English version
Pod vedením českých ministrů a diplomatů se podařilo na jednáních dosáhnout řady velkých výsledků v legislativní i nelegislativní oblasti.
Energetika a další otázky spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Tato témata zásadně určovala agendu a priority celého historicky druhého českého předsednictví v Radě EU, které se odehrálo mezi 1. červencem a 31. prosincem 2022. Navzdory složité situaci, které EU musí čelit, se České republice v čele Rady EU podařilo udržet jednotu mezi členskými státy i v nejsložitějších otázkách. Současně jsme vždy usilovali o nalezení takového řešení, se kterým mohly souhlasit všechny členské státy.
České předsednictví dosáhlo celé řady významných úspěchů. Mezi těmi nejvýraznějšími je možné jmenovat například schválení sedmého, osmého a devátého balíčku sankcí vůči Ruské federaci, pozastavení dohody o vízové facilitaci s Ruskem, schválení finanční podpory Ukrajině, schválení všech klimatických částí balíčku Fit for 55, a zejména pak dosažení široké shody mezi členskými státy na zastropování cen plynu.
Přehled úspěchů ve vybraných ekonomických okruzích
Oblast obchodu
V oblasti obchodu bylo české předsednictví velmi aktivní. Členské státy EU se v říjnu pod českým vedením poprvé od roku 2018 dohodly na společném textu závěrů Rady k obchodu a udržitelnosti.
České předsednictví tím dalo nový impulz k uzavírání a efektivní implementaci dohod o volném obchodu (tzv. FTAs), se kterými se v posledním období nedařilo příliš pokročit. Revize přístupu k udržitelnosti má potenciál odblokovat schvalovací procesy některých technicky dokončených, avšak dosud nepodepsaných dohod, a to jak z hlediska jejich přijatelnosti pro členské státy v Radě, tak z pohledu předvídatelnosti pro třetí země.
Závěry tak poskytují jasné vodítko pro formulaci příslušných kapitol k obchodu a udržitelnému rozvoji v rámci FTAs, jejichž důležitost je pro českou exportně orientovanou ekonomiku nezpochybnitelná.
Konkrétním výstupem bylo oznámení politické dohody na textu modernizované Asociační dohody mezi Evropskou unií a Chile, ke kterému došlo v prosinci, a uzavření jednání mezi Evropskou unií a Angolou o dohodě o usnadňování udržitelných investic. Díky modernizované obchodní dohodě s Chile získá Evropská unie, včetně České republiky, lepší podmínky pro přístup na tamní perspektivní trh.
Dohoda má potenciál lépe diverzifikovat unijní zdroje klíčových surovin, jelikož v Chile se nacházejí rozsáhlé zásoby lithia, které je stěžejní například pro rozvoj elektromobility. Hlavním přínosem dohody s Angolou je zpřehlednění procesů a administrativy pro unijní investory v zemi a zajištění souladu unijního přístupu s obdobnými iniciativami na globální úrovni.
Obchodní dohody jsou vedle ekonomických přínosů zásadní i ze strategického a geopolitického hlediska. Na tom panovala shoda mezi ministry obchodu členských zemí EU při jejich říjnovém neformálním zasedání v pražském Kongresovém centru, v rámci něhož ministři také vyzdvihli podpůrná opatření, která usnadňují vzájemný obchod s Ukrajinou.
Diskuze ministrů dedikovaná digitálnímu obchodu pak zdůraznila nutnost zaujetí ambicióznějšího přístupu EU v této oblasti, zejména co se týká uzavírání specifických digitálních dohod se stejně smýšlejícími partnery a také aktivní účasti EU na nastavování globálních pravidel digitálního obchodu.
Pražského zasedání se zúčastnila i představitelka Spojených států amerických pro obchod Katherine Tai, která se s ministry v rámci pracovního oběda shodla na důležitosti dalšího posilování transatlantických vztahů ve světle současného světového dění.
Členské státy Evropské unie zároveň vyjádřily kritiku amerického zákona o snižování inflace, který předpokládá protekcionistické státní dotace na elektromobily a čisté technologie v širším slova smyslu. Ve vztahu k USA se ČR podílela také na přípravě výstupů třetího zasedání Rady pro obchod a technologie, které proběhlo dne 3. prosince v USA.
České předsednictví kladlo velký důraz rovněž na reformu Světové obchodní organizace (WTO) ve snaze o zachování a posílení významu a akceschopnosti této multilaterální organizace v éře složitých geopolitických vztahů a globálních výzev. Podporovalo vedoucí roli EU v tomto procesu s cílem dosažení konkrétních výsledků 13. konferenci ministrů členů WTO, prioritně v oblasti obnovení funkčnosti aktuálně zablokovaného mechanismu pro řešení sporů.
V rámci listopadového zasedání Rady EU pro zahraniční věci/obchod vyjádřili ministři členských zemí EU těmto snahám širokou podporu. Během českého předsednictví se podařilo pokročit v ratifikaci Dohody WTO o subvencích do rybolovu a schválit ji v Radě EU, a také zcela dokončit ratifikaci dohody WTO v oblasti domácí regulace ve službách.
Úspěchy si Česká republika připsala také v oblasti obchodní legislativy. Českému předsednictví se podařilo po intenzivním projednávání přijmout obecný přístup Rady k legislativnímu návrhu k nástroji proti ekonomickému nátlaku třetích zemí. Jeho cílem je odradit třetí země od kroků, které mají prostřednictvím opatření v oblasti obchodu či investic za cíl ovlivňovat rozhodování Evropské unie a jejích členských států.
České předsednictví tak otevřelo cestu k tzv. trialogům s Evropským parlamentem a Evropskou komisí, z nichž vzejde konečné znění nového předpisu, díky kterému bude mít Unie účinný nástroj, jak se ekonomickému zastrašování bránit. V posledních dnech předsednictví se podařilo dojednat rovněž obecný přístup k revidovanému nařízení o systému všeobecných celních preferencí, které zajistí předvídatelný a udržitelný rámec pro poskytování přístupu na trh EU rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím.
Oblast dopravy
I v oblasti dopravy se předsednictví České republiky v Radě EU podařilo naplnit důležité priority. Významná je zejména dohoda na revizi transevropských dopravních sítí (TEN-T). Ta má přinést vyšší kvalitu cestování a více financí na dopravní infrastrukturu pro žadatele z členských států. Prvního úspěchů v dopravě dosáhlo české předsednictví hned v jeho samotném úvodu, kdy ve velmi krátkém čase dosáhlo shody na nařízení, které pomohlo ukrajinským občanům s uznáním jejich řidičských oprávnění v EU.
Ve dnech 20. a 21. 10. 2022 proběhla v Praze neformální Rada ministrů dopravy k tématu železniční dopravy, čímž byla vyzdvižena dopravní konektivita jako sektorová priorita českého předsednictví. Ministři řešili rozvoj vysokorychlostních tratí v různých částech Evropy, bavili se o směřování dalších investic a probírali zapojení některých nových spojení do celoevropské páteřní dopravní sítě TEN-T a celkově lepší propojenost železnice.
Dalším tématem byly aktuální ceny energií. Právě železniční dopravu růst cen citelně zasáhl a téma drahých energií se stalo v rámci českého předsednictvím jedním ze stěžejních. Jednání se dále neslo ve znamení hledání způsobů, jak zkvalitnit železniční dopravu a zajistit její větší atraktivitu a spolehlivost.
Na zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku (část doprava) dne 5. 12. 2022 v Bruselu byl přijat obecný přístup k revizi nařízení TEN-T. Revidovaná síť TEN-T zajistí lepší dopravní propojenost a odstranění tzv. úzkých hrdel. Obecný přístup podporuje je i interoperabilitu a rozvoj vysokorychlostních železničních spojení. Ze širšího zahraničně-politického hlediska je důležitým bodem rozšíření evropských dopravních koridorů na území Ukrajiny a Moldavska.
„Klíčovými prioritami našeho předsednictví je propojenost dopravních sítí v Evropě a úprava dosud platného rozsahu systému rychlých spojení TEN-T. Obojí by mělo umožnit lepší spojení pro všechny. Pro Českou republiku to pak bude znamenat příležitost pro budování nejen vysokorychlostních tratí, ale i další modernizaci celé dopravní sítě. Předsednictví znamená pro Českou republiku velkou příležitost i prestiž, a proto chceme, aby na jeho konci bylo jasné, jak se v následujících letech změní doprava nejenom v České republice, ale i v Evropě,“ řekl k prioritám předsednictví ministr dopravy Martin Kupka.
Neméně důležité bylo přijetí závěrů Rady o pokračujícím rozvoji vnitrozemské vodní dopravy (NAIADES III). Hlavní pilíře návrhu zahrnují zdůraznění přínosu vnitrozemské vodní dopravy v rámci procesu dekarbonizace dopravy a při posílení její odolnosti a udržitelnosti, konstatování dopadu klimatických změn na odvětví vnitrozemské vodní dopravy, apel na odstraňování úzkých míst na síti vnitrozemských vodních cest, potřeba motivace k výkonu povolání v rámci oboru vnitrozemské vodní dopravy a zajištění efektivního provozu (obnova flotily, infrastruktura, digitalizace, financování, tvorba standardů atd.).
Posunu dosáhlo české předsednictví i u dopravních částí balíčku Fit for 55. Poté, co Evropský parlament schválil svoji pozici k Návrhu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR), proběhly dva trialogy a několik technických jednání s cílem najít kompromis.
Obdobně proběhla technická jednání a byly zahájeny trialogy v rámci přípravy návrhu nařízení o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě (FuelEU Maritime).
Dařilo se i v oblasti letecké dopravy, zejména u návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (RefuelEU Aviation), kde proběhlo několik technických jednání a tři trialogy, během kterých se pozice Rady a Parlamentu sblížily.
V rámci českého předsednictví se v letectví podařilo vyjednat rovněž návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93, pokud jde o dočasné výjimky z pravidel pro využívání letištních časů na letištích (SLOTY). Kompromisní text, jehož finální verzi předcházel zásadní nesoulad ohledně některých prvků návrhu mezi Radou a Evropským parlamentem, se nakonec českému předsednictví podařilo nalézt mezi členskými státy podporu.
Digitální oblast a telekomunikace
Digitální agenda byla v rámci předsednictví České republiky v Radě EU výrazně akcentována, což pomohlo přinést řadu hmatatelných výsledků. Komisař pro vnitřní trh, Thierry Breton, dokonce označil předsednictví v této agendě za „impozantní“. Českému předsednictví se podařilo dosáhnout významných posunů ve vyjednávání navrhované legislativy týkající se digitální oblasti, zároveň během množství uspořádaných akcí otevřelo k diskuzi nová témata týkající se digitálního ekosystému.
Za největší úspěch uplynulého půl roku lze označit dosažení jednomyslné shody členských států u dvou legislativních návrhů na jednání ministrů pro telekomunikace, kteří se setkali 6. prosince v Bruselu. Prvním z návrhů je Akt o umělé inteligenci, který představuje historicky první evropská pravidla pro tuto oblast. Uživatelé technologií založených na umělé inteligenci budou do budoucna lépe chráněni v případě potenciálního rizika. Systémy umělé inteligence budou muset respektovat základní lidská práva a evropské hodnoty, jako je důvěryhodnost, právo na soukromí, transparentnost nebo nediskriminace.
Dále v Evropě nebudou moci být používány technologie tzv. social scoringu, které známe např. z Číny (systémy vyhodnocující chování občanů na veřejnosti) či podprahové techniky. Návrh obsahuje také proinovační nástroje, kterými chce EU podpořit trh s výrobky postavenými na umělé inteligenci, které nejsou rizikové, ale naopak pomáhají v běžném životě (např. jazykové překladače či chytré spotřebiče do domácnosti).
Druhým návrhem, u kterého došlo k dohodě zemí sedmadvacítky, je revize nařízení k elektronické identitě (eIDAS2). V praxi zavádí nový koncept tzv. digitální peněženku, která bude mít formu mobilní aplikace, díky níž se budeme moci elektronicky prokazovat při komunikaci s úřady či firmami napříč EU. V aplikaci budou moci být nahrané také další dokumenty jako například řidičský průkaz. Reálně tento návrh přinese zásadní posun v digitalizaci veřejných služeb v celé Unii.
České předsednictví mělo na stole i důležitý návrh nařízení o harmonizovaném přístupu k datům (Akt o datech). Úkolem Aktu o datech je zlepšit datovou ekonomiku v EU. Toho chce návrh docílit několika kroky, od zavedení práva na data z chytrých zařízení pro uživatele těchto zařízení, až po stanovení technických standardů. Cílem půlroční práce českých diplomatů a úředníků bylo, aby budoucí legislativa byla funkční a přehledná. Českému předsednictví se tak podařilo posunout projednávání návrhu a zpřesnit zásadní aspekty celého návrhu.
Další důležitou prioritou českého předsednictví byla kybernetická bezpečnost. České předsednictví zahájilo v září loňského roku projednávání zveřejněného návrhu Aktu o kybernetické odolnosti, který stanovuje pravidla pro uvádění produktů s digitálními prvky na trh. Cílem návrhu je zajistit kybernetickou bezpečnost těchto produktů, a to v rámci celého jejich životního cyklu.
