O Japonsku je ostatně známo, že jeho obyvatelé tradičně kladou velký důraz na zdravou stravu a osobní zodpovědnost stran preventivní zdravotní péče.
V uplynulém roce narostl tento segment na trhu s produkty zdravé výživy o 4,1%, což představuje obrat 212,3 mld. jenů (1,4 mld. USD). Odhady pro stávající rok hovoří o dalším 4% nárůstu, tj. na celkem 220,8 mld. jenů. V roce 2020 se přitom v Japonsku prodaly suplementy v hodnotě 163 mld. jenů. Z uvedeného vyplývá, že za poslední tři roky trh s potravinovými doplňky posílil o 30%.
ExportMag.cz: Namíchat si müsli po svém? „Zábavné pochoutky“ firmy Mixit uspěly i ve světě
Místní legislativa od roku 2015 klasifikuje potravinové doplňky jako tzv. funkční potraviny (kinōsei hyōji shokuhin). Dle průzkumu japonské Agentury na ochranu spotřebitele tvořily v roce 2023 tyto výrobky 23,6 % celkové nabídky produktů zdravé výživy. Odhaduje se, že v následujícím roce by tento podíl mohl dosáhnout až jedné čtvrtiny.
Nejžádanějšími funkčními potravinami jsou pak dle zjištění agentury sportovní potravinové doplňky a kosmetické doplňky stravy (např. doplňky pro výživu pleti či přípravky přispívající ke snížení hmotnosti).
Dle uvedené klasifikace však mezi funkční potraviny nespadají například vitamíny. Pokud bychom uvažovali obě kategorie společně, tj. funkční potraviny a vitamíny dohromady, dostali bychom se na úroveň obratu v hodnotě 1,06 bilionu jenů za rok 2023 (702 mld. USD).
Potravinové doplňky se dostaly do hledáčku médií i veřejnost kvůli nedávné aféře s produkty na bázi plísně koji (kultivované na rýžových a dalších zrnech), o níž jsme informovali v předchozím článku. Dle dosavadních údajů po jejich požití zemřelo celkem pět lidí a dalších téměř 100 bylo hospitalizováno. Tragédie okamžitě vyvolala diskusi o zpřísnění požadavků na značení funkčních potravin a příbalové letáky nyní obsahují informace o pravidlech užívání dotčených produktů.