Konec vágních „eko“ tvrzení, povinné recyklované materiály, zákaz ničení neprodaného zboží či pokuty za greenwashing až do pěti milionů korun. Udržitelnost se definitivně stává tvrdým byznysovým faktorem, upozorňuje poradenská společnost CIRA Advisory.

Regulace, které změní byznys i trh

Rok 2025 se nesl ve znamení nejistoty, revizí a odkladů evropské legislativy v oblasti udržitelnosti. Řada firem si dočasně oddychla, zejména v oblasti ESG reportingu či auditu dodavatelských řetězců. Administrativní zátěž zmizela, teď ale dochází ke změně.

Rok 2026 přináší zásadní obrat – od plánování a reportování k reálné akci. Do praxe vstupují schválené směrnice a nařízení, která výrazně ovlivní fungování firem napříč sektory: od maloobchodu, automotive a textilního průmyslu až po marketing, služby a logistiku.

Dotace z OP TAK: 800 milionů na přechod firem k cirkulární ekonomice

„Přicházejí zásadní změny, které mají skutečný dopad na životní prostředí. Zakazuje se ničení neprodaného zboží, skončí nadměrné a nadbytečné obaly, zvýší se transparentnost v komunikaci. Předmětem diskuzí tak nebude reporting a sběr dat, ale zavádění hmatatelných novinek a inovací,” shrnuje konzultantka CIRA Advisory Ivana Hekerle.

Jedním z nejviditelnějších posunů roku 2026 bude razantní omezení greenwashingu. Od září 2026 začne platit směrnice o posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci, která dává státům účinné nástroje proti klamavé environmentální komunikaci.

Kde budou přísnější pravidla?

Z trhu zmizí obecná tvrzení jako „ekologický“, „zelený“ či „klimaticky neutrální“, pokud nebudou podložena ověřitelnými daty, metodikou a certifikací. Přísnější pravidla se dotknou i komunikace uhlíkové neutrality, životnosti výrobků nebo environmentálních přínosů služeb. V České republice se počítá s pokutami až do výše pěti milionů korun.

„Firmy často podceňují, že marketingová sdělení se dostávají do stejné roviny jako smluvní dokumentace. Pokud tvrzení neobstojí při kontrole, nejde jen o reputační problém, ale o reálné právní a finanční riziko,“ upozorňuje Ivana Hekerle. Podle ní se právě transparentní, datově podložená komunikace může stát klíčovou konkurenční výhodou příštích let.

Cirkulární ekonomika – chytrý tah pro malé a střední firmy

Výraznou proměnou projde oblast obalů. Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) začne plně platit od srpna 2026 a zasáhne celý trh – od výrobců přes logistiku až po maloobchod. Nová pravidla se netýkají pouze obalů samotných výrobků, ale i transportních a skladových obalů, které dosud často unikaly pozornosti.

Firmy budou muset přehodnotit nejen design produktů, ale i celé dodavatelské řetězce. Evropská unie tímto krokem jasně signalizuje, že éra nadměrných, nerecyklovatelných a jednorázových obalů končí.

Automotive: V hlavní roli cirkulární ekonomika

Zásadní změny čekají také automobilový průmysl. V roce 2026 se definitivně vydá cestou cirkulární ekonomiky. Připravovaná pravidla zavedou povinnost využívat minimálně 20 procent recyklovaných plastů v režimu closed-loop, tedy ze starých vozidel. Přísné cíle se budou týkat i recyklovaného hliníku a oceli.

„Povinné podíly recyklovaných materiálů, materiálové pasy, digitální sledovatelnost a omezení vývozu autovraků mimo EU zásadně promění dosavadní výrobní modely. Cirkularita se stává měřitelným parametrem kvality, nikoli marketingovým sloganem,“ doplňuje Ivana Hekerle z CIRA Advisory.

Tyto změny zapadají do širšího rámce připravovaného Aktu o cirkulární ekonomice, jehož cílem je zvýšit do roku 2030 míru cirkularity evropské ekonomiky na 24 % a snížit závislost na dovozu kritických surovin.

Povinné podíly recyklovaných materiálů, materiálové pasy, digitální sledovatelnost a omezení vývozu autovraků mimo EU zásadně promění dosavadní výrobní modely

Ivana Hekerle, CIRA Advisory

Vzdělávání, móda, sport. Signály hlubší změny?

Udržitelnost se v roce 2026 začne výrazně prosazovat i v oblastech, které dosud stály stranou hlavního zájmu. České univerzity systematicky začleňují udržitelnost do výuky i vlastního fungování. Pro firmy to znamená příchod nové generace zaměstnanců, pro které je udržitelné uvažování samozřejmostí.

Velký tlak nicméně pocítí také módní a textilní průmysl. Od poloviny roku 2026 začne platit zákaz ničení neprodaného oblečení a obuvi pro velké firmy. Značky budou nuceny přesněji plánovat výrobu a hledat nové modely práce s neprodanými kolekcemi. Reuse, opravy a druhý život výrobků se stanou nutností.

Podobný posun je patrný i ve sportu, kde kluby a federace reagují na tlak fanoušků, partnerů a sponzorů a začínají systematicky řešit environmentální dopady svého provozu.

Žádné „strategie do šuplíku“

Také Nařízení o odlesňování (EUDR), jehož účinnost byla odložena, se v roce 2026 naplno vrací do hry.

Firmy pracující se dřevem, kaučukem, sójou, kávou, kakaem či palmovým olejem by měly mít hotovou analýzu dodavatelských řetězců. Bez ní hrozí ztráta přístupu na evropský trh. Transparentnost se stává podmínkou dalšího růstu.

Rok 2026 nebude podle CIRA Advisory o strategiích „do šuplíku“. Bude o konkrétních technologiích, procesech, datech a odpovědnosti. Firmy, které začnou jednat včas, mohou nové regulace proměnit v konkurenční výhodu. Ty ostatní čeká nákladné dohánění ztrát. Udržitelnost se definitivně stává součástí tvrdé ekonomické reality. A právě v roce 2026 se rozhodne, kdo bude lídrem nové ekonomiky.

Redakčně upravená tisková zpráva CIRA Advisory