Ve spolupráci se společností ČEPS byla validována i bezpečnost dodávek elektřiny. Kompletní studie je nyní k dispozici na webu univerzity.

Cílem modelování bylo vyhodnotit dopady politik na vývoj českého energetického systému a ekonomiky do roku 2050, a s tím související vývoj emisí skleníkových plynů, spotřeby energie a dopadů na domácnosti. Studie vznikla v rámci projektu SEEPIA a porovnávala vývoj pro scénář bez přijetí opatření obsažených v balíčku Fit for 55 a bez ambice dosažení klimatické neutrality, s celou řadou scénářů, které si kladly za cíl vysoké snížení emisí skleníkových plynů.

Tento přístup byl v souladu s metodikou a pokyny Evropské komise pro aktualizaci národních plánů v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) i s Východisky aktualizace Státní energetické koncepce ČR a souvisejících strategických dokumentů schválenými vládou v dubnu 2023. 

Klíčové předpoklady všech scénářů definovala státní správa, která je diskutovala se stakeholdery. Modelování těchto scénářů proběhlo mezi lety 2022 a 2024.

Manažerské shrnutí Analýza distribuce cenového signálu skleníkových plynů

„Analytické podklady pro diskuse o návrzích NKEP a Státní energetické koncepce byly připravené s pomocí čtyř mezinárodně uznávaných modelů. Analýzy vývoje celého energetického systému komplexním modelem TIMES byly doplněny o analýzy elektrizační soustavy realizované společností ČEPS. Ta na základě v té době nejaktuálnějších dostupných dat validovala zdrojovou přiměřenost, možnosti dovozu elektřiny i výkonovou rezervu,“ upřesnil výzkumník Univerzity Karlovy Milan Ščasný.

„Ztráty v síti jsou obsažené v obou těchto použitých energetických modelech. Modelování ekonomických dopadů zahrnuje jak pozitivní efekty z využití výnosů z prodeje emisních povolenek na podporu investic, tak negativní dopady spojené se zpoplatněním uhlíku prostřednictvím systém EU ETS. Bylo to poprvé, kdy bylo takto robustní modelové prostředí použito pro tvorbu analytických podkladů pro NKEP či SEK,“ dodává Milan Ščasný.

Státní správa v roce 2024 zvolila 3 scénáře pro detailní hodnocení dopadů. Výsledky těchto scénářů ukazují, že unijní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 (55% snížení oproti roku 1990) je bezpečně dosažen ve všech scénářích. Za daných předpokladů je většina uhelných zdrojů nekonkurenceschopná, a proto bez jejich podpory dochází k jejich útlumu.

„Splnění unijních cílů v oblasti energetických úspor a podílu obnovitelných zdrojů energie vyžaduje výrazné zrychlení zejména v příštích deseti letech.  Nutnou podmínkou je odstranění bariér a rychlejší výstavba nových zdrojů,“ vysvětluje výzkumník Univerzity Karlovy Lukáš Rečka.

Samotné emisní obchodování bez dodatečných opatření nebude stačit k dosažení klimatické neutrality v roce 2050. Zejména v těžko dekarbonizovaných sektorech je nutné jeho doplnění dalšími politikami, které budou brát v potaz konkurenceschopnost ekonomiky ČR. Makroekonomické modelování potvrzuje potenciál pozitivního dopadu dekarbonizace na ekonomiku oproti scénáři bez zavedení opatření balíčku Fit for 55. Klíčové je, aby ekonomičtí aktéři využili inovační potenciál veřejných podpor plynoucí z Evropské unie efektivním způsobem. 

Důležitým tématem přípravy klimatických a energetických politik byly sociální dopady transformace. Modelování ukázalo, že klimatické politiky samy o sobě energetickou chudobu plošně nezvyšují, ale mohou ji prohloubit u domácností, které jsou již nyní ohrožené. Podpora a kompenzace by proto měly cílit zejména na nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva, tj. samostatně žijící seniory/ky nad 65 let a samoživitele/ky.

Celá studie Analýza distribuce cenového signálu skleníkových plynů

„V případě vlastníků nemovitostí by opatření měla být zacílena více na podporu zavádění úsporných opatření ke snížení spotřeby energie než na zvyšování disponibilního příjmu,“ dodává výzkumník Univerzity Karlovy Matěj Opatrný.

Modelování dopadů, které tvořilo jeden z analytických podkladů využitých státní správou pro přípravu strategických dokumentů, bylo vytvořeno v rámci projektu SEEPIA financovaného TA ČR. Projekt získalo konsorcium 12 institucí ve veřejné soutěži Programu prostředí pro život 4. Jedná se o jeden ze 76 výstupů projektu SEEPIA.

Detaily modelování dopadů budou představeny na odborném workshopu, který tým Univerzity Karlovy v rámci projektu SEEPIA uspořádá na začátku roku 2026.

Redakčně upravená tisková zpráva Univerzity Karlovy