English version
Podle firem bývají přicházející legislativní pravidla často zbytečně složitá a nebývá zcela zřejmé, jak se aplikují nebo jaký budou mít potenciální dopad.
Zatímco proces přijetí zákonů se mnohdy prodlužuje a odkládá, na seznámení s finální verzí nemívají firmy dostatek času. Podle průzkumu BDO i z těchto důvodů vnímá regulace pětkrát více firem jako nejvyšší riziko pro byznys oproti loňsku.
Konkrétně v České republice je jedním z důvodů negativního náhledu firem na přicházející regulace svérázný tuzemský přístup k přijímání legislativy Evropské unie. Problémem je, že evropské regulace se do našeho práva aplikují často s výraznými změnami, které jsou komplikovanější a firmy ve většině případů zatěžují ještě více. Příkladem budiž Zákon o dorovnávacích daních, který dopadne u nás na několik tisíc firem.
Navíc se evropské směrnice v Česku naplňují často těsně před uplynutím termínu, do kdy jsme se je zavázali přijmout, případně i po něm. Podnikatelský sektor následně dostane jen minimum času na to, novým požadavkům vyhovět. To vše se děje přesto, že bylo roky jasné, že regulace přijde, jen ne v jaké podobě a s jakými úpravami.
Pro firmy je zásadní stabilita, ta Česku chybí
Překotné změny jsou tím, co trápí nejen samotné firmy, ale odrazuje i investory. Nestabilní situaci v České republice lze ilustrovat i na národní legislativě třeba na otázce daní, jelikož loňský rok byl pro daňové zákony v České republice opět bouřlivý. Pokud se podíváme například na zákon o daních z příjmů, zjistíme, že během roku došlo ke čtyřem různým novelizacím. Obdobně je tomu u zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), který byl aktualizován dokonce pětkrát. Taková frekvence změn významně ztěžuje podnikatelům a firmám jejich podnikání a také významně snižuje atraktivitu České republiky pro investory a jejich investice.
Kdo očekává, že by mohlo dojít ke stabilizaci daňových norem, je na omylu. Příkladem může být připravovaná rozsáhlá novelizace „nového“ zákona o dani z přidané hodnoty, která by měla platit od 1. ledna 2025.
Plátce DPH čekají i změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?
Některé zákony platí rok dva, pak se znovu upraví
Další komplexní úpravou, která pro firmy byla poměrně zmatečná, byl vládní konsolidační balíček. Ten zahrnoval například změnu ohledně vyplácení zaměstnaneckých benefitů, která ovšem byla natolik nepřehledná, že vyžadovala následně zpracovat metodickou informaci Generálního finančního ředitelství o délce jednatřiceti stran. Zákonodárci nicméně již schválili další změnu, která je účinná od počátku července a benefity reviduje.
Konsolidační balíček mimochodem zavedl také finanční strop na nákup osobního služebního vozu tak, že je možné jako daňově uznatelný náklad započíst maximálně dva miliony korun. I to se však brzy má změnit. Po třech letech toto opatření má být zrušeno a od roku 2027 by mělo být opět umožněno nárokovat plný odpočet daně u „luxusních“ vozidel. Tolik o konzistenci.
Komentář experta
Stabilní a předvídatelné daňové prostředí je klíčovým faktorem pro přilákání investic. Bohužel, Česká republika v tomto ohledu není dobrým příkladem. Jak čeští, tak zahraniční ekonomové se shodují na tom, že jedním z hlavních důvodů, proč je úroveň investic v ČR nižší, než by mohla být, je právě neustálá změna daňových zákonů.
Rok 2023 byl pro daňové zákony v České republice opět bouřlivý. Pokud se podíváme například na zákon o daních z příjmů, zjistíme, že během roku došlo ke čtyřem různým novelizacím. Obdobně je tomu u zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), který byl aktualizován dokonce pětkrát. Taková frekvence změn významně ztěžuje podnikatelům a firmám jejich podnikání a také významně snižuje atraktivitu České republiky pro investory a jejich investice.
Kdo očekává, že by mohlo dojít ke stabilizaci daňových norem, je na omylu. Příkladem může být připravovaná rozsáhlá novelizace „nového“ zákona o dani z přidané hodnoty, která by měla platit od 1. 1. 2025. Podle doposud známého textu novely nám zákonodárce připravuje 420 bodů, které jmenovaný zákon mění. Bude‑li návrh novely schválen, můžeme očekávat např. následující úpravy:
- zcela přepracovaný systém povinných registrací plátců daně, pokud překročí povinný obrat. Systém bude totožný v celé EU, a to včetně výše obratu;
- registraci malých podniků k DPH, tzn. podniků, které nemají sídlo v tuzemsku a splňují podmínky malého podniku;
- zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností;
- zpřesnění pojmu stavební pozemek;
- zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu daně na 2 roky;
- a další změny, které budou mít dopad do praktické aplikace zákona o dani z přidané hodnoty.
