Toulky Českem budoucnosti přináší dávku inspirace, technických zajímavostí i lidských příběhů, a to jak na obrazovkách, tak i v iVysílání.

Sedmý díl: Masný průmysl

Český masný svět je plný příběhů, které voní po tradici a občas i po udírně. A když se k tomu přidá špetka moderních technologií a odvaha farmářů dělat věci po svém, vzniká další díl Toulky Českem budoucnosti — tentokrát voňavý po dřevěném uhlí a poctivé práci. Sledujte ve čtvrtek 4. prosince 2025 ve 21:05 na ČT1, repríza běží v sobotu 6. prosince 2025 v 9:45, případně můžete sledovat na iVysílání.

Od Celetné k legendě: Pražská šunka

Masný průmysl má své ikony. Jednou z největších je pražská šunka. František Zvěřina, syn chudého řezníka z Netvořic, si v polovině 19. století řekl, že kýta si zaslouží lepší zacházení než jen obyčejné uzení. V roce 1857 představil šunku naloženou vcelku s kostí: luxusní zboží, které si brzy zamiloval celý Rakousko-Uherský dvůr.

Z malého obchůdku v Celetné tak vyrostlo řeznické impérium a značka, která dodnes patří ke gastro pokladům Česka. Zvěřina možná netušil, že jeho jméno přežije staletí.

Biofarma Pod Hájkem: Od trávy až po kolečko salámu

V podhůří Krkonoš vzniká maso s duší. Rodina Řehořkových tu hospodaří už od roku 1868 bez přerušení! Po revoluci si řekli jasně: nechceme kompromisy. Zvířata z vlastních pastvin nemají končit na anonymních jatkách. A tak vystavěli vlastní bourárnu, vlastní porážku a vlastní systém, který drží celý proces pod kontrolou.

Já ve výrobě, manželka na krámě, syn dělá všechno. Rodinné uzenářství nechce být chemickou laboratoří

Jejich filozofie? Žádná chemie, žádné dovozové krmivo, žádné stresy. Výsledkem je Krkonošské hovězí, které chutná tak, jak zní jeho příběh. Poctivě, s respektem a s kusem hor v každém soustu.

Farma Rudimov: Karpatské maso s pokorou

Na rozhraní Valašska a Slovácka se Honza Žák jednou probudil na louce a došlo mu: „Proč se tady nic nepase?“ A protože některé nápady je lepší realizovat než zapomenout, založil farmu Rudimov. Krávy a ovce tu společně udržují krajinu, každé po svém. Krávy trhají, ovce vykusují, příroda si libuje.

V roce 2014 si farma postavila vlastní bourárnu a zpracovnu, díky čemuž tu uzavřeli cyklus „od narození až na talíř“. Zvířata žijí celý život na statku, porážka probíhá bez stresu a maso nese známky času, péče a ruční práce.

Rudimov nabízí vyzrálé hovězí, jehněčí i domácí uzeniny bez konzervantů. A protože tu nic nepřijde nazmar, z ovčích kožek vznikají fusaky a předložky, které zahřejí tělo i duši. Regionální potravina? Ano. Regionální srdcovka? Rozhodně.

Trendy: Špekáčkomat, prosím!

Češi milují inovace – a když se spojí s masem, je o úspěch postaráno.

• Maso 24/7? Ano! Biofarma Borek na Plzeňsku má automat na vyzrálé hovězí. A lidé ho milují.
• Špekáčkomat? Firma Váhala už dávno pochopila, že někdy člověk potřebuje koupit utopence i v neděli večer.
• Etický chov: Spotřebitelé čím dál víc chtějí „šťastné maso“. Pastvina místo klece, bio krmivo bez GMO, minimum stresu.
• Návrat k tradicím: Staré receptury se vracejí – poctivé špekáčky, prvorepublikové klobásy, uzeniny bez chemie.
• A budoucnost? 3D tisk! Izraelská společnost Aleph Farms už vytiskla maso ve vesmíru. Ano, i kosmonauti budou mít jednou řízky.

Od cechů k moderním farmám

Česko má v mase dlouhou historii. Ve 14. století vznikl první řeznický cech. V 18. století přišla městská jatka, v 19. století chladicí technika a konzervování masa do plechovek. V roce 1887 bratři Pejskarovi založili první uzenářskou továrnu, která dodnes nese jejich jméno.

Dnešní farmáři tak navazují na staletou tradici, jen ji okořeňují moderní technologií, etikou a chutí, která má jméno, příběh i tvář.

Zpět na začátek

Šestý díl: Šperky, které píší český příběh

Šestý díl pořadu vysílá ČT1 ve čtvrtek 27. listopadu ve 21:05 (repríza v sobotu 29. 11. v 9:45), zavede diváky mezi třpyt křišťálu, lesk zlata i vůni staré šperkařské dílny. A kdo nestihne, může si pustit kdykoliv na iVysílání. Tentokrát se vydá do Turnova, Jablonce a dalších míst, kde se tvoří nejen krása, ale i kus české historie.

Belda: století příběhu psaného zlatem

Rodina Beldů je učebnicovým příkladem toho, že české šperkařství má nejen tradici, ale i příběh jako z filmu. Začalo to na začátku 20. století, kdy Ladislav Belda odjíždí z Rakouska-Uherska do Ameriky a na Manhattanu si otevírá vlastní dílnu. Úspěch je okamžitý. Po vzniku Československa se v roce 1922 vrací domů, do Turnova, kde buduje manufakturu vyvážející šperky do celého světa.

Komunisté dílnu v 50. letech znárodní, ale příběh pokračuje: syn Jiří se stává šperkařem, učí, a hlavně spolu s kolegy vytváří první dokonalé kopie českých korunovačních klenotů. Na stejnou kolej nastupuje i jeho syn Jiří a roku 1992 společně obnovují značku Belda. V roce 2010 se přidává dcera Viktorie, která navrhuje korunovační klenoty kambodžského krále. Talent je zkrátka v téhle rodině geneticky daný.

Jablonecký křišťál: místo, kde barvy nikdy nekončí

Preciosa Beauty reprezentuje to nejlepší, co se za 400 let sklářské tradice v severních Čechách vytvořilo. V jejich dílnách vzniká všechno: od světelných instalací přes broušené komponenty až po ikonické bižuterní perle a perličky. A to v tvarech, velikostech a barevných variacích, které berou dech. Jablonecké perličky míří do světových módních domů – na hodinky, kabelky, obuv i couture kolekce.

Klenoty minulosti

Toulky Českem budoucnosti v tomto díle připravily také exkurzi do legend českého uměleckého řemesla. Představí Svatováclavskou korunu, relikviář svatého Maura nebo Závišův kříž. Chybět nebude ani ikona českého šperku: český granát jako mineralogický symbol naší země. Těží se pouze v okolí Turnova a Českého středohoří. Drobné kameny daly vzniknout jedinečné tradici jemné práce, která nemá ve světě konkurenci. Značka Granát Turnov funguje od roku 1953 a proslavila Česko na světových výstavách od Bruselu přes Ósaku po Šanghaj.

Šperkařské trendy: budoucnost je technologická i ekologická

Svět šperků se mění a Česko jde s ním. Laboratoře dnes umí vytvořit diamanty chemicky totožné s přírodními. Jsou dostupnější, ekologičtější a reagují na rostoucí touhu po etice a transparentnosti.

3D tisk šperků už není žádná novinka. Využívají se také recyklované a netradiční materiály, jako například kapsle od kávy, porcelánové střepy nebo PET lahve.

Zlatníci, skláři, designéři i technologičtí experimentátoři dokazují, že české ruce a česká fantazie dokážou tvořit krásu obdivovanou po celém světě. Díl věnovaný šperkům osloví zejména ženy, ale ani muži nepřijdou zkrátka. Mohou tu načerpat inspiraci třeba na dárek pro své něžné polovičky.

Zpět na začátek

Pátý díl: Sportovní průmysl

Česko je země, kde se rodí špičkové technologie, inovace a jak se ukazuje, také světoví sportovci a výrobci sportovního vybavení. Nejnovější díl s tématem Sportovní průmysl uvede Česká televize na ČT1 ve čtvrtek 20. listopadu 2025 ve 21:05. Případně v sobotu 22. listopadu v 9:45 (repríza) nebo kdykoli na iVysílání.

Každé šesté lyže na světě z Česka

Zimní idylku zahájí návštěva Nového Města na Moravě, odkud pochází legendární značka Sporten. Tady, v srdci Vysočiny, vznikají lyže, na kterých se píše historie. Od olympijských vítězství až po expedice na severní pól – české lyže jsou symbolem preciznosti, tradice a poctivé práce.

Věděli jste, že každé šesté lyže na světě mají český původ? Závodníci i rekreační sportovci z celého světa brázdí svahy na párech, které vznikly právě tady, a které dokazují, že český průmysl má v zimních sportech světové jméno.

Startup Comboski vytvořil lyže, sněžnice a nesmeky v jednom

Od závodníka ke staviteli kol

Další zastávkou bude pražská dílna Festka, kde se rodí kola, na která si s radostí sedají profesionálové i hvězdy světového šoubyznysu: od tenisty Tomáše Berdycha po herce Orlanda Blooma.

Zakladatel Michael Moureček, bývalý cyklista a mistr republiky, se rozhodl dokázat, že i české ruce mohou vytvořit dokonalé kolo z karbonu. Jeho tým využívá technologie z leteckého průmyslu, ruční přesnost i designové umění. Každý rám je originál, vyráběný na míru a vzniká kombinací řemesla, vědy a vášně pro jízdu. Výsledek? Kola, která se vyrábějí na pražských Vinohradech, dnes brázdí silnice po celém světě: od Japonska až po Kalifornii.

Z české garáže do hlubin oceánu

Třetím hrdinou dílu je rodinná firma Divesoft z Roudnice nad Labem, jejíž přístroje používají nejlepší potápěči světa i kameramani National Geographic. Z původního nápadu, který vznikl „na koleni v garáži“, se stal exportní zázrak. Dnes odtud míří speciální analyzátory, přístroje a počítače do více než 40 zemí světa – od Izraele až po Antarktidu. Divesoft dokazuje, že česká vynalézavost se nezastaví ani pod hladinou moře.

Češi mění sportovní svět

Pořad připomene také několik zásadních českých i světových inovací, které změnily sport, jak ho známe: od prvních laminátových běžek Artis Sapporo z roku 1962 přes české puky z Kateřinic, které používá Mezinárodní hokejová federace, až po moderní chytré vybavení, VR simulátory a sportovní doplňky vyráběné 3D tiskem.

Karbonová kola, kompozitní hokejky, chytré hodinky či tréninkové aplikace dnes ukazují, že technologie a pohyb jdou ruku v ruce. A Česko má v této disciplíně rozhodně co nabídnout.

Zpět na začátek

Čtvrtý díl: Drony ovládají nebe i zem

Ve čtvrtém dílu pořadu Toulky Českem budoucnosti se vydáme do světa dronů, bezpilotních strojů, které dnes zvládají úžasné věci. Premiéru dílu uvidíte ve čtvrtek 13. listopadu ve 21:05 na ČT1, reprízu pak v sobotu 15. listopadu v 9:45 nebo kdykoli na iVysílání.

Čeští vědci dobývají svět

Vědci z Fakulty elektrotechnické pražské ČVUT sbírají medaile na mezinárodních soutěžích autonomních dronů. Češi patří do světové špičky a zaměřují se na týmy spolupracujících robotů, kdy několik dronů vzájemně dělá věci, které by jediný stroj nezvládl. Mohou odhalovat požáry, poškození lesů i budov. Používají se při inspekci vedení vysokého napětí nebo mostních konstrukcí. A se speciálním detektorem dokážou dokonce odhalit i zdroje radiace a směr odkud přichází. Výzkumný startup Fly4Future, který staví na jejich objevech, už dodal specializované drony i do Ameriky nebo do Asie.

Vrtule z Brna drží drony ve vzduchu

Firma Mejzlík Propellers má v dronovém průmyslu nezastupitelné místo. Zakladatel Tomáš Mejzlík starší vyráběl laminované vrtule už v 70. letech doma v kuchyni. Dnes jeho syn Tomáš vede firmu, jejíž vrtule se používají po celém světě. Jedná se o klíčovou součástku. Selže-li vrtule, dron spadne. A právě česká firma často řeší technické výzvy amerických start-upů či světových firem.

Bezpečnost ve vzduchu: Dronetag a identifikace letících strojů

Pražský startup Dronetag přináší inovace, díky kterým drony nebudou kolidovat. Lukáš Brchl, průkopník systému remote ID, přišel s nápadem, jak o sobě drony informují okolí: zařízení vysílá údaje o poloze, rychlosti i identitě operátora. Jejich aplikace a hardware jsou dnes používány po celém světě a spolupráce s ESA i NATO zajistila firmě pevné postavení na globálním trhu.

Historie dronů a pozemní roboti

Drony mají kořeny už ve 20. letech minulého století. První automatický letoun, Kettering Bug z roku 1917, byl sice nespolehlivý, ale položil základy budoucích vojenských dronů. Později přišla doba pozemních dronů, které dokázaly bezpečně odstraňovat miny či ovládat vozidla na dálku. V Československu se drony začaly vyrábět v 80. letech. Prvním bezpilotním systémem domácí výroby se stala Sojka III a sloužila pro průzkum a monitorování palby.

Český vědec naučil drony létat bez vrtulí. Jeho firma nyní vyrábí pro univerzity i večírky

Skutečná dronová revoluce přišla po roce 2010. Technologie se stala dostupnou a drony dnes létají nejen nad poli a stavbami, ale i nad našimi městy. Drony se používají například v zemědělství, dopravě, energetice, humanitární pomoci nebo při hašení požárů.

Čeští inovátoři ve světě dronů

Kromě Fly4Future, Mejzlík Propellers a Dronetagu se v této oblasti prosazují i další české firmy: FlyinDiamonds, Flapper Drones, Aveo Engineering, ProLab Engineering nebo UDX. Jejich futuristické nápady dokazují, že český dronový průmysl patří mezi světovou špičku a budoucnost bezpilotních prostředků je tu už dnes.

Zpět na začátek

Třetí díl: Češi, kteří přetvářejí čas

Třetí díl letošního pořadu Toulky Českem budoucnosti nás zavede do světa času. Seznámí nás s příběhy hodinářů Prokop & Brož, Luďka Seryna a také se společností L. Hainz, která se už téměř 2 století věnuje výrobě a rekonstrukci věžních hodin a pečuje o slavný Staroměstský orloj. V době, kdy většina světa sází na sériovou výrobu, se tito mistři rozhodli jít opačným směrem. Vsadili na řemeslo, detail a osobní příběh.

Premiéru můžete sledovat ve čtvrtek 6. listopadu 2025 ve 21:00 na ČT1, reprízu v sobotu 8. listopadu 2025 v 9:45 na ČT 1 nebo kdykoliv na iVysílání.

Dva muži, jeden čas

Jan Prokop a Martin Brož se potkali při tvorbě „pivního orloje“ pro Plzeňský Prazdroj. Z toho, co začalo jako test spolupráce, vznikla v roce 2012 manufaktura Prokop & Brož. Jeden přinesl obchodní a designérský cit, druhý mistrné řemeslo. Společně vytvořili značku, která vyrábí hodinky na míru. Každé jiné, každé s vlastním příběhem.

Jejich modely překvapují nejen vzhledem, ale i technikou. Nabízejí retrográdní mechanismy, jednoručkové ukazatele i slavné hodinky Spirála, kde se neotáčí ručičky, ale celý číselník. Díky speciálnímu sklu dokonce dokážou házet duhové odlesky. Vznikají tak kusy, které jsou víc než jen měřidlem času, jsou to malé šperky s duší.

