V leteckém průmyslu patří Česká republika ke světové špičce

Po roce 1989 se nad leteckým průmyslem v tuzemsku začala stahovat mračna, ale díky několika akvizicím se ho Omnipolu daří opět vracet na výsluní. Předseda představenstva skupiny Omnipol Jozef Piga tak může mít ve svém plánování oprávněně hlavu v oblacích.

Daniel Mrázek: Letecký průmyslu má v tuzemsku dlouhou tradici, která sahá až do meziválečného období. V jaké kondici je dnes?

Jozef Piga: „Zlatá éra“ osmdesátých let, kdy se vyrábělo 250 kusů L‑39 a 80 letounů L‑410 ročně, je sice minulostí, ale český letecký průmysl si svou vysokou úroveň zachovává. Stále fungují minimálně čtyři špičkové hi‑tech podniky, které vyrábějí několik typů letadel. I proto patříme v tomto nádherném oboru ke světové špičce.

Zmínit můžu poslední generaci cvičného vojenského letounu L‑39NG, nově pojmenovaného L‑39 Skyfox. Ten úspěšně navázal na tradici letounů L‑29 Delfín a L‑39 Albatros, kterých Omnipol do světa exportoval tisíce. Zapomenout nemůžu ani na L‑410 NG, což je následník legendárního Turboletu. A existují samozřejmě i další letecké továrny mimo naši skupinu, které pokračují ve výrobě Zlínů nebo nových malých kompozitových letadel.

Český letecký průmysl se tedy v současnosti dostal do nové etapy svého vývoje a je i nadále schopen konkurovat světovým výrobcům. Ostatně jen devět zemí na světě dokáže od A do Z navrhnout, vyvinout, zkonstruovat a certifikovat letadlo a následně zabezpečit jeho servis. Česko je úspěšně mezi nimi.

DM: S jakými výzvami se český letecký průmysl musí poprat, aby si svoji špičkovou pozici udržel?

JP: Velmi důležité je pokračovat ve výzkumu a obnovit dodavatelské struktury, které se v devadesátých letech dostaly do útlumu. Čelíme problémům se subdodávkami, protože továrny, které dříve dodávaly pro český letecký průmysl, dnes už neexistují a my je musíme hledat v zahraničí. Příkladem může být výroba vystřelovacích reaktivních sedaček do Skyfoxu, kdy jediným výrobcem v Evropě je britská společnost Martin‑Baker. Myslím si, že alespoň k výrobě vystřelovacích sedaček bychom se měli vrátit.

DM: Říkal jste ale, že jsme jednou z mála zemí, která dokáže vyvinout a vyrobit letadlo od A do Z. Takže úplně stoprocentně to neplatí?

JP: Filozofie státu a politického systému v minulosti stála na autonomii. Dříve se úplně celé letadlo, včetně všech dílů a komponentů, muselo z hlediska zabezpečení a obranyschopnosti státu vyrábět v Československu. Před rokem 1991 dokázalo Československo vyvinout i vlastní letecký motor. Vyráběl se v Považské Dubnici na Slovensku. Současná moderní výroba ale spoléhá na dodávky subdodavatelů, čímž se výroba zrychluje a zapojuje do mezinárodní dělby práce. V některých případech je tento postup také levnější. Myslím si ale, že bychom se měli postupně vracet k původnímu konceptu, vybudovat síť domácích českých subdodavatelů.

Když se vrátím konkrétně k L‑39 Skyfox, tak ten je plně koncepčně designovaný, vyráběný a certifikovaný v české režii, ale motor, vystřelovací sedačka a kokpit jsou od zahraničních dodavatelů.

DM: Existuje šance vrátit se k tomu, že si všechno budeme vyrábět u nás v České republice?

JP: K tomu je třeba dojít postupně. Například naše továrny jsme převzali ve velmi špatném stavu, a museli jsme proto nejprve investovat do jejich stabilizace. Let Kunovice se před naší akvizicí orientoval primárně na ruský trh, takže bylo potřeba kompletně otočit zákaznicko‑dodavatelskou strukturu a proniknout tak na nové trhy. Nám se to během roku a půl povedlo, všechny letouny nyní směřují na africké trhy, do střední i jihovýchodní Asie či do Latinské Ameriky. Nové zákazníky máme také v Evropě. Pro fabriku i letouny je to velmi dobrá zpráva.

DM: Jak je na tom náš letecký průmysl personálně? Máme dostatek lidí?

JP: Po období jistého nezájmu způsobeného nestabilní situací na trhu se znovu daří přilákat mladé talentované lidi. Sami přicházejí a hledají v našich firmách zaměstnání. Je vidět, že letecké firmy pro ně zase začaly být atraktivní tím, že jim dokážou nabídnout nejen stabilní zaměstnání, ale rovněž možnosti dalšího kvalitního rozvoje.

