Co to bude znamenat pro české firmy? To je téma pro Katarínu Šuranovou ze společnosti Enviroway.

Petr Karban.: Vysvětlete, co se se skrývá za zkratkou CBAM?

Katarína Šuranová: Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon border adjustment mechanism (CBAM). Je to vlastně uhlíkové clo, jehož cílem je srovnat podmínky mezi evropskými výrobci, kteří musí platit emisní povolenky, a výrobci či dovozci ze třetích zemí, kde je environmetální politika volnější. Cílem CBAM je zabránit takzvanému úniku uhlíku, kdy by se výroba přesouvala mimo EU jen proto, aby se vyhnula klimatickým regulacím.

CBAM: Revoluce uhlíkové regulace

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon border adjustment mechanism (CBAM), je zásadní součástí balíčku Fit for 55. Je nástrojem pro boj proti úniku uhlíku – tedy proti situacím, kdy průmyslová odvětví s vysokými emisemi skleníkových plynů přesunou výrobu mimo EU do jurisdikcí s nižšími standardy politiky v oblasti klimatu, než jsou standardy EU. Cílem tedy je, aby dovezené zboží bylo vystaveno stejné ceně uhlíku jako domácí výroba. Mechanismus CBAM funguje souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Dovozci budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat CBAM certifikáty.

PK: Týká se to ale jen některých produktů…

KŠ: Ano, jsou to právě železo a ocel, hliník, ale také hnojiva, cement, elektrická energie, vodík s vysokou uhlíkovou stopou. Kompletní seznam všech materiálů uvádí příloha I. nařízení EK 2023/956, slouží k tomu kódy kombinované nomenklatury, KN.

Importéry čeká příprava na uhlíkové clo

PK: Jak to bude fungovat v praxi?

KŠ: Ono už to de facto funguje, od 1. 10. 2023 platí takzvané přechodné období, zatím však bez nutnosti kupovat CBAM certifikáty. Od ledna 2026, tedy za několik málo měsíců, vstupuje už v platnost celé nařízení. Dnes je to řešeno tak, že provozovatelé z vybraných sektorů dostávají část emisních povolenek zdarma. Bezplatná alokace se bude postupně mezi roky 2026–2034 snižovat a s tím budou růst procenta emisí, která budou zpoplatněná v mechanismu CBAM. K plnému spuštění mechanismu CBAM, tedy že se bude CBAM vztahovat na 100 % emisí v dovezeném zboží, dojde až v roce 2034.

PK: Takže ta povinnost vlastně už platí? Vědí to firmy?

KŠ: Ano, oznamovací povinnost platí už od 1. října 2023. V tomto takzvaném přechodném období jsou firmy po vinny čtvrtletně reportovat objemy dovezeného zboží a související zabudované emise CO₂. Cílem je, aby si tento nový mechanismus postupně osvojily a nastavily interní procesy. Mnoho firem ale zatím netuší, že se jich tato povinnost týká – často se mylně domnívají, že CBAM platí jen pro velké hráče nebo výrobce surovin. Ve skutečnosti se může vztahovat i na malé montážní firmy, které dovážejí například hliníkové komponenty, ocelové šrouby nebo hnojiva.

PK: Proč je CBAM nyní tak aktuální?

KŠ: Protože firmy mají už jen několik měsíců na přípravu na ostrý režim, který začne platit od 1. ledna 2026. A podle posledních dat se v České republice do systému CBAM aktivně zapojilo pouze malé procento firem, které by se přitom měly hlásit a reportovat své dovozy. Důvodem je často nízké povědomí o povinnostech nebo mylný dojem, že CBAM se týká jen velkých výrobců.

PK: Nestačí ten více než půlrok, aby to dohnaly?

KŠ: Ano a ne. Implementace do interních procesů není nic složitého a není třeba se toho obávat. Problémem ale pro mnohé firmy mohou být dodavatelské vztahy. Evropské firmy totiž potřebují od svých dodavatelů ze třetích zemí konkrétní údaje o emisích CO₂ zabudovaných ve zboží – takzvané embedded emissions. A buďme upřímní – mnoho zahraničních dodavatelů vůbec netuší, co je CBAM, nemají emisní data nebo nedokáží vyplnit potřebné formuláře. Firmy tedy stojí před zásadní výzvou: Pokud nezískají emisní údaje od dodavatele, budou muset použít takzvané standardní hodnoty. Ty jsou ale výrazně nevýhodnější.

PK: Kterých firem se tedy uhlíkové certifikáty týkají?

KŠ: To je častý omyl – mnohé firmy se domnívají, že se CBAM týká pouze velkých podniků. Ve skutečnosti se však vztahuje na všechny firmy bez ohledu na jejich velikost, pokud dovážejí vybrané materiály z třetích zemí mimo EU. Rozhodující není velikost firmy, ale typ dováženého zboží a jeho původ.

PK: Jak je celý ten proces nastaven?

KŠ: Je v podstatě jednoduchý, pokud se vás CBAM týká, přihlásíte se do systému – v Česku je to prostřednictvím online formuláře na stránkách Celní správy. Do konce roku pouze podáváte kvartální hlášení o dovozech. Tady budou mít výhodu firmy, které už v systému jsou a sledují své dovozy, budou se mít od čeho odrazit při plánování nákupů CBAM certifikátů.

PK: Co mají v tuto chvíli udělat firma, které chce být připravena?

KŠ: Prověřit, zda spadá pod regulaci, jestli je v segmentu, který využívá komodity, jichž se to týká, a jestli materiály, které dováží, jsou mezi těmi regulovanými a zda jsou její produkty uvedeny v Příloze I nařízení (EU) 2023/956 podle kombinované nomenklatury (KN kódy). Pak musí zjistit emisní údaje o dovážených produktech a materiálech, kde tou nejdůležitější položkou jsou informace o tom, jak jsou tyto materiály a produkty vyráběny z pohledu uhlíkové stopy. To jsou právě informace, které firmě musí dodat dodavatel, výrobce nebo dovozce.

Přiznávám, tady je úskalí, řada firem v tomto ohledu hlásí potíže. Protože firmy v Číně, Turecku, Indii vůbec netuší, o co jde. A uznávám, ta tabulka není úplně jednoduchá pro někoho, kdo s tím nemá žádné zkušenosti. Když ji svému dodavateli jen pošlete, asi se v tom nebude orientovat. V podstatě to znamená, že musíte tabulku vy plnit krok za krokem se svými dodavateli a já doporučuji, aby si na to firmy najaly někoho, kdo jim s tím pomůže. To je jediný složitější krok na začátku, protože v dalších měsících už doplňujete jen čísla, objemy dovozů. A zbývá jen přihlásit se do systému a podle plánovaných dovozů podávat kvartální hlášení o dovozech.

Od roku 2026 pak budou firmy povinny nakupovat certifikáty CBAM, které pokryjí odpovídající množství emisí CO₂ spojených s dovozem regulovaného zboží do EU. Cena těchto certifikátů bude navázána na průměrnou cenu emisních povolenek v systému EU ETS (Systém obchodování s emisemi Evropské unie).

PK: Je možné tu cenu definovat nějak přesněji?

KŠ: CBAM certifikáty budou od roku 2026 prodávány za průměrnou týdenní cenu emisních povolenek EU ETS. Tuto cenu každý týden zveřejňuje Evropská komise a slouží jako základ pro nákup CBAM certifikátů. V praxi to znamená, že cena CBAM certifikátu není pevně stanovená, ale je přímo navázána na vývoj trhu s emisními povolenkami. Aktuálně se pohybuje zhruba mezi 65 a 85 € za 1 tunu CO₂.

PK: Co hrozí firmě, která hlášení nedodá a certifikáty nenakoupí?

KŠ: Pokud firma nesplní své povinnosti, může jí hrozit pokuta 100 € za každou tunu CO₂, kterou nenahlásí nebo nezaopatří odpovídajícími certifikáty, případně i zadržení zboží na celnici – pokud nebude firma zaregistrována, zboží se přes hranice nedostane, což znamená problémy s úřady a dodatečné kontroly.

PK: Vy se na problematiku CBAM specializujete, dokonce ji školíte. Jak ještě můžete pomoci?

KŠ: Legislativa se ještě za pochodu zpřesňuje, na září připravujeme další sérii školení. A samozřejmě můžeme firmám pomoci vše správně nastavit a provést je tímto procesem krok za krokem. Není to nic zásadně složitého – u jednoho produktu může jít o práci na přibližně dva týdny.

Enviroway

Společnost vznikla z vize, že technologie a příroda mohou kráčet ruku v ruce. Inspirováni géniem Nikoly Tesly věří, že skutečný pokrok vzniká tam, kde technologie a odpovědnost vůči planetě jdou bok po boku – ne proti sobě. Pomáhají firmám pochopit, že environmentální řešení nejsou překážkou, ale cestou k udržitelné síle. Budoucnost patří těm, kdo ji budují s respektem ke světu, ve kterém žijí. „Nikola Tesla věřil v sílu neviditelných energií – my věříme v sílu viditelných rozhodnutí, která mění budoucnost Země.“

Katarína Šuranová Vagová, Enviroway

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban