Účet za uzavřené pohostinství. Kolik loni tratily pivovary na točeném pivu?

Pandemická bezpečnostní opatření a omezení provozu restaurací způsobila vysoké ztráty v celém segmentu HORECA. Z pohledu českých pivovarů přesahují meziroční ztráty tržeb v segmentu ON-TRADE (točené pivo) částku 6 miliard korun.

Vyplynulo to z nové studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Do studie ale nejsou započítávány tržby minipivovarů, ztráta tak může být ještě zhruba o půl miliardy vyšší.

Celý trh je v tuto chvíli připraven „spolupracovat na vytvoření bezpečných a udržitelných podmínek směřujících k postupnému oživení ekonomických aktivit, a zamezit tak dalšímu prohloubení vznikajících ztrát.“ Ty jsou již v tuto chvíli pro mnohé subjekty likvidační. Budoucí životaschopnost a rychlost oživení odvětví pohostinství je zároveň také pro výkonnost pivovarů klíčová, vyplývá ze studie.

Ještě v roce 2019 dosahoval poměr mezi výstavem piva v segmentu ON-TRADE (točené) a OFF-TRADE (balené pivo v plechovkách a lahvích) 35 % ku 65 %. Pandemická bezpečnostní opatření, omezení provozu restaurací a také pokles exportu českého piva v loňském roce výrazně omezily konzumaci piva v barech a restauracích, kde podíl na celkové spotřebě poklesl z 35 na 26 procent.

„Z hlediska měsíčního výstavu točeného piva na tuzemském trhu došlo k největšímu propadu především v měsících dubnu (-81 %) a listopadu (-89 %). Meziročně došlo k celkovému propadu výstavu piva v segmentu ON-TRADE o 31 procent,“ říká Michael Fanta, analytik CETA. Odhad skutečně nezahrnuje ztráty více než pětiset malých českých minipivovarů s ročním výstavem piva do 10 tisíc hektolitrů, pro které je likvidační především omezení pohybu a tuzemské turistiky.

S vývojem pandemické situace se postupně měnily také spotřebitelské návyky a preference. Zatímco například v květnu 2020 až 84 % spotřebitelů předpokládalo stejnou návštěvnost restaurací jako v předešlém roce, tak na konci roku 2020 již přes dvě třetiny spotřebitelů považovalo tzv. domácí setkání za částečnou nebo i úplnou náhradu návštěv restaurací, hospod, kaváren a barů.

„Vzorce spotřeby se tak pod vlivem bezpečnostních opatření a pandemické situace výrazně změnily, a to především z pohledu způsobu spotřeby. Lze proto předpokládat, že tyto změny se významně promítnou také do opětovného nastartování celého segmentu HORECA,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.

Vývoj výstavu piva v segmentu ON-TRADE v letech 2019 a 2020 (tuzemsko)

Studie CETA obsahuje také popis konkrétní zahraniční zkušenosti řešení pandemické situace na příkladu Španělska, kde vývoj pandemie a reakce politické reprezentace slouží jako jakási laboratoř regulace: Regionální vlády přistupují k bezpečnostním opatřením různě, a tak je možné porovnávat výsledky.

Za naprosto klíčový pilíř řešení pandemické situace v segmentu HORECA ve Španělsku lze považovat zejména pravidelný dialog mezi zástupci trhu a vládními institucemi. Prostřednictvím platformy Juntos con la Hostelería (Všichni za hotelnictví) jsou na pravidelné bázi zveřejňována aktualizovaná data o vývoji ztrát v odvětví, o vývoji bezpečnostních opatření v jednotlivých regionech Španělska a srovnání jejich efektivity.

„Stěžejním podpůrným argumentem pro postupné rozvolňování bezpečnostních opatření v tamním pohostinství byl a stále je fakt, že pandemická situace se během druhé (případně třetí) vlny pandemie vyvíjí v jednotlivých regionech Španělska velmi podobně, a to nezávisle na tom, zda jsou restaurační provozovny uzavřeny, či nikoliv,“ upřesňuje Michael Fanta. Díky důslednému dodržování hygienických pravidel a minimalizaci kontaktu připisují ve Španělsku restauračním zařízením přibližně 2,3 % přenosů infekce.

V této chvíli nelze spolehlivě určit, v jakém horizontu nás pandemie zcela opustí a nastane doba „post-covidová“. Je proto žádoucí vést nyní dialog o nadcházející situaci, jež lze s nadsázkou pojmenovat jako dobu „soft-covidovou“, tedy dobu, kdy nás pandemická rizika a z nich plynoucí opatření ještě zcela neopustí, a jejich rozvolňování tak bude jen velmi pozvolné. „Na druhou stranu je však třeba brát v úvahu faktory jako proočkonovanost populace, společenskou imunitu nebo možnost pravidelného testování, a proto nelze současnou situaci srovnávat s květnem loňského roku. Společným cílem tržních subjektů a vládních institucí by v tuto chvíli mělo být nalezení kompromisu, který dovolí podnikatelům se znovu nadechnout, ale zároveň předejde opětovné eskalaci pandemické situace,“ zakončuje Aleš Rod.

Plné znění studie

Redakčně upravená tisková zpráva Centra ekonomických a tržních analýz




• Oblasti podnikání: Potravinářský průmysl | Služby
• Teritorium: Česká republika