Unikátní evakuační oblek limituje absence certifikace (video)

Adam Lučaník ze společnosti I&AAT je vynálezcem světově unikátního prostředku pro záchranu lidí z hořících budov. Jeho evakuační oblek pomůže osobám uvězněným požáry v nižších patrech překonat hořící úseky a dostat se bez úhony do bezpečí! Všichni ho chtějí, ale prodej limituje absence certifikace a norem, bez nichž nejde vypsat výběrová řízení.

Hostem dnešního vydání Exportního zrcadla je pan Adam Lučaník, autor nápadu a také tvůrce unikátního nehořlavé županu, který slouží pro evakuaci osob z hořících budov. Pane Lučaníku, vy jste někde uvedl, že ten nápad jste dostal při jakémsi jednání s lidmi ze zemí, kde jsou časté válečné konflikty a kde nefunguje integrovaný záchranný systém. Můžete ale říct něco víc o genezi toho nápadu? Třeba už v té chvíli, v tom jednání, jste měl před očima, jak ta věc nakonec bude vypadat nebo jak to celé probíhalo?

Vůbec ne, my jsme tam nabízeli jinou technologii, která je, řekněme, charakteru bezpečnostního pro lidi, kteří se pohybují v oblasti zasažené válečným konfliktem. A když skončilo to jednání, tak ten obchodní partner na nás vznesl jaksi dotaz, zdali bychom jim nedokázali poskytnout něco, co by dalo šanci lidem, kteří přežijí sebevražedný atentátní útok nebo bombardování.

Protože buď tam ty záchranné složky nejsou, protože se jedná o válečné území nebo tam jsou, ale pokud by přijeli pomoci těm lidem, tak se vystavují velkému nebezpečí, protože tam v tu chvíli zase dochází zpravidla znovu k nějakému bombovému útoku, aby ti teroristé zabili co nejvíce lidí. A já jsem v tu chvíli jaksi neměl ponětí o tom, jak by to mělo vypadat. Prostě v tu chvíli mě to nenapadlo. Nicméně jsem si říkal že, a byl jsem tam s kolegou a společně jsme se shodli, že bychom měli něco vymyslet nebo najít něco, co by jim dokázalo pomoci. A po návratu jsme na tom začali pracovat, takže první bylo vymyslet masku, která jim dá šanci, protože první, co je, že se ten postižený v případě toho požáru udusí.

Takže první, co bylo vždycky, musíme vymyslet dokonalou masku, která odolá všem možným plynům, které zrovna, v tom i válečném plynu, v případě, když to bude nasazení v bojové oblasti, a zároveň bude mít nějaké tepelné vlastnosti, ta maska. A já jsem si vzal za úkol vymyslet něco, pokud už teda máme lidi, kteří se nám neudusí, abychom je dostali ven z toho požárem zasaženého baráku.

Evakuační set | I&AAT

Ono vlastně principem toho obleku je, že ten oblek je napuštěný jakousi kapalinou, která potom pod tím žárem se vypařuje a ochlazuje tělo toho člověka.

Ano, ale cesta k tomu byla dost dlouhá.

No, a to mě zajímá.

První co, tak jsme zkoušeli najít produkt existující na trhu. Protože to byla akutní ta potřeba, takže jsem skoupil všechny možné evakuační deky, které byly, prostě všechny materiály, které se daly použít. Zjistil jsem, že některé jsou horší, některé jsou lepší, ale žádná z nich není odolná přímo ohni. Tak jsem začal vymýšlet, jak udělat, aby prostě ten produkt odolal tomu přímému ohni. Tzn. zase se šly hledat další materiály, našly se sendvičové konstrukce, ze kterých se vyrábí zásahové hasičský obleky.

No jo, ale ta cena potom byla naprosto nesmyslná, takže jsem si řekl dobře, tak tudy cesta nevede, takže jsem přemýšlel dál. Jednou mě prostě napadla taková záležitost, když jsme pouštěli modýlky letadel, já jsem zjišťovat, odkud fouká vítr, tak jsem si olíznul prst, zvednul jsem ho nahoru a tady mi byla zima.

Já jsem si říkal, tenhle ten jev já znám velice dobře, to bychom mohli použít. Takže jsem si s tím začal hrát, začal jsem s tím pracovat a zjistil jsem, ten jev se jmenuje adiabatické odpařování, takže jsem si s tím začal hrát, začal jsem vymýšlet, jak to použít v té kombinaci teda, na tu evakuaci, a začali jsme s vodou.

Nás napadlo, že to je úžasné chladidlo a každý, kdo vidí oblek, si říká to je voda, to je nezajímavé. Ale ono to tak není, ta voda má velké povrchové napětí. Takže když jsme vyrobili úplně první oblek, tak měl 30 kilo, aby měl vlastnosti, že chvíli vydrží, že ta voda prostě z toho neodteče. Takže měl regulérních 30 kilo, ale to na sebe neoblíknete jen tak. My třeba jo, ale nějaká drobnější slečna ne, takže se začalo pracovat s tím, jak zmenšit tu váhu.

A zadruhé jsem v laboratoři zkoušel měřit, vlastně působit plamenem do toho obleku, jaké má vlastnosti, tak jsem zjistil, že někdy se přihodilo, pokud ten žár byl opravdu intenzivní, že se mi ta voda přehřála v tom daném místě, ta kapička, díky tomu povrchovému napětí a vybouchla mi v páru, takže na druhé straně mi teploměr ukazoval teploty kolem 200, 250, 300 °C, což není úplně jaksi fajn.

Takže jak se vám povedlo dosáhnout toho, aby ten oblek nebyl tak těžký a dal se vlastně používat?

Byly tam dvě věci, za prvé zmenšit povrchové napětí vody, aby prostě jí tam stačilo méně, protože když zmenšíte povrchové napětí vody, tak to odpařování je intenzivnější a ochlazovací efekt je lepší a potřebujete daleko méně kapaliny. Pak se jsme měli druhý problém, kdy jsme museli najít látku, která v sobě unese to požadované množství vody a nevyteče velice rychle nebo prostě se nepřiškvaří, pokud se ta kapalina vypaří na tu evakuovanou osobu, takže tam byly dva problémy. Jeden je upravit vodu a druhý najít prostě látku, která bude nositelem.

My vždycky, když jsme někde na výstavě, tak všichni chodí, a tak sahají na tu látku, tak říkají, to je bavlna, to nemůže vydržet. Ano, je to 100 % bavlna, a to z jednoduchého důvodu nemá v sobě žádnou umělou složku, takže pokud se stane, že se ta osoba při té evakuaci zdrží příliš dlouho v tom objektu, nenajde cestu ven a začne ten plamen působit na tu látku jako takovou, tzn. že už ta tekutina se vypaří, tak se na něj nepřiškvaří, ten evakuační prostředek.

Takže ta látka je speciálně upravená, má takové chlupy, které vlastně zpomalují ten odtok té kapaliny. My ten odtok na druhou stranu potřebujeme, protože celá řada lidí se ptá, a co ruce a nohy, které z toho koukají. Je to jednoduché, ten princip není o té látce, ta látka je nositelem toho roztoku, unikátní je ta kombinace toho roztoku s tou látkou. A pokud mi ten roztok stéká po nohách nebo po rukách, tak pokud je mám mokré, tak tam funguje ten samý efekt, tzn. pokud mě plamen olízne ruku, dojde k odpaření toho roztoku a ta ruka je v bezpečí, takže proto ten náš oblek nemá prostě rukavice, nemá boty.

Jak dlouho tento proces vlastně trval, než se vám to skutečně podařilo dostat do té finální podoby?

To bylo, řekl bych 3-3,5 roku, protože ještě tam byl jeden technický problém technický a to ten, že my jsme potřebovali, aby ten roztok v tom obleku vydržel co nejdéle. A dosáhnete to tím, že pokud je požár, tak se řeší dvě záležitosti. Jedna je teplota toho prostředí, ve kterém se nacházíte a druhá záležitost je tepelné záření od toho požáru. A abychom prodloužili tu dobu, tak jsme museli to tepelné záření odrážet.

