Úspěch české rozvojové spolupráce

Mezi český export čím dál častěji patří také trvale udržitelná řešení pro města i venkov. Některá z nich zaujala i Rozvojový program OSN (UNDP).

Město Mrkonjić Grad na západě Republiky srbské, součásti Bosny a Hercegoviny, leží v malebné krajině připomínající České středohoří. Těžce ho ale postihla jugoslávská válka. V roce 1995 zažilo ostřelování, které si vyžádalo desítky obětí, tisíce obyvatel na útěku a zanechalo po sobě zničené domy i infrastrukturu. Mrkonjić Grad zároveň patří mezi municipality, kde je možné nalézt výraznou českou stopu.

Své projekty, které pomáhají městu na cestě k moderní správě, tu realizoval Člověk v tísni i pražská poradenská firma Enviros. Ta pro Mrkonjić Grad s podporou České rozvojové agentury (ČRA) vypracovala studii proveditelnosti zaměřenou na výstavbu městské teplárny na biomasu.

Ve městě, jehož správní obvod má asi 18 tisíc obyvatel, Enviros loni v létě rozjel další projekt: akční plán zeleného města vypracovaný na základě Cílů udržitelného rozvoje OSN. Donorem je prostřednictvím takzvaného Challenge Fund český stát, celý projekt ale běží pod hlavičkou Rozvojového programu OSN (UNDP).

„Jde o soubor 15–20 opatření, která by měla městu pomoci vydat se na cestu udržitelného růstu. Kombinujeme jak zelené projekty, kam patří i náš dřívější plán výtopny pracující s biomasou, tak i projekty modré, tedy zaměřené na vodohospodářství a odpadní systémy. Chceme se zaměřit také na osvětu a poradenství,“ vysvětluje Strahinja Mladenović, projektový manažer Envirosu.

Některá konkrétní opatření se přitom již rýsují. „Městu chybí čistírna odpadních vod, je tu stará skládka, kterou by bylo potřeba revitalizovat. Je potřeba také vyřešit lokální topeniště na uhlí. V Mrkonjić Gradu neexistují společné kotelny, i v bytových domech je běžné, že si každý topí ve vlastních kamnech. Chybí také představa, jak využít bohatství lesů, které město obklopují,“ vyjmenovává Strahinja Mladenović s tím, že akční plán může v budoucnu sehrát i roli „malé domů“ pro české firmy. Řada z nich totiž na Balkáně působí a na své energetické či vodohospodářské projekty má dobré reference.

Do akčního plánu, který Enviros vytváří, jsou zapojení nejen experti z české firmy, ale i zástupci města, veřejné podniky, a také dvě lokální firmy, Grijanjeinvest z Pale a WaldProjekt z Bosanské Krupy. Právě zapojení vícera aktérů má zajistit, aby navržená opatření neskončila jen na papíře.

„Náš akční plán nebude abstraktní. Lze ho využít jako základ pro hledání investorů, třeba z řad rozvojových agentur nebo bank. I v Mrkonjić Gradu se nám potvrzuje naše letitá zkušenost z působení v balkánských zemích. Vedení města je velmi aktivní a ochotné nechat si poradit. Samo ale nemá prostředky na to, aby studie proveditelnosti vypracovalo a následně realizovalo,“ říká Strahinja Mladenović.

Projekty, které nekončí v šuplíku

Důraz na kvalitu projektů, s nimiž se dá pracovat, potvrzuje také programová manažerka Dagmar Novohradská, která v UNDP zastupuje ministerstvo zahraničí. „Udržitelnost je pro výběr projektů naprosto zásadní. Cílem programu nejsou studie proveditelnosti, které schováme do šuplíku, ale řešení, která se budou realizovat. Ať již za pomoci místních orgánů nebo finančních institucí,“ vysvětluje.

Zatímco až dosud byl program partnerství mezi Českem a UNDP zaměřen na Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko a Gruzii, letos k němu přibudou další tři státy, které jsou na seznamu prioritních zemí české rozvojové spolupráce – Kambodža, Etiopie a Zambie.

V posledně jmenovaném africkém státě již řada českých rozvojových projektů běží. Mimo jiné také Agribusiness for LIFE, do něhož se po boku České zemědělské univerzity zapojil pražský startup Big Terra. Ten má s environmentálními projekty bohaté zkušenosti po celém světě, a navíc je dokáže realizovat s dostatečným nadhledem. Což není míněno jen obrazně – Big Terra, která v letech 2017–2018 prošla inkubátorem Evropské kosmické agentury (ESA), totiž využívá satelitních dat. Údaje získané z orbitu kombinuje s klimatickými modely a může tak odhalit nečekané souvislosti využitelné v zemědělství.

Bylo tomu tak i v Zambii. „Zjistili jsme například, že období dešťů a sucha se zcela nekryje s tradovaným zemědělským kalendářem, jímž se zambijští farmáři řídí. Jejich zkušenost a odhad se rozchází s našimi datovými modely. Ukazuje se tak, že v tomto ohledu může úsudek vycházející z tradice negativně ovlivňovat správné načasování setí plodin a sklizně, a tím i výnos,“ říká Lukáš Tůma, datový specialista na zemědělství.

Data z orbity pomohou Moldavsku

Zkušenosti ze Zambie chce Big Terra nově uplatnit také v Moldavsku, kde v rámci partnerství České republiky a UNDP loni rozjela projekt komunikační platformy pro tamní zemědělství. Tedy klíčový sektor, který včetně výroby potravin tvoří asi 40 procent výkonu moldavské ekonomiky.

„Loni v říjnu jsme se vypravili do Kišiněva, abychom na místě zmapovali, kam by se naše studie proveditelnosti měla soustředit,“ vysvětluje zakladatel společnosti Pavel Juruš s tím, že některé meteorologické aplikace využitelné v zemědělství už v Moldavsku fungují. Mimo jiné díky tomu, že v zemi působí řada rozvojových agentur, donorů a neziskových organizací, a to nejen z „bohatých“ západních zemí. Moldavsko je nejchudší zemí Evropy, zároveň se ale může pyšnit mimořádně úrodnou černozemí.  Proto zde také působí nadnárodní zemědělské koncerny.

Zástupci Big Terra na místě jednali nejen s představiteli státu, místních samospráv a firem, ale také s diplomaty naší ambasády a českými organizacemi, které mají v Moldavsku dobré renomé a velké zkušenosti. Patří sem třeba Člověk v tísni nebo Charita. Pražský startup si ověřil, že o jeho řešení je zájem. „Nikde jsme nenarazili na platformu, která by poskytovala na jednom místě všechny důležité informace a predikce. Buď šlo o příliš komplexní a nedostupná řešení, nebo existující nástroje postrádaly lokální zacílení,“ objasňuje Pavel Juruš.

Lidé z Big Terra proto věří, že beze zbytku naplní oba hlavní cíle partnerství Česka a UNDP: inovativnost a udržitelnost. Jinými slovy – výstupy z jeho projektu neskončí v šuplíku a o zpracování dat z orbity bude zájem, protože přináší nové pohledy. Udržitelnost pro českou firmu znamená i to, že v další fázi může ze studie proveditelnosti vzniknout výstup v podobě aplikace pro koncového uživatele.

Moldavský projekt by se tak posunul z kategorie B2C do sféry B2B. „Náš produkt by mohl být zajímavý nejen pro státní nebo neziskové organizace, ale i pro zemědělská družstva nebo pojišťovny a banky. Nedílnou součástí zemědělství je také jeho financování. A všude tam, kde jde o peníze, hraje roli také posuzování rizik,“ zakončuje Paul Kucera ze startupu Big Terra, české společnosti, která pro kosmické technologie hledá praktická uplatnění na Zemi. 

Autor: Blahoslav Hruška

Pravidelné novinky e-mailem