Trendy v cestovním ruchu se rychle mění i ve Zlínském kraji

Které turistické cíle patří ve Zlánském kraji k nejoblíbenějším? A mění se nějak preference jeho návštěvníků? Na tyto i další otázky odpovídá náměstek hejtmana Lubomír Traub, zodpovědný za cestovní ruch a strategický rozvoj. 

Pane náměstku, covidová pandemie s sebou přinesla útlum v mnoha oblastech včetně cestovního ruchu. Podařilo se turismus ve Zlínském kraji oživit?

Na základě statistických údajů, které máme k dispozici, se výsledky počtu ubytovaných hostů i počty přenocování liší od roku 2019 pouze o jediný procentní bod. Jedná se, samozřejmě, především o domácí rezidenty. Počet hostů ze zahraničí je prozatím nízký, jsou to především návštěvníci ze Slovenska. Velký potenciál vidíme do budoucna také v Polsku.

Lze pozorovat nějaké obecné trendy ve vývoji cestovního ruchu? Mění se nějak požadavky a představy lidí o ideálně strávené dovolené?

Stejně jako vyspěly služby v cestovním ruchu ve Zlínském kraji, vyspěli i jejich uživatelé. Mnozí z nich si rádi za kvalitu připlatí. Raději svůj pobyt zkrátí, ale chtějí si jej užít. Je ale nutné počítat také s tím, že jiná skupina bude naopak zvažovat, na čem v domácím rozpočtu ušetří, a cestování může být právě tímto zdrojem úspor. Ekonomické prognózy zasáhly velkou část populace, a to také ovlivňuje způsob nákupu pobytů. Vzhledem k nejisté době si návštěvníci zvykli nakupovat spíše na poslední chvíli, i když je to někdy stojí o trochu více.

Které cíle ve Zlínském kraji se u návštěvníků aktuálně těší největší oblibě?

Jsou to tradičně naše TOP cíle jako Zoo Zlín, Valašské muzeum v přírodě, Arcibiskupský zámek v Kroměříži, Živá voda v Modré a další. Nicméně po období koronaviru se, zejména u mladších věkových kategorií a rodin, projevil větší zájem o zdravý životní styl, trávení volného času v přírodě a o udržitelný cestovní ruch.

Také proto vedle tradičních míst, kde se dá počítat s velkou kumulací osob, propagujeme i méně známé turistické cíle. Rovněž stále rozšiřujeme nabídky pro aktivní trávení volného času v zimním i letním období. Trendy v cestovním ruchu se rychle mění a my s nimi musíme držet krok.

Jedním z velkých témat v oblasti turismu je Cyrilometodějská stezka. Jak pokračuje spolupráce na jejím dalším rozvoji a rozšiřování?

Od okamžiku, kdy byla v roce 2021 Cyrilometodějská stezka certifikována a zařazena mezi kulturní stezky Rady Evropy, jsme opět udělali další kroky k jejímu rozvoji. Uspořádali jsme na toto téma ve Zlíně mezinárodní konferenci. Zpracovali jsme mezinárodní strategii rozvoje stezky a nyní pracujeme na národní strategii. Významně jsme pokračovali v rozšiřování mezinárodních vztahů. 

Můžete prosím uvést konkrétní příklad?

Zúčastnili jsme se akademie kulturních stezek ve Francii, prezentovali jsme se výstavou v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku, podepsali jsme memorandum s Evropskou asociací Via Francigena v Itálii a také s Bazilikou sv. Praxedy a s Bazilikou sv. Klimenta v Římě.

Byli jsme také přítomni putování Velehrad – Nitra i svědky tamních Pribinových slavností, navázali jsme aktivní spolupráci s městem a regionem Aquileia. Tím ale naše aktivity nekončí. Velkým tématem je pro nejbližší budoucnost zintenzivnění spolupráce s Řeckem, konkrétně městem Soluň, původním domovem našich věrozvěstů. 

Jak se daří rozšiřovat trasy Cyrilometodějské stezky?

Podařilo se nám vyznačit nové trasy, například ze Svatého Kopečku u Olomouce na Velehrad, a plánujeme další. Jednáme také o rozšíření naší stezky z Moravskoslezského kraje do Krakova. Poutní turismus zcela odpovídá novým trendům udržitelného cestovního ruchu, ať už v pojetí duchovního turismu nebo současnou častou potřebou duševního klidu a pobytu v přírodě či poznávání kulturních hodnot.

Co dalšího Zlínský kraj v oblasti cestovního ruchu chystá?

Zlínský kraj napomáhá budování dalších turistických cílů, jimž následně budeme pomáhat také s propagací. Jde například o záslužnou aktivitu Lázní Luhačovice, společnosti, která aktuálně buduje a vlastně už dokončuje zásadní rekonstrukci Vodoléčebného ústavu a Říčních lázní, kde vzniknou i expozice věnované Dušanu Jurkovičovi či Leoši Janáčkovi.

Chci však připomenout i turistický cíl s významnou pietní a edukativní hodnotou, kterým je zrekonstruovaný památník na Ploštině. Byl bych rád, kdyby se také podařilo podpořit vznik velké podzemní expozice pod názvem Klenotnice Velké Moravy v Archeoskanzenu Modrá, která představí nejvýznamnější šperky z celé střední Evropy z doby Velké Moravy.

Pozornost však budeme věnovat i dalším počinům. Z konkrétních nadčasových projektů budí zájem například zvažovaná rekonstrukce a zpřístupnění vily cestovatele Miroslava Zikmunda.

V Radě Zlínského kraje máte na starosti také strategický rozvoj. Zde je zásadním projektem Strategická průmyslová zóna Holešov. Jak se ji daří obsazovat investory?

Jsem rád, že se obsazování investorů do Strategické průmyslové zóny Holešov podařilo rozhýbat. V posledních dvou letech se sem daří umisťovat menší a střední investory, kteří mají zájem podnikat v této lokalitě. Jen za poslední rok jsme oficiálně uvítali čtyři investory, další firmy jsou v různých fázích povolovacích řízení. Zóna je připravena na příchod nových investorů. 

Jaké plány máte s holešovskou zónou do budoucna?

Naše kroky se nyní obracejí zejména k dalšímu budování vnitřní infrastruktury. Díky jejímu rozšíření dojde k navýšení počtu pozemků, na kterých budou moci letos vstupující investoři zahájit svou výstavbu. Několik investorů plánuje začít s výstavbou už teď na jaře.

Z mého pohledu bude letošek rokem velkých výzev. Firmy, a nejen ty, se budou muset adaptovat na nové prostředí zvýšených cen a částečné nejistoty. Je důležité, aby měly při své expanzi, která se běžně vyšplhá na desítky až stovky milionů korun, za zády takového partnera, na kterého se budou moci spolehnout. A tím Strategická průmyslová zóna Holešov rozhodně je.

Redakčně upravená tisková zpráva Zlínského kraje