Takže my jsme potom na tu látku dali hliníkovou fólii, která měla odrážet to tepelné záření, a pak se nám bohužel stala ta věc, že ta pára se neodpařovala ven a neochlazovala tu druhou stranu, ale začala se nám odpařovat dovnitř a začal nám velice nepříjemně opařovat tu evokoval osobu. Takže jsme tuto cestu, i když jsme zkoušeli to proděravět, nařezat, aby tam prostě ta folie byla, ale dávala se odpařovat, ale ten odpar nebyl tak intenzivní, jak jsme potřebovali, takže nedocházelo k tomu ochlazování.

Takže jsme si s tím docela dlouho hráli a nakonec, teda jsem přišel na to, že úplně nejjednodušší je tam dát nějakou práškovou složku, která je mletá na částice o velikosti několik mikronů, která projde mezi tou látkou a má ty vlastnosti, že velice dobře odráží tepelné záření, takže jsme do toho roztoku přidali ještě složku, která odráží tepelné záření a v tu chvíli ten oblek byl vlastně dokonalý.

Co se týče přímé odolnosti ohně, tak jsme nechali testovat tuto technologii testem „thermoman“, což je působení dvanácti hořáků, každý o 1400 stupních plamene, po dobu osmi vteřin, kolem dokola toho županu na figuríně, která má na sobě 135 čidel a tam se vyhodnocuje, jestli by ta figurína, která simuluje člověka, byla schopná přežít ten žár nebo ne a v našem případě byla. Takže tím se vlastně dokázalo, že ta technologie funguje. A ten typ toho měření nám velice potom pomohl v tom následném byznysu.

Vy jste založil firmu a pokoušíte se pochopitelně ten produkt dostat na trh. Jak to jde?

Blbě. My jsme samozřejmě tu záležitost jako firma začali chránit patentem, protože ten jev je velice jednoduchý, potom, když se podíváte do toho patentu, tak se to dá lehce zkopírovat, takže aby se nám vrátil ten čas, ta investice, které jsme do toho dali, tak se to chránilo patentem.

V patentových rešerších nám nebyl namítaný žádný jiný produkt, tzn. že už jsme věděli, že se jedná o poměrně unikátní technické řešení. A následně, protože jsem říkal, dobře tak, aby ten byznys fungoval, tak vždycky investory zajímá monopol, tak vstoupíme do mezinárodní fáze, takže jsme vstoupili přes PCT přihlášku do mezinárodní fáze, kde už jsme dnes po prvních rešerších a není nám opět namítán žádný jaksi relevantní výrobek nebo produkt. Což je na jednu stranu velice fajn, ale na druhou stranu máte ohromný problém.

 Jak to?

Protože pokud máte inovaci, na kterou neexistuje legislativa, která nemá žádný standard, není žádná norma, a navíc není ani žádná testovací norma, která by dokázala potvrdit parametry evakuačního prostředku, tak vy přijdete na jednání a všichni říkají, my chceme certifikát. A jaký? Žádný certifikát pro jednorázové evakuační prostředky odolné přímo ohni neexistuje a nikdy neexistoval.

Pokud chcete jít cestou, že ho vytvoříte, začnete prostě vytvářet normu. To je běh třeba 3-5 let, ale vy mezitím musíte hradit patentové poplatky, rozhodnout se, které části trhu chcete vlastně obsadit monopolem, a to stojí naprosto neskutečné peníze. A pokud hledáte partnera, který by do toho s vámi šel, tak vlastně vy nevíte, kdy se začne vracet ta investice, kterou jste do toho dali, protože ne všichni zákazníci nebo všichni řeknou, to je super technologie, úplně perfektní, ale my to nemůžeme koupit. Nemůžeme na to vypsat výběrové řízení v případě státu, nemůžeme vlastně to nakoupit, protože nevíme, jaký to má mít certifikát.

Hasiči, když se jich zeptáte, jaký mám udělat certifikát, abyste to mohli nakoupit a používat, řeknou, my nevíme. Prostě, protože žádný takový certifikát není. My jsme tedy šli jako firma do toho, že jsme udělali ten „thermoman“ test, což je vlastně test, kterým musí projít všechny zásahové obleky hasičů, kteří chodí zasahovat do požáru, které mají vlastně na sobě, když je vidíte v televizi nebo reálném životě. A tímto testem ten náš produkt prošel, přestože když jsme to byli testovat, tak jsme si říkali tohle, to nemůže vydržet, a nakonec se to povedlo, protože prostě ta fyzika a chemie funguje vždycky, v pondělí, v pátek, na Vánoce, na Silvestra, prostě vždycky. Takže se nestane, že by to nefungovalo, pokud bude ta látka mokrá, tak prostě bude fungovat.

