domácího obchodu, o tom, co nyní firmy na poli financování nejvíce řeší a kde ocení dobrou radu a pomoc.

Jana Jenšíková: Bezpochyby největšími výzvami pro naše exportéry byla covidová epidemie a následně válka na Ukrajině, jež doslova přepsala mapu českého exportu. Letos se rozhořel konflikt v Íránu, jak to z vašeho pohledu nejvíc ovlivňuje podnikatele?

Tomáš Rak: V současné době nejen naši klienti netrpělivě očekávají, jak se konflikt v Íránu vyvine, respektive kdy již skončí. Řada z nich je totiž ovlivněna již od samého počátku výrazným zdražením dopravy do a z Asie. Toto zdražení nastalo především z důvodu zdražení pojistek, konkrétně jejich části nazvané emergency conflict surcharge nebo také war risk surcharge. Bavíme se o zvýšení ceny námořního kontejneru o 100 až 200 %.

Ing. Tomáš Rak pracuje v Komerční bance od roku 2013, aktuálně na pozici vedoucího specialistů zahraničního obchodu korporátního a investičního bankovnictví. Po studiích na Vysoké škole ekonomické v Praze působil 11 let v agentuře CzechTrade, například na pozici ředitele švédské kanceláře agentury, a později jako ředitel její zahraniční sítě. Dva roky následně strávil ve společnosti NWR jako manažer udržitelného rozvoje.

JJ: Čím je export pro českou ekonomiku, je jasné. Tvoří více než 70 % HDP a zásadně ovlivňuje finanční stabilitu země. Jak významný je z pohledu vaší banky?

TR: Exportující firmy jsou důležitou součástí našeho portfolia s podílem až 50 %, pokud se bavíme o všech exportérech. Ti opravdu aktivní, kteří s námi realizují pravidelné obchody, tvoří 15 až 20 %.

Na jejich význačnou roli je však třeba se dívat i z hlediska inovací a zvyšování konkurenceschopnosti pro celou ekonomiku a potažmo i pro banky. Pokud náš klient exportuje, je vystaven konkurenčním podmínkám na globálním trhu a musí přicházet s odpovídajícím řešením/produktem, což klade zvýšené nároky i na potřeby financování a zajištění plateb. Banky proto musí přicházet s odpovídající strukturou financování a hledat cesty, jak je poskytnout, včetně využívání méně obvyklých struktur zajištění přes mezinárodní instituce či pojišťovny.

JJ: Jaké hlavní aktuální trendy vnímáte ve světě?

TR: Těch trendů je řada, některé nás ovlivňují přímo, jiné zprostředkovaně. Jejich společným jmenovatelem je celkové zvýšení nejistoty. Konkrétně pak mohu jmenovat globální zhoršení bezpečnostní situace, které vede k výraznějšímu příklonu k obranyschopnosti a podpoře obranného průmyslu, což je výrazná změna oproti klidným letům řekněme do roku 2021. Dále je zde nejistota ohledně cen energií a snahy zajistit si stabilitu dodávek. Tyto trendy s sebou nesou potřebu infrastrukturních investic a rozvoje technologických inovací, které vidíme v bankovních potřebách našich klientů.

Obecně pozoruji ve světovém obchodě dlouhodobou nerovnováhu mezi USA a Evropou na jedné straně a Čínou na straně druhé. USA a Evropa spotřebovávají výrazně víc, než vyrábějí, a Čína naopak vyrábí víc, než dokáže spotřebovat. USA se nyní soustředí na posílení domácího průmyslu a snížení obchodního deficitu. Čína usiluje o to stát se surovinově nezávislou (mimo jiné svými aktivitami ve třetích zemích) a rovněž o nalezení nových odběratelů mimo USA a EU.

EU by měla nadále pokračovat v posilování jednotného trhu, své konkurenceschopnosti a větší orientaci na třetí řekněme rozvojové země. Státy jako Indie, Indonésie nebo Saúdská Arábie budou dál nabývat na významu a zároveň, i v souvislosti s probíhajícím konfliktem, se budou snažit být víc nezávislé a samostatné včetně průmyslového a technologického rozvoje.

JJ: Hovoříte o tom, že Asie a rozvojové země budou hrát v zahraničním obchodu stále větší roli. Jak se to už teď projevuje u klientů KB? Jaká teritoria jsou více žádaná, jaké služby?

TR: Zahraniční obchod má velkou setrvačnost a změny nelze provést doslova ze dne na den – mluvíme víc o postupné změně a ta se děje. Dokládá to i pokles podílu exportu do EU. Jako důsledek již uvedených výzev vidíme vyšší snahu našich klientů o rozvoj obchodních vztahů právě se zmíněnou Indií, Indonésií, Středním východem nebo Afrikou obecně.

V posledně jmenovaném případě je však situace složitější, jelikož téměř ve všech afrických státech došlo ke zhoršení ekonomické situace a platební morálky, což je také důvod, proč hledat i méně tradiční řešení financování. U vzdálenější Asie přetrvává importní charakter a konkrétně například Čína se pro naše exportéry stává spíše konkurencí. Do USA již nejde tolik o tradiční vývoz, ale stále víc se zde jedná o lokalizaci výroby i jako důsledek ochrany místního trhu.

JJ: Jaká perspektivní teritoria naši podnikatelé zatím opomíjejí?

TR: Zde bych uvedl Alžírsko, Maroko, Vietnam, Jižní Afriku nebo Brazílii. V těchto exotičtějších zemích vidíme rostoucí zájem o zajišťovací produkty trade finance. U zemí rozvojového charakteru pak i zájem o exportní financování velkých zakázek v kombinaci s trade finance produkty. Jako banka na tyto trendy reagujeme posilováním vztahů s velkými lokálními bankami a také mezinárodními finančními institucemi jako EBRD, IFC (International Finance Corporation), Africkou exportní bankou (Afreximbank) nebo Asijskou rozvojovou bankou (ADB), díky čemuž můžeme krýt našim klientům záda i v rizikovějších destinacích.

V souladu s celkovým zaměřením české ekonomiky je převažujícím exportním sektorem automobilový průmysl s dvacetiprocentním podílem na celkovém exportu a hned za ním strojírenství s devatenáctiprocentním podílem. Roste podíl obranného průmyslu, který je velmi specifický stejně jako jeho financování.

JJ: Jak jste na tuto situaci připraveni?

TR: Obranný průmysl je a bude do budoucna perspektivním oborem, který podporujeme. Neřadíme sem pouze firmy obranného průmyslu, ale i širokou škálu podniků z různých průmyslových odvětví, které jsou schopny dodávat zboží a služby pro potřeby armády i dalších ozbrojených složek v České republice i v zahraničí. Financování vývozu specifické pro tento sektor je ve většině případů poskytováno na riziko státu, jenž si zboží kupuje prostřednictvím ministerstva obrany nebo specializované státem vlastněné firmy. Kromě exportního financování hovoříme i o dokumentárních akreditivech a zárukách, které k těmto obchodům nerozlučně patří.

Poskytování bankovních produktů pro tento typ zboží je časově náročnější zejména z důvodu nutnosti kontrol dodržení všech pravidel a nařízení pro tuto oblast a je vždy spojené s důkladným prověřováním všech zúčastněných stran každé jednotlivé transakce.

JJ: Shrňme na závěr, kde za hranicemi vidíte v nejbližších letech největší příležitosti pro české firmy. Je nějaké teritorium, které jste nejmenoval?

TR: V Komerční bance vidíme v nejbližších letech příležitosti na sousedním německém trhu, který je pro Českou republiku klíčový. Impulzem pro německou ekonomiku je odblokování takzvané dluhové brzdy a navýšení veřejných výdajů zejména v oblasti obranného průmyslu. V praxi již určité signály, že k tomu dochází, máme. Česká republika by měla se svou silnou průmyslovou tradicí a geografickou blízkostí z tohoto trendu profitovat. Pro nás to znamená být připraveni nabídnout odpovídající trade finance řešení.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autorka: Jana Jenšíková