English version
Projekt je financovaný Evropskou komisí z fondu Horizon 2020. Partneři projektu formují výzkumné a inovační strategie u jednotlivých lokalit s cílem usnadnit uhelným regionům přechod k udržitelným bezuhelným energetickým systémům a podpořit socio-ekonomický rozvoj na těžbě dlouhá desetiletí závislých regionů. Mnohé výstupy a příklady dobré praxe jsou již k dispozici na webu TRACER (Smart Strategies for the Transition in Coal Intensive Regions).
Uhlí se v současné době těží ve 41 regionech ve 12 zemích EU, což z něj činí nejhojnější fosilní palivo v EU a významný zdroj hospodářské činnosti. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice znamená významné technologické, hospodářské a sociální výzvy, zejména pro intenzívní uhelné regiony, které se musí připravit na snížení nebo postupné vyřazování uhlí, a to jak kvůli tržním trendům, tak environmentálním politikám.
Především v Ústeckém kraji se řešitelský tým doposud podílel na mnoha konferencích a workshopech s výzkumnými a vzdělávacími organizacemi, podnikateli, a nadále vede rozhovory s představiteli obcí i kraje. Kdokoli další může přispět svým názorem v online dotazníku. Velmi si cení spolupráce s Inovačním centrem Ústeckého kraje, krajským úřadem, zástupci vládního programu RE:START.
V Evropě je uhelných regionů několik
„Inspirativními členy užší pracovní skupiny je např. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady ÚK nebo generální ředitel těžební společnosti Seven Energy Petr Lenc“, hodnotí dosavadní spolupráci v rámci projektu Markéta Hendrychová, z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a pokračuje: „Cílem projektu TRACER je mimo jiné předávání zkušeností mezi jednotlivými uhelnými regiony a v této souvislosti mohu s radostí říci, že Ústecký kraj je v Evropě velkým vzorem.“
Jak popisuje Markéta Hendrychová, strategické projekty neřeší jen energetiku samotnou, ale je myšleno také na lidi, trh práce a na krajinu. Na ještě nezrekultivovaných částech výsypek a lomů, kde běží přirozená sukcese, by se dalo využít unikátního přírodo-ochranářského potenciálu. Jedná se totiž o specifická, a tedy velmi hodnotná, stanoviště s výskytem velmi vzácných druhů.
„V rámci projektu TRACER řešíme celou řadou aspektů odklonu od uhlí, včetně obnovy ekosystémů poškozených důlní činností,“ říká prof. Jan Frouz působící jako člen výzkumného projektu TRACER, a zároveň jako expert na oblast přechodu na čistší zdroje energie.
Jihoafrickou republiku čeká rozsáhlá transformace v nejbližších letech
David Vaverka, ekonomický a obchodní specialista v rámci velvyslanectví ČR v jihoafrické Pretorii upřesňuje: „V současnosti pochází v Jihoafrické republice (JAR) z uhlí téměř 80 % její energetické kapacity, přičemž její uhelné elektrárny jsou zastaralé a řada z nich bude v příštích letech vyřazena z provozu. Z důvodu zastaralé a přetížené infrastruktury se pak JAR pravidelně potýká s řízenými výpadky elektřiny, tzv. loadshedingem. Energetická situace v JAR je velmi komplexní a kontroverzní téma a budoucí ekonomický růst je zde do značné míry závislý na efektivních reformách, a především demonopolizaci trhu s energií. S tímto je pochopitelně spjata i celá řada příležitostí pro české investory a podniky z odvětví energetiky.“
Redakčně upravená tisková zpráva Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity v Praze
