Turecko narušuje plynové projekty ve Středomoří. Ze spolupráce s Libyí těží Erdogan

Kypr, Izrael, Egypt, Řecko a Itálie založily na začátku roku 2019 Plynové fórum východního Středomoří, jež mělo vytvořit regionální trh, který bude exportovat plyn do Evropy a konkurovat dodávkám z Ruska. Turecko se k projektu odmítá přidat, protože se ho účastní Kypr bez dohody s tureckou částí ostrova. Poslední kroky Ankary, která vysílá vojáky do Libye a s Tripolisem odsouhlasila společnou námořní hranici ve Středozemním moři o délce 35 kilometrů, tyto plány dále narušují.

Plynovod EastMed o délce 1 900 kilometrů má z polí ve východním Středomoří dodávat do Evropské unie ročně 10 miliard kubických metrů této strategické suroviny. Jedná se o plyn z izraelských nalezišť Tamar a Leviathan, kyperského Aphrodite, případně egyptského Zohr. Dodávka by mohla pokrývat až deset procent celkové spotřeby plynu v Evropě.

Smlouvu o výstavbě podepsali politici Řecka, Kypru a Izraele 2. ledna. Náklady na projekt se odhadují na šest až sedm miliard dolarů (až 158 miliard korun), přičemž dílo má být zhotoveno nejprve v roce 2025. Trio zemí tím tak reaguje na sílící vliv Turecka ve Středomoří.

Plánovaná trasa plynovodu EastMed
Plánovaná trasa plynovodu EastMed | Adam Hegazy337259 / CC BY-SA 4.0

Turecko-libyjská spolupráce jako trn v oku

Nelíbí se jim zejména dohoda Ankary s Tripolisem o mořských hranicích, která by propojila tureckou a libyjskou hospodářskou zónu v délce 35 kilometrů východně od ostrova Kypr. To by znemožnilo výstavbu plynovodu, jež má vést do Řecka a následně má být propojen pod mořem s Itálií. I proto tedy Řecko společně se zmíněným Kyprem a Egyptem tuto námořní hranici neuznává.

Kromě vymezení hranic na moři s Libyí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že do Tripolisu vysílá jednotky své armády, jež mají pomoci mezinárodně uznávané vládě Libye bojovat proti vojskům Chalífy Haftara. O jak velký kontingent vojáků se má jednat, ale neupřesnil.

Neklidné kyperské vody

Turecko od roku 1974 vojensky ovládá severní část Kypru a tvrdí, že ze zamýšlené těžby plynu v kyperských vodách turecká část ostrovního obyvatelstva žádný prospěch mít nebude. Ankara zdůrazňuje, že žádný energetický projekt nemá šanci ve východním Středomoří vzniknout, pokud se jej sama nebude účastnit.

Již v roce 2018 se Turecko pokoušelo v tamních vodách provádět průzkum a těžbu plynu. Kypr naopak uzavřel dohodu na průzkum ložisek ropy a plynu s firmami Eni a Total. Ve snaze napjatou situaci uklidnit vyzvaly Spojené státy Ankaru, aby jakoukoliv průzkumnou činnost ve vodách Kypru zastavila. Evropská unie pak na Turecko kvůli sporným vrtům v polovině loňského roku dokonce uvalila sankce.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák

• Teritorium: Kypr | Libye | Turecko
• Oblasti podnikání: Energetika

Doporučujeme