English version
A to především v důsledku nutnosti transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.
Směrnice a její transpozice do zákona změnily náhled na všechny základní pilíře dosavadní právní úpravy ochrany dodavatele potravin: modifikovaly vymezení nákupních trhů podléhajících regulaci, koncepci zvláštní odpovědnosti odběratele, ale i formy nekalých obchodních praktik, které lze prostřednictvím zákona ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže postihnout.
Ze zhruba 12 až 14 dozorovaných subjektů s významnou tržní silou (největších obchodních řetězců) se počet dozorovaných společností navýšil na několik set, a to nejen z řad obchodníků, ale i potravinářů či food brokerů. Původních 11 skutkových podstat zneužití významné tržní síly doprovázených svébytnou generální klauzulí se rozšířilo na 22 typů absolutně zakázaných nekalých obchodních praktik, které byly doplněny o další tři praktiky povolené za stanovených podmínek.
Z významné tržní síly, nově postavené na koncepci bilaterální vyjednávací síly, se stala regulace významně ovlivňující chod celého zemědělského a potravinového řetězce s cílem zajistit jeho nejslabším článkům férové obchodní podmínky.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní vydává informační list, v němž detailně popisuje a vysvětluje základní principy, na kterých je nová zákonná regulace postavena. Informační list je určen zejména adresátům novelizovaného zákona a odborné veřejnosti.
