V Česku se rodí první uhlíkově neutrální firmy. Snižují emise, zbývající kompenzují

Mezi nejčastější způsoby, jak podniky vyvažují produkci skleníkových plynů, jsou investice do energetické efektivity, nákup zelené elektřiny nebo sázení stromů. Podle odborníků by se mohly zaměřit i na obnovu pestrých luk nebo ochranu velryb.

V Česku, kde se otázka klimatu zatím řeší výrazně méně než ve vyspělých zemích.

Klimatické změny ovlivňují stále více životy lidí i fungování firem. Jejich negativní dopady pociťují s rostoucí intenzitou nejen zemědělci nebo lesníci, kteří se potýkají s důsledky dlouhodobého sucha, ale také firmy z dalších oborů.

Na následky extrémního počasí stále více doplácejí pojišťovny, energetikům chybí voda pro hydroelektrárny, nárůst teplot ohrožuje úrodu chmele a tím i výrobce piva. Velké světové firmy proto stále častěji přicházejí s plány na dosažení uhlíkové neutrality svého podnikání. Snižují emise skleníkových plynů a ty zbývající pak kompenzují takzvanými offsetovými programy. Například sázením stromů nebo podporou energetických úspor v konkrétních oblastech.

V Česku, kde se otázka klimatu zatím řeší výrazně méně než ve vyspělých zemích, je tento trend zatím v počátcích. Ale i v tuzemsku se již objevují první firmy, které chtějí uhlíkové neutrality dosáhnout. Do roku 2030 chce být například uhlíkově neutrální Letiště Praha. To je od roku 2009 zapojeno do iniciativy Airport Carbon Accreditation (ACA), která pod záštitou Mezinárodního sdružení letišť – Airport Council International nezávisle hodnotí světová letiště a jejich snahu o snižování uhlíkové stopy.

Zapojení partnerů

„Pražské letiště se řadí mezi pouhých 16 evropských letišť, která se zavázala nejen snižovat svoji uhlíkovou stopu ze samotného provozu, ale do tohoto úsilí zapojuje i své partnery. Těmi jsou letecké společnosti, poskytovatelé handlingových či cateringových služeb, uživatelé pozemní dopravy a další partneři,“ říká Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Úplné neutrality chce pražské letiště dosáhnout i s pomocí takzvaných offsetových programů.

V roce 2019 dosáhlo letiště třetí úrovně certifikace ACA. „Do roku 2030 chce dosáhnout uhlíkové neutrality, tedy nejvyššího, čtvrtého stupně ACA,“ dodává Václav Řehoř. Své dopady na klima chce letiště snížit především nákupen energie z obnovitelných zdrojů. „Už letos vyjednáváme o nákupu stoprocentně zelené elektřiny, která pomůže nejpozději do roku 2025 snížit uhlíkovou stopu letiště o 60 procent ve srovnání s rokem 2009, kdy se s měřením začalo,“ uvedla Soňa Hykyšová, ředitelka sekce? Ochrany životního prostředí Letiště Praha.

Úplné neutrality chce pak letiště dosáhnout i s pomocí takzvaných offsetových programů, které vedou k zachycení skleníkových plynů či k prevenci jejich vzniku. S těmito investicemi ale zatím letiště Praha zatím vyčkává.     

O tento způsob kompenzace přitom v Česku začínají projevovat zájem první firmy. „Vedle přínosů pro klima se také ukazuje, že zapojení podniků do vhodné úrovně tohoto programu a následné snižování emisí CO2 se pozitivním způsobem promítá do firemních politik ochrany životního prostředí. To pomáhá zapojeným společnostem také zvýšit konkurenceschopnost, upevnit si dobré jméno a společenskou prestiž u zákazníků i obchodních partnerů,” doplňuje Josef Novák, ředitel organizace CI2, která je garantem tohoto programu.

Sázení v malých obcích

Společnost se zaměřuje na výsadbu stromů ve spolupráci s menšími obcemi. Ty pro nové dřeviny poskytují potřebné pozemky a pak garantují péči o sazenice. Podle CI2 jde převážně o menší výsadbové projekty, typicky do maximálně 40 až 60 stromů, kde je příprava záměru výsadby velmi jednoduchá a nevyžaduje složitou administraci. Na podzim roku 2019 se uskutečnily výsadby například v obcích Křenek v Polabí, Rybníky na Příbramsku nebo Polerady u Prahy.