Jednu změnu jsem si nechal jako třešničku na dortu nakonec. Důvodová zpráva uvádí, že v souladu s konzultací s výborem EU pro DPH budou úpravy týkající se omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel, kterou zavedl tzv. konsolidační balíček, zrušeny po třech letech jejich účinnosti. V praxi to znamená, že od 1. 1. 2027 by mělo být opět umožněno nárokovat plný odpočet daně u „luxusních“ vozidel. Tento krok vyvolává otázky ohledně účelnosti zavedeného omezení a jeho skutečného přínosu pro státní rozpočet.
Igor Pantůček, BDO
Expert: Malé firmy by měly vsadit na digitalizaci, nemusí je stát miliony a rok času
Další změny se týkají účetnictví, kybernetických hrozeb a emisí
Na firmy se valí i další legislativa, zcela zásadní význam bude mít například nový zákon o účetnictví. Na ten čekají podnikatelé již 34 let, jelikož má nahradit stávající stařičký zákon z roku 1991. Ministerstvo financí zveřejnilo dlouho očekávaný návrh počátkem roku bohužel v takovém stavu, že Legislativní rada vlády doporučila přerušení legislativního procesu do doby, než bude předložen doprovodný zákon spolu s nezbytnými vyhláškami. Zatímco se počítalo s jeho účinností od počátku roku 2025, již nyní je jasné, že se přijetí ještě protáhne a zákon budeme mít nejdříve až v roce 2026.
„Největším problémem však bude doprovodný zákon týkající se daní. Předložený návrh je velmi nesrozumitelný, a navíc zcela zásadně vstupuje do podnikání fyzických osob, které neúčtují. Dokonce se navrhuje výrazné omezení osvobození příjmů fyzických osob u majetku, který je někdy pronajímán,“ zmiňuje Jiří Nekovář z BDO.
Zásadní dopad na firmy bude mít dále ESG, zejména vykazování a snižování emisí, a dlouho připravovaný nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který určí, jak se firmy budou muset chránit v digitálním prostředí. Minimálně některé z nich budou mít dle předpokladů na firmy ještě větší dopad než v minulosti hojně diskutované GDPR.
Se vším, co se na firmy chystá, lze očekávat jejich ještě kritičtější náhled na přicházející regulace. Uvědomuje si to i Hospodářská komora, která aktuálně chystá vlastní návrh antibyrokratického balíčku, který by měl podnikatelům uvolnit ruce. Zatímco například právě zmíněné ESG míří na udržitelnost vůči životnímu prostředí, vlády by měly dbát také na to, aby samotné podnikání bylo udržitelné – aby mělo budoucnost. Zatím ho spíše svazují do kozelce.
Klíčová zjištění studie BDO Global Risk Landscape 2024
Studie zkoumá, jak se mění rizikové prostředí pro podniky po celém světě. Zdůrazňuje potřebu organizací přijmout antifragilní přístup, což znamená hledat příležitosti v rizicích a využívat je k získání konkurenční výhody. Klíčová zjištění pro rok 2024 jsou následující:
Regulační rizika: Nejvýznamnější změnou je prudký nárůst obav z regulačních rizik. V roce 2024 je jako hlavní riziko uvedlo 37 % respondentů, což je výrazný nárůst oproti 7 % v roce 2023. Tento nárůst je pravděpodobně způsoben rychlým technologickým pokrokem a zvýšeným důrazem na ESG (environmentální, sociální a správní faktory), které mají silný regulační prvek.
Technologické změny a vývoj: Tato rizika se v roce 2024 také výrazně posunula na seznamu priorit. V roce 2023 je jako významné riziko zmínila pouze 4 % respondentů, zatímco v roce 2024 to bylo 23 %. CEO se obávají zejména rychlosti technologických změn.
Rizika v dodavatelském řetězci: Ta se posunula na druhé místo v žebříčku, což zdůrazňuje trvalou zranitelnost globálních dodavatelských řetězců, která byla odhalena během pandemie covidu-19. Tento posun je způsoben incidenty jako útoky na lodě v Adenském zálivu, které narušují globální logistiku.
Geopolitické napětí: Tato rizika jsou nyní na třetím místě. Zvyšující se napětí je spojeno s probíhající válkou na Ukrajině a konflikty na Blízkém východě.
Kybernetická rizika: V roce 2023 byla na druhém místě, nyní klesla na páté. Tento pokles může být způsoben tím, že se podniky lépe připravují na kybernetické útoky, nebo jim věnují méně pozornosti ve srovnání s jinými vzrůstajícími riziky.
Environmentální rizika: Ta zaznamenala největší pokles, z významného rizika v roce 2023 na deváté místo v roce 2024. Tento pokles může odrážet změny v prioritách podniků v kontextu dalších naléhavějších rizik.
Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Andrea Bartoňová