Jejich nejnovější projekt? Limitovaná edice Laurin & Klement k 130. výročí mladoboleslavské automobilky. Hodinky ukrývají unikátní řešení sekundové ručičky, které nemá ve světě obdoby. Každý kus vzniká v pražské dílně, ručně zdobený, rytý a laděný k dokonalosti.

Firma L. Hainz: tradice, která přežila staletí

Firma L. Hainz byla založena Ludvíkem Hainzem v roce 1836 a patří mezi nejvýznamnější výrobce a restaurátory věžních hodin v České republice. V letech 1865, 1945, 1994, 2005 a 2018 provedla generální opravy Staroměstského orloje, o jehož chod se stará dodnes – stejně jako o více než 80 věžních strojů jenom v Praze. Mezi rekonstruovanými a udržovanými hodinami najdeme i ty z Chrámu sv. Víta, sv. Mikuláše či Klementina. Společnost při dodržování klasických hodinářských principů vyrábí nové věžní, uliční, zahradní i interiérové hodiny s minimálními nároky na údržbu.

Luděk Seryn: muž, který čas nejen měří, ale také tvoří

Luděk Seryn nikdy nestudoval slavné švýcarské školy, a přesto se stal světovým fenoménem. Vyučený hodinář a zlatník si na své konto připsal nejdražší české hodinky Imperátor i revoluční model Karel Rotation, kde celý strojek rotuje po obvodu.

Jeho touha mít pod kontrolou každý šroubek ho dovedla až k vlastní konstrukci strojku včetně patentovaného systému tří nezávislých částí pro nátah, seřizování a samotný chod.

Model Karel Rotation ho katapultoval do elitního klubu AHCI, kde působí jen hrstka nejlepších nezávislých hodinářů světa. Jeho nejnovější dílo Adam Rotation posouvá hranice znovu, tentokrát díky cykloidní převodovce známé spíš z robotiky. Každý jeho projekt trvá roky, ale výsledek stojí za to.

Nová éra českého hodinářství

Ať už jde o dvojici Prokop & Brož, vizionáře Seryna nebo tradiční společnost L. Hainz, jedno mají společné: odvahu jít proti proudu a dokázat, že i v Česku může vznikat něco, co obstojí v nejvyšší světové lize. Jejich hodiny a hodinky nejsou jen přesné, ale i osobní, jedinečné a věčné.

Zpět na začátek

Druhý díl: Zpracování léčivých bylin

Tématem druhého dílu pořadu Toulky Českem budoucnosti budou byliny a zhlédnout ho můžete ve čtvrtek 30. října 2025 ve 21:00 na ČT1 (premiéra), v sobotu 1. listopadu v 9:45 na ČT1 (repríza) nebo kdykoli na iVysílání.

Byliny provázejí léčitelství na našem území od nepaměti a ani moderní doba jim neubrala na důležitosti. Zřejmě nejznámějším bylinářem 20. stol. byl Jan Mikolášek, který se dostal i na filmová plátna. 90. léta přinesla renesanci tohoto oboru. Objevilo se mnoho malých rodinných farem pěstujících bylinky ekologicky, vznikly specializované obchůdky s bylinami a čaji. Lidé se začali vracet k přírodním prostředkům, které zažívají boom jak v léčbě, tak v prevenci.

Ve 2. dílu Vám představíme kout Valašska, kde vzduch voní bylinami. Manželé Zuzana a Radek Fryzelkovi zde vybudovali oázu ekologického zemědělství. Na dvou hektarech farmy Květomluva pěstují přes 20 druhů bylin, bez chemických hnojiv, bez postřiků. A jak říká paní domu, největší zbraní ekologického zemědělce proti plevelům je motyka.

Ze záchrany staré sušírny vznikla Květomluva. Unikátní farma na bylinky prošla i těžkým obdobím

Fryzelkovi ručně sbírané byliny mění v čaje, medy, oleje, krekry a RAW tyčinky – vše bez lepku, cukru a konzervantů. Navíc své produkty dělají podle AIP, tedy autoimunitního protokolu, díky čemuž jsou vhodné pro lidi s autoimunitními onemocněními, kteří dodržují přísnou dietu bez lepku, laktózy, ořechů, luštěnin či lilkové zeleniny.

Jejich byliny i výrobna samotná mají cerfitikaci na ekologický provoz. Získali titul Nejlepší ekofarma roku 2023 a ocenění Česká biopotravina roku 2020.

Seznámíme Vás také s paní Jarmilou Podhornou, přední odbornicí na bylinnou terapii. Její firma s názvem Naděje vyrábí přírodní bylinné tinktury, masti a oleje bez chemických přísad, zaměřené na podporu zdraví a prevenci. Pěstuje byliny, pořádá semináře pro veřejnost i lékaře a vydala několik knih.

V roce 2021 získala ocenění Živnostník roku Olomouckého kraje a titul Srdcař roku za překonání životních překážek. Její příběh je obdivuhodný. Bylo jí 56 let, když se pustila na svou úplně novou životní cestu. Na své zahrádce začala pěstovat byliny a ve sklepě svého rodinného domu experimentovala s výrobou prvních tinktur, které nejdříve rozdávala jen po známých. Nárůst zájemců byl raketový. Dnes má J. Podhorná vlastní relaxační a zdravotní centrum a je známá svým odhodláním pomáhat lidem přírodní cestou.

Zpět na začátek

První díl: Lodní průmysl

První díl Vás zavede do lodního průmyslu. Moderátorská dvojice Iveta Toušlová a Josef Maršál ukáže, že i bez moře máme k vodě pořádně blízko.

Dozvíte se něco z historie: od šroubu Josefa Ressela přes Suezský průplav až po vynález lodního kontejneru. Právě ten, ač obyčejný na pohled, způsobil největší revoluci v globální dopravě.

Nemáme moře, ale máme moře příběhů

Mladší ročníky možná netuší, že československé lodě kdysi brázdily světové oceány. Jejich jména jako Berounka, Třinec, Blaník nebo Jan Hus nesly hrdě naši vlajku. Na přelomu 80. a 90. let působilo na moři přes tisíc československých námořníků, jejichž profesionalita byla proslulá, a naše flotila patřila mezi největší vnitrozemské na světě.

Zpět do současnosti

Seznamte se s Richardem Vojtou, kapitánem, kterého láska k vodě dovedla k založení společnosti Prague Boats – jednoho z lídrů říční dopravy v Evropě. Zároveň stojí v čele Pražské paroplavební společnosti, která letos slaví 160 let a pečuje o naše poslední provozuschopné parníky Vyšehrad a Vltava, dnes kulturní památky. Provozuje také vlastní elektrické lodě. Vojtovy lodě ročně přepraví téměř milion pasažérů.

A to není všechno! Poznáte i Martina Horáka, který vyrábí skládací plachetnice. Z jeho hobby se stala firma Minicat, která patří mezi světové lídry v této oblasti. Katamarány z Bílovic dnes plují od Kanady až po Havaj. Loď o délce tří metrů váží sotva 27 kilogramů, vejde se do kufru auta a doma ji klidně uskladníte do skříně.

Odvážní Češi vyvážejí ukrajinské obilí po moři do Afriky

Řeky ožívají

Česko má přes 300 kilometrů splavných řek a legendární Baťův kanál se brzy prodlouží o polovinu. Říční doprava zažívá svou renesanci a s ní přichází i technologie budoucnosti: autonomní lodě a navigační systémy řízené umělou inteligencí. Příkladem je norská Yara Birkeland, první plně elektrická nákladní loď, která pluje bez kapitána.

Ať už jste milovníci lodí, techniky nebo jen rádi objevujete nové české příběhy, nenechte si ujít první díl Toulky Českem budoucnosti.

Zpět na začátek