Sázení stromů je jednou z nejoblíbenějších možností kompenzace uhlíkové stopy.

České firmy v této oblasti dohánějí náskok, který mají zahraniční podniky. Například společnost Bosch bude klimaticky neutrální již od roku 2020. Všech jejích více než 400 závodů po celém světě, od vývoje, přes výrobu až po administrativní zařízení, za sebou nebude zanechávat žádnou uhlíkovou stopu. Bosch se stane prvním velkým průmyslovým podnikem na světě, kterému se takového cíle podaří dosáhnout. „Přebíráme odpovědnost za ochranu klimatu, a proto jednáme právě teď,“ říká  Volkmar Denner, předseda představenstva společnosti Robert Bosch.

Sázka na solární elektrárny

Pro rychlé dosažení CO2 neutrality nakoupí Bosch více zelené elektřiny a ostatní emise CO2 vyrovná pomocí kompenzačních opatření. Jednnou z cest ke snížení emisí bude rozšíření solárních elektráren, které má společnost ve svých indických závodech Nashik a Bidadi. Firma chce desetinásobně zvýšit jejich dosavadní instalovanou energickou kapacitu.

Solární energie patří podle odborníků k nejperspektivnějším zdrojům.

Důležitým aspektem pro dosažení neutrality emisí CO2 je v rámci podniku také zvyšování energetické efektivity. Bosch bude v následujících deseti letech investovat jednu miliardu eur v této oblasti u svých zařízení a budov. Do roku 2030 mají být realizovány dodatečné úspory energií ve výši 1,7 terawatthodiny za rok. To je více než jedna pětina aktuální roční spotřeby společnosti.

Některé společnosti se chlubí tím, že již uhlíkové neutrality dosáhly. Týká se to například rodinné firmy Brazzale, která v roce 2001 přesunula výrobu sýrů z Itálie do České republiky a v tuzemsku provozuje řetězec Gran Moravia. O rok dříve zahájila produkci masa v Brazílii.

Právě na tamních pastvinách společnost vysadila 1,5 milionu vzrostlých stromů a díky tomu podle svých tvrzení dosáhla uhlíkové neutrality všech svých aktivit v Itálii, České republice, Brazílii a Číně. Výpočet ověřila mezinárodní certifikační společnost DNV GL.  Znamená to, že bilance mezi vyprodukovaným a zachyceným CO2 je neutrální, a to díky schopnosti rostlin zachycovat oxid uhličitý a poskytovat kyslík životnímu prostředí.

Nepůvodní stromy mohou být problém

„Důležité je, že pro dosažení uhlíkové neutrality není nutné snižovat výrobu, právě naopak, a je možné tak učinit hned, bez desítek let čekání. Pak už je řada na spotřebitelích, aby dávali přednost výrobkům těch firem, které dokáží v tomto smyslu inovovat. Vše lze dělat, bez nových daní, bez nových zákonů a bez intervencí ze strany státu, ve vzájemném porozumění výrobců a spotřebitelů“, vysvětluje Roberto Brazzale, spolumajitel skupiny Brazzale.

Plantáž nepůvodních eukalyptů v Brazílii. | Foto: Shutterstock

Projekt, který firma prezentuje jako „znovuzalesňování pastvin“ je ale od obnovy původních lesů poměrně vzdálený. Jde o výsadbu eukalyptovníků, které nejsou v Brazílii původní a pocházejí z Austrálie, v řádcích, takže spíše než les připomínají plantáž. Právě práce s původními druhy je přitom podle odborníků důležitým předpokladem k tomu, aby při výsadbě stromů v zájmu ochrany klimatu nedocházelo k šíření nepůvodních nebo dokonce invazivních druhů dřevin.

Sázení stromů přitom není podle odborníků jedinou cestou, jak mohou firmy kompenzovat emise skleníkových plynů. Mezi další patří například obnova přírodních, druhově pestrých luk nebo ochrana kytovců.  Velryby totiž podporují růst fytoplanktonu, který pohlcuje až 40 procent veškerého uhlíku vyprodukovaného na Zemi. Zvýšení produkce fytoplanktonu o jediné procento se přitom vyrovná objemu uhlíku, který by pohltily dvě miliardy dospělých stromů.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem