Aktuální průzkum Hofmann Personal Monitor 2026 ukazuje, že 73 % firem postrádá některé profese nebo typy pracovníků. Ekonomický přínos ukrajinských pracovníků se přitom odráží také ve veřejných rozpočtech.

Co by se stalo, kdyby ukrajinští pracovníci odešli? 

Podle údajů Eurostatu mělo k 31. srpnu 2026 v Česku dočasnou ochranu 398 360 lidí, kteří uprchli z Ukrajiny.  Podle Country reportu Evropské komise z června 2026 je v Česku zaměstnáno přibližně 66 % držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Polovina z nich přitom uvedla, že jejich práce neodpovídá jejich kvalifikaci. Průzkum Hofmann Personal ukazuje, že zahraniční pracovníky zaměstnává 85 % dotázaných podniků. Ve velkých firmách nad 1000 zaměstnanců jde téměř o samozřejmost. Ukrajince zaměstnává 71 % firem, které mají zahraniční pracovníky. Jako alternativu k ukrajinským pracovníkům zaměstnavatelé nejčastěji zmiňují nábor lidí z Filipín. 

„Debata o budoucnosti Ukrajinců v Česku je také otázkou pro firmy na českém trhu a jejich schopnosti zajistit výrobu, logistiku i další provozy. Pokud by po skončení války odešla významná část ukrajinských pracovníků, firmy by musely hledat náhradu na trhu, kde už dnes lidé chybějí. Zatím přitom vidíme, že na takový scénář se aktivně připravuje jen 12 % zaměstnavatelů,“ říká Gabriela Hrbáčková, generální ředitelka personální společnosti Hofmann Personal. 

Česko potřebuje chytrou, bezpečnou a řízenou pracovní migraci. Komora žádá silnější vládní podporu

Nejde jen o pracovní sílu. Ukrajinci přispívají také do veřejných rozpočtů 

Lidé z Ukrajiny, kteří v Česku pracují, odvádějí sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu. Jejich spotřeba přispívá také do veřejných rozpočtů prostřednictvím DPH a spotřebních daní. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí dosáhly příjmy veřejných rozpočtů související s držiteli dočasné ochrany za první tři čtvrtletí roku 2025 přibližně 23,2 miliardy korun, zatímco související výdaje činily 11,5 miliardy korun. Kladné saldo tak dosáhlo přibližně +11,7 miliardy korun. 

ČR nabízí cestu k dlouhodobějšímu pobytu. Rozhodující je ale její dostupnost 

Česká republika vytvořila pro část držitelů dočasné ochrany možnost přejít na zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP). Ten je udělován na pět let a umožňuje volný přístup na český pracovní trh. Je určen především ekonomicky soběstačným lidem, kteří splní stanovené podmínky týkající se délky pobytu, příjmu, bydlení, zdravotního pojištění a dalších oblastí.

V roce 2025 projevilo o tento pobyt zájem přibližně 81,9 tisíce lidí a vydáno bylo 14 637 povolení. Ostatní nesplnili kritérium ekonomické soběstačnosti. V roce 2026 projevilo zájem přibližně 56,5 tisíce osob, u nichž probíhá ověřování podmínek.  

Pracovní imigrace: Česko zaspalo v digitalizaci, Poláci či Slováci nám přebírají 15 % nejlepších specialistů

„Z pohledu českého pracovního trhu bude důležité, zda lidé, kteří zde již pracují, mají rodiny a budují si sociální vazby, budou mít reálně dosažitelnou možnost zůstat tady legálně. Pokud budou podmínky pro získání jakéhokoli dlouhodobého statutu příliš náročné, může se velká část pracovníků rozhodnout odejít do jiné evropské země nebo, což je ta horší varianta, skončí v nelegální trhu práce,“ doplňuje Gabriela Hrbáčková. 

Jednou z možností by mohl být přechod na zaměstnaneckou kartu prostřednictvím vládních programů ekonomické migrace, například programu Kvalifikovaný zaměstnanec. Nyní je možnost získat zaměstnaneckou kartu otevřena jen Ukrajincům, kteří mají dočasnou ochranu v jiném členském státě EU, případně kteří pobývají v ČR na základě víza strpění.

Vláda plánuje umožnit přechod na zaměstnanecké karty nově i ukrajinským občanům s dočasnou ochranou udělenou v ČR. Navrhovaná účinnost změny je od 1. ledna 2027. Nyní se čeká na vyhlášení nařízení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které umožní ověřit jeho konečné znění a datum účinnosti. Do té doby je třeba vycházet ze stávajících podmínek programu. 

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Hofmann Personal