Tržby v maloobchodu v červenci dál klesly, meziročně o víc než sedm procent

Tržby v českém maloobchodě v červenci meziročně klesly o 7,2 procenta. Oproti červnu klesly o 0,6 procenta.

Například v odvětví prodeje pohonných hmot šly tržby dolů o 2,2 procenta. „Češi omezili cestování a dávají přednost spolujízdě či hromadné dopravě.  Spotřebitelé méně utráceli také ve specializovaných prodejnách s počítači a komunikačními zařízeními o 15,1 procenta, v domácích potřebách o 12 procent a za kulturu, sport a rekreaci zaplatili Češi o 6,4 procenta méně něž loni. Pokračuje pád tržeb internetovým a zásilkovým prodejcům, kterým šly tržby dolů o 5,9 prodejců,“ připomíná Tomáš Volf ze společnosti CitFin.

Předpokládaný vývoj pro zbytek roku je ten, že budou Češi osekávat stále více výdaje krom nezbytných nákladů, jako jsou potraviny.

Velká část Čechů ale dosud šetřit nezačala, vyplývá z čísel

Pokud se ovšem zohledňuje objem reálně utracených peněz a porovná se inflace a růst mezd, jasně z toho vyplývá, že průměrný Čech zatím šetřit nezačal. „Ačkoliv červená čísla v maloobchodních statistikách mohou svádět k dojmu, že Češi hromadně šetří, podle nás by tato interpretace byla poněkud nepřesná. Češi si sice skutečně z obchodů letos odnášejí o 7,2 procenta méně zboží, ovšem utratili za něj o 9,5 procenta více peněz. Nebývale velký rozdíl mezi těmito dvěma metrikami pak pochopitelně tvoří inflace. V pondělí zveřejněná statistika o mzdách navíc ukázala, že průměrný výdělek v Česku meziročně narostl pouze o 4,4 procenta, což znamená, že české útraty rostou výrazně rychleji, než příjmy, což lze jen velmi obtížně nazvat „šetřením“. Rostoucí útraty vhledem ke mzdám se přitom netýkají pouze nezbytností, jako jsou potraviny či pohonné hmoty, jedná se spíše o plošný fenomén s několika výjimkami,“ komentuje statistiky analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil. „To přitom neznamená, že se velká část Čechů nedostává do finančních problémů, to bezpochyby ano. Zbytek jejich spoluobčanů – který je patrně poměrně početný – ovšem své útraty navyšuje takovým tempem, že celkový výsledek nijak „šetřivě“ nevyznívá. Nezbývá než doufat, že tato „kupující většina“ má s ohledem na pokračující energetickou krizi své finanční plány dostatečně promyšlené,“ pokračuje Hradil.

Největší pokles tržeb se očekává mimo jiné v kultuře.

V dalších měsících rozhodne vývoj nezaměstnanosti

Jaký vývoj mohou prodejci očekávat v nejbližším období? „Domácnosti budou omezovat především útraty za zbytné zboží a služby, proto lze v příštích měsících čekat pokračující poklesy tržeb v prodejnách výrobků pro kulturu, sport a rekreaci či v prodejnách elektroniky, a zřejmě se nebude dařit ani prodejcům automobilů. Ve druhé polovině letošního roku očekáváme, že česká ekonomika projde technickou recesí vlivem oslabené domácí i zahraniční poptávky,“ uvádí ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

To vše ale není podle analytiků nutné považovat nezbytně za problém, spíš za nutné ochlazení ekonomiky. Důležitým aspektem teď bude vývoj zaměstnanosti. „Dokud zůstane nezaměstnanost dole a Češi budou mít práci, pak situace nemusí být nikterak vážná. V případě, že lidé začnou přicházet o práci v důsledku poklesu ekonomiky, maloobchodníkům půjdou tržby výrazně dolů,“ říká Tomáš Volf ze společnosti CitFin.

Ztráty maloobchodu by neměly být při umírněném scénáři příliš dramatické. „Za celý letošní rok se tržby maloobchodu propadnou reálně o 2,5 procenta. Češi totiž budou muset omezovat své výdaje i ve zbytku roku, a to zejména kvůli dalšímu růstu cen energií a obecně bydlení,“ odhaduje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

(tos)

• Teritorium: Česká republika
• Témata: Analýzy a statistiky
• Oblasti podnikání: Maloobchod | Obchod

Doporučujeme