Vedle toho cílí Akt také na zlepšení informovanosti uživatelů produktů s digitálními prvky. Předsednictví připravilo kompromisní návrh k části Aktu týkajícího se jeho působnosti a k ustanovením o volném pohybu, který bude dále projednáván za nastupujícího švédského předsednictví.
Mezi významné úspěchy českého předsednictví v oblasti kybernetické bezpečnosti se dále řadí závěry Rady EU k bezpečnosti dodavatelského řetězce informačních a komunikačních technologií (ICT), k jejichž přijetí došlo v polovině října. Závěry vyzdvihují důležitost společného postupu při řešení této problematiky na unijní úrovni a nastiňují konkrétní kroky a iniciativy potřebné k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce ICT v Unii.
Jedná se například o vytvoření ICT Toolboxu, inspirovaného 5G Toolboxem, vypracování metodických vodítek k tomu, jak zahrnout kyberbezpečnostní aspekty do procesu zadávání veřejných zakázek, nebo zhodnocení možnosti financování náhrady nedůvěryhodných technologií s vysokou mírou rizika.
Českému předsednictví se podařilo v rámci jednání s Evropským parlamentem a Evropskou komisí finálně dojednat také dva nelegislativní návrhy. Prvním je politický program Digitální dekáda 2030, který stanovuje cíle, jež má v digitální transformaci EU celkově splnit do roku 2030. V zásadě jde o vytyčení dlouhodobé vize pro digitalizaci Evropy. Cíle se týkají oblastí digitálního vzdělávání, konektivity, digitalizace podniků a digitálních veřejných služeb.
Druhým dojednaným návrhem je meziinstitucionální deklarace Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, kterým by se měli řídit jak zákonodárci, tak i nevládní organizace a soukromé společnosti. Smyslem prohlášení je vytvořit na člověka orientované, bezpečné a otevřené digitální prostředí.
Jedním z nosných témat českého předsednictví bylo také digitální vzdělávání. Ministři si na jednání Rady pro telekomunikace v Bruselu vyměnili své zkušenosti a diskutovali o tom, jak digitální dovednosti občanů v EU zvýšit. Úroveň vzdělanosti v této oblasti není podle posledních průzkumů (DESI Index) dostatečná, pouze 54 % dospělé evropské populace si osvojilo základní digitální dovednosti. EU navíc trápí nedostatek IT expertů, a to zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nutné rekvalifikace a kurzy budou v příštím období financovány mj. z evropských zdrojů, např. z programu Digitální Evropa.
Česká republika dlouhodobě zdůrazňuje potřebu spolupracovat s demokratickými zeměmi mimo EU. Vzhledem k propojenosti digitálních ekonomik je spolupráce s dalšími státy klíčová, proto bylo toto téma během českého předsednictví reflektováno. V jeho průběhu došlo k uzavření digitálního partnerství s Korejskou republikou a ve Washingtonu se uskutečnilo v prosinci třetí zasedání Rady pro obchod a technologie mezi EU a USA. Právě tyto iniciativy mají velký potenciál zefektivnit koordinaci s mimoevropskými partnery v otázkách jako je umělá inteligence nebo mikročipy a přispět k rozvoji globálních standardů.
České předsednictví bylo aktivní také, co se týče spolupráce s Ukrajinou, která se za uplynulého půl roku výrazně prohloubila. Klíčové byly dodávky technického vybavení, do kterých se zapojily soukromé firmy. České společnosti darovaly Ukrajině např. notebooky, routery, externí disky nebo optické kabely.
Evropská komise umožnila, aby Ukrajinci prchající před válkou mohli zůstat ve spojení s rodinou na Ukrajině i v celé EU díky cenově dostupnému nebo bezplatnému volání a používání internetu. Na jednání Rady pro telekomunikace 6. prosince se k debatě o spolupráci s EU vzdáleně připojila ukrajinská náměstkyně Valeriya Ionan.
Na začátku listopadu proběhla v pražském Kongresovém centru dvoudenní mezinárodní konference s názvem „EU Secure and Innovative Digital Future“. Šlo o největší akci českého předsednictví k tématům kyberbezpečnosti, inovací a odolnosti digitální ekonomiky. Oba dny konference byly zahájeny video-zdravicemi předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a místopředsedkyně Komise Věry Jourové.
Čeští i zahraniční státníci a experti následně diskutovali o otázkách týkající se bezpečnosti dodavatelských řetězců, rozvoje inovačního ekosystému v EU, otevřeli ale i téma datové ekonomiky, dezinformací či bezpečnosti nových technologií jako je umělá inteligence.
Oblast výzkumu a vesmíru
V rámci Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) dosáhlo české předsednictví úspěchů i v oblasti vědy a výzkumu. V průběhu předsednictví se na téma věda a výzkum uskutečnilo téměř třicet akcí, a to jak v České republice, konkrétně v Praze a Brně, tak také v Bruselu. V rámci Rady pro konkurenceschopnost došlo za dobu předsednictví k přijetí celkem šesti návrhů doporučení nebo závěrů.
Stejně tak bylo české předsednictví aktivní i v oblasti kosmických aktivit, kde bylo významným úspěchem například dosažení dohody na znění nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023-2027.
Na dvoudenním červencovém neformálním zasedání ministři pro výzkum probrali možnosti plného využití potenciálu synergií, čili efektivního kombinování finančních zdrojů při investování do výzkumu a inovací tak, aby nedocházelo k jejich překryvům nebo možným duplicitám, ale maximalizoval se potenciál jejich synergického, respektive komplementárního využívání.
Formální zasedání Rady COMPET ve formaci pro výzkum za českého předsednictví se konalo na začátku prosince v Bruselu, přičemž na něm bylo přijato několik vyjednaných dokumentů. Jedná se o Závěry Rady o výzkumných infrastrukturách, Závěry Rady o novém evropském programu inovací a Doporučení Rady o hlavních zásadách pro zhodnocování znalostí.
Trojice dokumentů tak doplnila už dříve projednané a schválené Závěry Rady k Wideningu, dále Pražskou deklaraci k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě a Brněnskou deklarace k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur. V průběhu prosince připravilo české předsednictví ještě i návrh Závěrů Rady k synergiím, které k dalšímu projednání předalo nastupujícímu švédskému předsednictví.
Ministři si taktéž vyměnili názory na vědu jako nástroj k usnadnění tvorby politik v členských státech. CZ PRES uvedlo, že se jedná o významné téma, protože tvůrci politik musí mít přístup k vědeckým poznatkům v dostupné a důvěryhodné formě. Podle Evropské komise může věda vést k vypracování lepších politik a dle průzkumu je až 70 % občanů názoru, že vědci by měli více zasahovat do tvorby politik.
Ministři konstatovali, že debata přichází ve správnou dobu, protože každá krize nám opakovaně ukazuje, že bez vědy tyto problémy nemůžeme zvládnout. Nezbytné je zlepšit důvěru veřejnosti v rozhodnutí politiků, a to přijímáním odůvodněných rozhodnutí založených na vědeckých poznatcích.
Kromě agendy Rady pro konkurenceschopnost se české předsednictví zaměřilo také na řadu dalších témat výzkumné politiky. V říjnu se v Brně konala Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (International Conference on Research Infrastructures). Šlo o největší a nejvýznamnější konferenci výzkumné agendy programu předsednictví. Klíčovými tématy byly přínosy výzkumných infrastruktur ve světle pandemie covidu-19 či energetické krize, mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur či jejich socioekonomické dopady. Konference se zúčastnilo téměř 450 účastníků včetně zástupců Evropské kosmické agentury, Evropské laboratoře molekulární biologie a dalších světových výzkumných institucí.
V rámci Rady pro konkurenceschopnost bylo české předsednictví aktivní i v oblasti kosmických aktivit, která představuje samostatnou formaci této Rady. Mezi stanovenými prioritami předsednictví v této otázce bylo zajistit pokrok ve vyjednávání v oblasti bezpečné konektivity a vést diskuzi na téma využití dat z unijních družicových systémů a na téma posilování kosmické spolupráce v Evropě. Všechny priority českého předsednictví se v této agendě podařilo naplnit.
Významným úspěchem českého předsednictví bylo dosažení dohody na znění nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023-2027 (Secure Connectivity, nově pojmenovanou IRIS2) mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Úspěchem bylo jak samotné dosažení kompromisu, tak i rychlost, s jakou byl dosažen.
Zbývající dvě priority byly naplněny pořádáním tematických akcí předsednictví. Těch se na téma kosmických aktivit uskutečnilo celkem šest. Zapojeno do nich bylo na 30 českých firem, ale také mezinárodní organizace jako agentura ESA nebo NATO. Využití dat z unijních družicových systémů bylo také předmětem Rady pro konkurenceschopnost pro část vesmír, která se uskutečnila v prosinci v Bruselu.
Úspěchy v Radě pro hospodářské a finanční záležitosti
Mezi největší úspěchy půlročního předsednictví ČR na úrovni Rady pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN) patří dohoda na poskytnutí finanční pomoci Ukrajině ve výši 24 mld. eur, rozdělení 20 mld. eur z balíku RePowerEU na diverzifikaci evropské energetiky či implementace Pilíře II dohody OECD, jež zavádí minimální 15% daň pro nadnárodní společnosti.
Během šesti intenzivních měsíců českého předsednictví se pod vedením ČR uskutečnilo celkem pět zasedání Rady ECOFIN. Na každém zasedání si české předsednictví připsalo nejméně jeden úspěch v podobě schválení konkrétního návrhu či dosažení politické dohody mezi členskými zeměmi. Agenda jednotlivých jednání navíc vedle běžných bodů reflektovala zejména současnou geopolitickou situaci na Ukrajině a dopady energetické krize.
Neformální setkání ministrů financí a guvernérů v Praze
Mediálně nejsledovanější jednání Rady ECOFIN proběhlo v září, kdy se ministři financí a guvernéři centrálních bank v čele se Zbyňkem Stanjurou a Alešem Michlem sešli na neformálním jednání v Praze. Hlavním úspěchem dvoudenního jednání byla dohoda na finanční pomoci Ukrajině ve výši €5 mld. navazující na červencovou dohodu na poskytnutí první pomoci ve výši 1 mld. eur.
Ministři financí debatovali také o poválečné obnově Ukrajiny: „Rusko proti nám vede ekonomickou válku a jeho hlavním cílem je rozdělit společnost v zemích EU a rozbít evropskou jednotu. Proto je potřeba už dnes řešit také poválečnou obnovu země. Nebavíme se přitom o jednostranném nalévání peněz, ale především o umožnění českým a evropským firmám vstoupit na ukrajinský trh a podílet se investičně na obnově země, která nepochybně přinese celou řadu podnikatelských příležitostí,“ dodal ministr Stanjura.
V neposlední řadě se otevřelo téma udržitelných veřejných financí. Shoda byla dosažena na potřebě zjednodušení fiskálních pravidel a zajištění vyšší vymahatelnosti při neplnění konsolidačních strategií.
Dosažení dohody na rozpočtu
V září byla písemně schválena pozice Rady k evropskému rozpočtu na rok 2023, jež byla od července úspěšně předjednána českým předsednictvím. V polovině listopadu pak došlo ke konečné dohodě mezi Evropským parlamentem a Radou.
Balíček RePower EU a vyšší odolnost evropských bank
Na říjnovém zasedání v Lucemburku se ministři financí pod vedením Zbyňka Stanjury dohodli na rozdělení nové kapitoly RePowerEU ve výši 20 mld. eurv rámci balíku peněz na oživení a odolnost evropské ekonomiky. Hlavním cílem balíčku jsou investice do projektů na zvýšení odolnosti energetického systému v celé EU. ČR připadne téměř 16 mld. Kč, které budou použity ke snížení závislosti na ruských fosilních palivech.
Ministři se dohodli také na kompromisním návrhu implementujícím mezinárodní bankovní standardy Basel III, které mají zvýšit odolnost bankovního sektoru EU v případě budoucích krizí.
Makroekonomická pomoc Ukrajině
Na prosincovém zasedání Rady ECOFIN došlo k předání symbolického zvonečku Švédsku, ale pokračovala jednání o balíčku opatření zahrnujícím pomoc Ukrajině v příštím roce, zavedení minimální efektivní sazby daně (tzv. Pilíř II OECD), maďarský plán obnovy a kondicionalitu na ochranu rozpočtu EU, tedy zmrazení části kohezních fondů Maďarska. Kompromisu bylo nakonec dosaženo teprve na následném zasedání COREPERu a celý balíček byl následně písemně jednomyslně přijat.
V prosinci také vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli prozatímní dohody na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který je součástí klimatického balíčku Fit for 55. Hlavním cílem tzv. uhlíkového cla je promítnout ceny emisních povolenek do ceny dovozu zboží do Evropy a zabránit tomu, aby se energeticky náročná výroba přesouvala z Evropy do třetích zemí a obcházela tím přísná klimatická pravidla EU.
Více informací o úspěších českého předsednictví najdete na jeho oficiálních webových stránkách.