Vy jste mi říkal, že jste nabízeli výrobek do požáry sužované Austrálie, ale že vlastně ani tam to z těch důvodů, o kterých mluvíte, nemůžete použít.

Přesně tak, i když je tam krize, tak jsme oslovili a bylo nám řečeno, že nemůžou použít ten produkt, pokud nemá australský certifikát. Nikdo si to nechce vzít na triko. A já jsem říkal dobře, tak mi řekněte, jaký certifikát, já ho udělám. A prostě nejsme schopni najít společnou cestu.

A má to nějaké řešení?

Má to řešení, a to takové, že vlastně s nimi povedeme velice dlouhou diskusi.

Promiňte, teď se ptám obecně, při té snaze dostat ten výrobek na trhy do zahraničí, tak při absenci té certifikace, jaké to má řešení obecně?

Je to o tom, že vlastně my musíme vytvořit nějaký standard pro ten produkt a drsnější zkouška než „thermoman“ pro evakuační prostředky neexistuje. Čili ten „thermoman“ je ale určen pro hasičské zásahové obleky a my musíme prostě udělat tu osvětu, že pokud bychom měli získat nějaký certifikát, tak jakoby vyšší level než „thermoman“ už neexistuje, tzn. že by jej prostě měli akceptovat.

Poslechněte si celý rozhovor s Adamem Lučaníkem

A potom je druhá věc, je strašně složité tu záležitost těm lidem vysvětlit, že to není voda, že to je upravená záležitost, a že to prostě funguje. Ale ta nedůvěra k inovacím je tak obrovská, že se nám zatím úplně nedaří, toho koncového zákazníka najít.

A vy, když už tedy máte někoho nalomeného, tak přijde na to, že se ptá, jaké máte reference a my kromě bezpečnostních složek žádné jiné reference nemáme, protože každý říká, a kdo už to má? Vy budete první. Aha, tak já počkám s tím podpisem, až bude někdo další. Takže to je začarovaný kruh.

A pomohlo vám třeba to, že jste získali tu certifikaci toho „thermomana“?

Určitě nám to pomohlo, protože vy jste potom schopni dát na stůl nějaké výsledky. A na základě toho už se dá potom bavit a třeba „thermoman“ je americké IZO, které uznává celý svět, včetně arabského světa a oni k tomu chtějí další papíry, další certifikáty a zpravidla každá země vyžaduje vlastně svoje, takže potom je to o tom, že musíte zase mít poměrně slušnou hromádku peněz na to, abyste investovali certifikáty do Anglie, certifikáty do Austrálie, byť jsou v Commonwealthu, jsou tam jiné.

Arabský svět požaduje jiné certifikáty, Rusko požaduje jiné certifikáty a pokud je nemáte, tak je velký problém dostat se na místní trh. Takže my se snažíme ne teď konkrétně prodávat produkty jednotlivým hasičům, firmám, hotelům a prostě podobně, ale hledáme tam partnera, který je silný na tom svém trhu, zná to prostředí a měl by zájem si koupit třeba licenci nebo samozřejmě vždy začneme tím, že mu dáme první kusy, on vlastně zjistí reakci, pak s ním budeme jednat o licenci a ve finále vlastně se stane naším reprezentantem na tom území a daleko lépe se mu získávají ty certifikáty než nějaké cizí firmě, která se tam snaží prosadit.

Jaká tedy je současná situace? Jste někde blízko už, ve kterých zemích třeba nebo i v České republice se zdá, že ta situace se zlepšuje, že by se mohlo podařit ten produkt dostat na trh?

Nejdále jsme v současné době v Anglii, kde už přes rok funguje docela početný obchodní tým. Vystavovali jsme vloni v létě na výstavě Firex 2019, kde jsme seznámili všechny složky, pozvali jsme si na stánek všechny anglické aktivní složky. Byl tam zástupce dokonce British Standards Institution, který byl ohromený z toho produktu a v současné době řešíme, jakým způsobem na to vytvořit normu jako takovou.

