Traktory v Nizozemsku vyjely proti plánu na ekologické zemědělství

Farmáři loni opakovaně zablokovali nizozemské dálnice při protestech proti snaze vlády o snížení emisí. Země teď složitě hledá kompromis, jak zreformovat sektor, který je jedním z pilířů hospodářství.

Traktory zablokovaly při prvním protestu na 1200 kilometrů silnic.

Nizozemsko je zemědělská velmoc. Přestože má rozlohu jen zhruba poloviny České republiky, dokáže díky moderně vedeným farmám nejen bez problému nasytit vlastních 17 milionů strávníků, ale potraviny a zemědělské komodity ve velkém také vyvážet. Loni vzrostl objem agrárního vývozu na 94,5 miliardy eur, což představuje meziročně asi pětiprocentní růst. Jednoznačně hlavním cílem je Německo, kam jde celá čtvrtina vývozu. Rychlý vzestup si ale loni připsaly také dodávky na čínský trh.

Celý sektor se ovšem v současnosti snaží vyrovnat s výzvou, jak pokračovat v intenzivním zemědělství co nejekologičtějšími metodami. „Růst produkce jde ruku v ruce s výrazným nárůstem udržitelnosti životního prostředí, získávání energie a využití surovin,“ komentovala statistiku nizozemská ministryně zemědělství Carola Schoutenová. „Nizozemské technické inovace v zemědělském sektoru se šíří po světě. Ale o naše know-how se můžeme podělit ještě s daleko více lidmi jako náš příspěvek ke klimatickým cílům,“ uvedla Schoutenová.

K nejviditelnějším novinkám patří od počátku roku snížení maximální povolené rychlosti přes den na nizozemských dálnicích ze 130 na 100 kilometrů v hodině.

O šest milionů prasat méně

Doma ale není nikdo prorokem. Plán nizozemské vlády na snížení emisí oxidů dusíku a amoniaku vyvolal vloni v říjnu obrovské protesty místních farmářů. Ti dokázali opakovaně traktory zablokovat dálnice a příjezd do Haagu, takže kolabovala doprava ve velké části země. Zemědělce pobouřila hlavně studie a z ní plynoucí opatření, která navrhl Institut veřejného zdraví a životního prostředí. Podle studie je farmaření zodpovědné za vznik 41 až 46 procent všech emisí.

Mezi nápady, které farmáře rozčílily, byl například návrh jednoho z nizozemských poslanců, aby se snížil počet některých chovaných hospodářských zvířat na polovinu, což by znamenalo úbytek prasat o šest milionů kusů a kuřat dokonce o 50 milionů.

Na nejlepších dálnicích jen nízkou rychlostí 

Vláda právo lidí na demonstrace uznala, z boje proti emisím ale slevovat neplánuje. K nejviditelnějším novinkám tak patří od počátku roku například snížení maximální povolené rychlosti přes den na nizozemských dálnicích ze 130 na 100 kilometrů v hodině. Kvalitativně patří tyto silnice k nejlepším na planetě a snadno umožňují rychlejší jízdu, opatření ale chce donutit řidiče udržovat rychlost, kde je spotřeba paliva nižší. 

Vítr proti vodě 

Počátky zemědělství v oblasti dnešního Beneluxu nebyly lehké. Název státu Nizozemsko opravdu pasuje. Rovná, nížinatá země leží prakticky na úrovni – a v některých místech dokonce pod úrovní – hladiny moře. V historii ji museli obyvatelé opakovaně doslova vyrvat moři. Postupným vysoušením a změnou klimatu ale vznikla velice úrodná půda, která je kvalitním základem dnešního intenzivního zemědělství. Navíc se Nizozemci stali mistry vodního hospodářství. Souboj s vodou tak souvisí se vznikem dvou typických symbolů země – polderů a kupodivu také větrných mlýnů. „Staré větrné mlýny původně sloužily k odčerpávání vody. A slovo polder označující suchou či polosuchou nádrž je jediné slovo z nizozemštiny, které se začalo používat celosvětově,“ podotýká ředitelka kanceláře CzechTrade v Rotterdamu Andrea Märzová.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem