Práci se věnují zejména prostřednictvím e-mailů, zpráv a telefonátů. Výzkum zároveň přispívá k dosavadním zjištěním, že čím více se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůře lidé regenerují, což v dlouhodobém horizontu zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Hlavními zjištěními studie je, že 30 % pracujících používá digitální technologie k práci po pracovní době velmi často; 18 % nikdy; nejčastější činnosti jsou pracovní e-maily, zprávy a telefonická komunikace; většina lidí při práci mimo pracovní dobu kombinuje více aktivit najednou, což zvyšuje mentální zátěž; tři čtvrtiny lidí myslí na práci i ve volném čase, což narušuje psychické odpoutání od práce.

Masarykova univerzita otevírá Digital Talent Lab: Online laboratoř, která mění pravidla hry v AI vzdělávání

Regeneraci podporují například nastavení firemních pravidel pro práci mimo pracovní dobu, osobní preference oddělovat práci a volno, nebo víra ve vlastní schopnost se zregenerovat. Naopak ji oslabuje pracovní přetížení, silná identifikace s prací, nebo očekávání dostupnosti ze strany nadřízeného.

Když technologie maže hranice

Digitální technologie mají pro práci nesporné výhody: flexibilita, rychlá komunikace a možnost řešit práci kdekoliv a kdykoliv. Výzkum ale i odvrácení – mnoho lidí se kvůli technologii ukazuje hlavní stránku od práce odpojit, což brání regeneraci sil. „Technologie nám dávají volnost, ale berou nám nejlepší hranice. Chceme-li podávat výkony, musíme také regenerovat. Kvalitní výkon vyžaduje kvalitní odpočinek. Nelze pracovat neustále, a přitom být dlouhodobě efektivní a výkonný,“ říká Martin Vaculík, spoluautor výzkumu.

O výzkumu

Studie Když práce nekončí: digitální technologie, regenerace a volný čas pracujících byla léčena na reprezentativním vzorku 2000 českých pracujících ve věku 18–59 let, kteří používají digitální technologie. Data byla sbírána metodou CAWI v říjnu 2024. Výzkum vznikl v rámci projektu Excelentní výzkum v oblasti digitálních technologií a wellbeingu, spolufinancovaného Evropskou unií.

Data ukazují, že práce po pracovní době málokdy znamená jen „rychlé nahlédnutí do e-mailu“. Lidé se při ní obvykle pouštějí do více pracovních úkolů najednou. Zároveň, že ti, kteří přes den zažívají větší pracovní přetížení, pracují v čase prostřednictvím digitálních technologií častěji.

Regenerace jako klíčový faktor pohody

Přestože většina respondentů uvádí, že často zažívá relaxaci či psychické odpoutání od práce, vysoký podíl pracovních myšlenek ve volném čase ukazuje, že českým pracujícím se často nedaří opravdu „vypnout“.

Regenerace je přitom zásadní – vědecké studie dlouhodobě potvrzují, že kvalitní zotavení snižuje riziko vyhoření, podporuje duševní zdraví i výkon v práci. Výzkum MU ukazuje, že lidé, kteří mají jasně oddělený pracovní a osobní život, regenerují výrazně lépe.

„Nejde jen o individuální disciplínu, ale i o kulturu organizace. Organizace, které podporují regeneraci a jasné oddělování pracovního a osobního času, přispívají k vyšší spokojenosti i dlouhodobé výkonnosti svých zaměstnanců,“ doplňuje Jaroslav Sýkora, spoluautor výzkumu.

Výzkumný tým, že odpovědnost neleží pouze na jednotlivcích. Pomoc mohou i jednoduché kroky na úrovni organizací, jako například nastavení jasných pravidel komunikace a dostupnosti mimo pracovní dobu, aktivní podpora odpočinku a vymezování hranic, nebo vzdělávání zaměstnanců v oblasti regenerace a digitální hygieny. Zaměstnanci si zase mohou vymezit hranice mezi prací a volným časem, aktivně trénovat schopnost „vypnout“, regenerovat podle vlastních potřeb a preference či budovat důvěru ve vlastní schopnost zotavit se.