Už od nich mám informaci, že to bude trvat minimálně pět let. Ale je určitá šance, že už se na tom pracuje, a že když vznikne British standard, který je akceptovaný ve spoustě zemích světa, že nějaký normativ na to bude stanoven. Já jsem dokončil materiál, který je vlastně prvotním podkladem pro možnost vytvoření legislativy v zemích Evropský unie, že se vlastně přeloží do jazyka té země a může vznikat jakási vyhláška, která upravuje použití evakuačních prostředků jednorázových do přímého ohně v té dané lokalitě, aby mohli prostě nemocnice, úřady, hotely vyhlásit výběrové řízení na konkrétní typ produktu a věděli, jaké to má mít parametry, jaké má splňovat parametry.

Pokud vím, tak ono by nemělo zůstat jenom u tohoto županu, ale vy plánujete i další produkty?

Ono ten trh, tam ta představa vždycky toho vynálezce je nějaká, a potom ten trh je naprosto jiný, takže velmi teď vlastně přišla poptávka na evakuační kit, což vlastně maska jenom s dekou, protože ten župan je poměrně velký, je to takový kufr asi o takové velikosti, který se musí někam dát, někdo kolem něj chodí, někdo na něm musí utírat prach a zabere poměrně hodně místa.

A když si vezmete výškovou budovu, kam dosáhnou hasiči do desátého patra, tak by ty evakuační prostředky měly být od desátého patra až ke stropu pro každou osobu, protože ty osoby se musí dostat přes ten oheň do toho místa, kde jsou schopni je ti hasiči evakuovat a je-li tam 1000 osob musí tam být 1000 evakuačních kufrů.

Evakuační kit obsahuje pouze deku a masku | I&AAT

A zjistili jsme, že je daleko lepší, když vymyslíte produkt, který je malý, skladný, takže se teďka vlastně narodil evakuační kyt, který je takto dlouhá housenka, 10×10 cm, která se takhle zastrčí kamkoliv do skříně a v ní je evakuační deka, která má dvě madla aby, když jdete a zadrhnete se někde tou dekou, vám nespadla a evakuační maska určená prostě pro evakuaci z požárem zasažených budov, v malém balení.

Takže to je třeba teď zajímavá záležitost, kdy je daleko větší zájem o evakuační kyt, deka, maska než celý evakuační set, kde je deka, maska, hasicí přístroj nebo oblek, maska, hasicí přístroj, píšťalka, zlamovací světelný indikátor.

Máte nějaké další plány nebo co vás teď čeká v relativně blízké budoucnosti?

Mám ještě jeden plán, a to je, umíme evakuovat dnes dospělou osobu a dítě, řekněme, od 70 cm do 150 cm, ale neumíme evakuovat batole. Takže teď docela intenzivně pracuju na technickém řešení, protože ten oblek, když působí a jste opravdu ve styku s přímým plamenem, který má obrovskou teplotu, tak na druhé straně je teplota kolem 70 °C, což není úplně příjemný, ale dá se to vydržet, nemáte vlastně opařeniny, popáleniny.

Jenomže to miminko to nevydrží, takže teď řeším docela zapeklitý problém, jak na této technologii vyrobit, řekněme tašku, do které strčíme to miminko, ale tu tašku musí unést ta maminka i s tím miminkem v jedné ruce, protože v druhé ruce si drží ten evakuační prostředek a tam to prostředí uvnitř v té tašce musí být přátelské k tomu miminku, aby prostě přežilo.

Jak jste daleko?

Je to docela oříšek. Už to vypadá, že bychom měli vyřešený ten vnitřek, to prostředí, aby přežilo to miminko a teď řešíme snížení té teploty nebo tu mezi vrstvu jakousi, která bude oddělovat to miminko od toho žáru. A zároveň tam musíme použít zase ten trik s tou tekutinou, která se odpařuje, aby prostě ta látka, aby prostě docházelo k tomu ochlazování, a to miminko bylo bezpečí, protože nemůže být mokrém prostředí, nemůže být prostě v prostředí, kde je 70 °C. A pak taková taška samozřejmě se dá použít k evakuaci kočičky, pejska nebo hotovosti z trezoru. 




• Oblasti podnikání: Bezpečnost
• Teritorium: Česká republika