Víme, že zaměstnanci jsou pro naši skupinu klíčem k úspěchu, dbáme proto na to, aby byli v našich firmách spokojení. Nabízíme různé vzdělávací programy, disponujeme řadou benefitů. Navíc jsme u naší společnosti Aircraft Industries a holdingu Mesit, včetně Aera Vodochody, zachovali střední školy, kde si z mladých nadšenců od základu vychováváme budoucí zaměstnance. V rámci vysokých škol jsme zase navázali spolupráci s prestižními školami, jako jsou ČVUT nebo Univerzita Karlova.

DM: S letectvím úzce souvisí obranný průmysl, kde figurují vaše společnosti ERA, Mesit a Aero Vodochody s letounem L-39 Skyfox. Tento průmysl byl ale ještě donedávna vnímán jako „popelka“ hospodářství, například banky se dost zdráhaly poskytnout finance k investicím do obranného průmyslu. To se teď mění?

JP: Je pravda, že před vypuknutím války na Ukrajině byl obranný průmysl nedoceněným odvětvím a ani ve strategických koncepcích vlády neměl prioritu. Banky neposkytovaly úvěry, nemohli jsme se bavit o podpoře exportu. I proto řada výrob zanikla.

My jsme se dokázali zachránit zejména díky tomu, že jsme se začali orientovat na výrobky s vysokou přidanou hodnotou, které z 95 % exportujeme do světa, kde máme široký okruh odběratelů. Navíc jsme také vytvořili možnosti pro investování do dalšího vývoje a výzkumu těchto unikátních produktů, které jsou ve světě velmi ceněné.

Po roce 2022 se situace změnila, obranný průmysl nabírá na důležitosti, ve strategických koncepcích vlád se dostává do popředí a začínají ho podporovat i banky. Věřím, že tento trend bude pokračovat i nadále, protože bezpečnost je opravdu jednou z nejdůležitějších priorit států.

DM: Jaké postavení má Omnipol v segmentu českého obranného a bezpečnostního průmyslu?

JP: Obranný průmysl byl pro Omnipol historicky vždy stěžejním odvětvím. Byli jsme obchodní společností, která vyvážela veškerou vojenskou techniku, včetně té letecké. Po roce 1989 jsme se postupně proměnili v silnou investičně‑průmyslovou skupinu, která vlastní společnosti vyvíjející a vyrábějící právě unikátní hi‑tech technologie. Tím si udržujeme nejen nadčasovost, ale zejména konkurence schopnost s firmami světového měřítka.

Vedle letounů L‑410 NG, L‑410 UVP‑E20 a L‑39 Skyfox dodáváme zákazníkům pasivní sledovací systémy, nejrůznější letecké systémy i systémy taktické komunikace. Odstoupili jsme tedy od výroby a exportu velkorážové munice či obrněných vozidel, to necháváme již jiným výrobcům.

DM: Co je největším klenotem skupiny?

JP: Bezpochyby ERA Pardubice. Její unikátní pasivní sledovací systémy, které jsou kompletně vyvíjeny a vyráběny v České republice, nemají ve světě konkurenci. Systém páté generace VERA‑NG slouží k detekci, lokalizaci, trekování a identifikaci vzdušných, pozemních a námořních cílů. Dokáže přitom tyto cíle vidět, aniž by byl sám spatřen, což ho dělá prakticky „neviditelným“. Liší se tím od radarů, které jsou obdobně využívány pro detekci a identifikaci různých cílů.

Díky tomu patří ERA mezi nejúspěšnější společnosti v České republice, opakovaně se umisťuje velmi vysoko v žebříčcích nejhodnotnějších firem. Nicméně i naše další společnosti Aircraft Industries, Mesit a Aero Vodochody patří mezi „české stříbro“.

DM: Letos jste oslavili 90 let své existence. Jak se Omnipol za tu dobu proměnil? Zažil určitě asi nejedny turbulence.

JP: Omnipol zažil několik velmi úspěšných období. První bylo hned v samotném začátku po roce 1934, kdy se věnoval barterovým obchodům. Do začátku druhé světové války vybudoval filiálky po světě, třeba v New Yorku, Amsterdamu, Brazílii nebo v Turecku. Významně vzrostl i jeho obrat. Z necelých 17 milionů korun československých v roce 1935 se dostal ke zhruba 400 milionům v roce 1938.

Druhé úspěšné období nastalo záhy po druhé světové válce. Důležitým milníkem byl rok 1953, kdy se stal Omnipol hlavním exportérem letounů a sportovních zbraní z Československa. Toto období vrcholilo rokem 1989, kdy se vyrobilo 254 kusů L‑39 a 80 kusů L‑410.

Troufám si tvrdit, že další úspěšné období zažíváme nyní, kdy se nám podařilo stabilizovat Aircraft Industries a Aero Vodochody a zároveň celosvětově vzrostl velký zájem o produkty našich dceřinek ERA a Mesit. O tom svědčí i obrat společnosti, který se letos přiblíží k patnácti miliardám korun. Co ale chci zdůraznit, žádný z těchto výsledků by nebyl možný bez našich zaměstnanců, kteří do úspěchů našich výrobků i firem dávají maximum.

Omnipol a obranný průmysl

Omnipol má významné dceřiné společnosti, které působí v obranném a bezpečnostním sektoru. Jde o společnosti AERO Vodochody, ERA Pardubice a MESIT Uherské Hradiště, které mají dohromady více než 4 000 zaměstnanců. ERA vyvíjí a vyrábí unikátní pasivní sledovací systémy, o které je zájem po celém světě. Tuto technologii totiž nevyrábí žádná jiná společnost na světě. MESIT dodává zase své výrobky pozemním a leteckým silám různých armád. Do jeho portfolia produktů patří systémy taktické komunikace či nejrůznější letecké přístroje. To vše doplňují podzvukové cvičné letouny z Aero Vodochody L‑39 Skyfox. Jejich prvními odběrateli se staly Vietnam a Maďarsko, včetně České republiky.

DM: Legendární L-410 se vyrábějí již přesně 55 let. Čím to, že je o ně stále zájem?

JP: Letouny L‑410 vynikají svou spolehlivostí, bezpečností a schopností provozu v extrémních klimatických podmínkách. Jsou populární, což dokládá i fakt, že mají zákazníky ve více než šedesáti zemích na pěti kontinentech světa. Od roku 1969 bylo vyrobeno více než dvanáct set kusů.

Letoun je speciální také tím, že je víceúčelový. Naši zákazníci oceňují, že ho dodáváme v několika modifikacích. Vedle pasažérské verze pro devatenáct cestujících dodáváme i verzi nákladní, ambulantní, zdravotnickou či například verzi pro výsadkáře. Unikátní je i jeho úprava pro transport pacientů s vysoce infekčním onemocněním, kterou dnes ve světě vyrábějí pouze tři letecké společnosti.

DM: Jakými hi-tech technologiemi je napěchovaný?

JP: Jde hlavně o navigační přístroje, výkon motoru, stabilitu trupu, dolet i dráhu potřebnou pro přistání a vzlet. Konkrétně můžu zmínit špičkovou avioniku Garmin, motory GE Aviation a vrtule českého výrobce Avia Propeller.

Další vybavení pak záleží na požadavcích našich zákazníků. Například dva letouny v patrolovací verzi teď míří do Polska, kde budou sloužit k pátrání po pohřešovaných osobách, budou střežit hranice nebo monitorovat pohyb lidí a strojů na mořské hladině. Tomu bude také přizpůsobeno vybavení letounů, které jsme kompletně vyvinuli v dceřiné společnosti Aircraft Industries. Budou napěchovány špičkovým vybavením jako avionika Garmin, či nejmodernější multifunkční kamera Wescam s termovizí.

DM: Na výrobě tohoto letadla se podílí 617 firem. Jak se dává dohromady takové množství?

JP: Letadlo se kompletuje z desetitisíců součástek. My ale nejednáme se všemi dodavatelskými firmami, počet našich přímých dodavatelů se pohybuje v desítkách, ale každý z nich má své vlastní subdodvatele. Příkladem je hydraulický podvozek, který dostaneme zkompletovaný, takže nám ho stačí jen namontovat, ale dopočítali bychom se u něj čtyř stovek subdodavatelů.

DM: Omnipol je také vidět na řadě mezinárodních akcí…

JP: Účastníme se řady mezinárodních výstav. Letos jsme i s letounem L‑410 NG navštívili Singapore Airshow v jihovýchodní Asii a African Aero and Defence EXPO v Jihoafrické republice. Po cestě do Johannesburgu, která trvala asi měsíc, jsme navíc letoun prezentovali i v řadě dalších afrických zemích, jako byla Uganda, Rwanda, Madagaskar či Seychely. Chystáme se na marketingovou cestu po Latinské Americe.

Prezentujeme se ale také na výstavách, které jsou zaměřené na potravinářský průmysl. V prosinci se chystáme i do Hanoje na Vietnam Defence Expo. Naše dceřiné společnosti se pak účastní dalších akcí, které jsou specializované na jejich technologie.

ExportMag.cz: Firmy v letecké a kosmickém průmyslu spojily síly v exportní alianci

DM: Sbíráte tam i inspiraci?

JP: Samozřejmě, probíhají tam obchodní, marketingová i technologická jednání. Firmy, které se na leteckých veletrzích prezentují, vyrábějí různé typy avioniky, motorů i vybavení letadel. My s nimi následně vedeme technická jednání. Vývoj letadel totiž nikdy nekončí, nemůžeme usnout na vavřínech, protože konkurence nikdy nespí. Pokud nebudeme nabízet to nejlepší, co je na trhu možné, rychle skončíme na chvostu.

DM: Jaké jsou vaše plány a vyhlídky do budoucna?

JP: Chtěli bychom posílit sériovou výrobu Skyfoxů, v závislosti na počtu kontraktů i podepsaných objednávek. Totéž bychom chtěli u „čtyřistadesítek“. A vrátím se i k tomu, co jsme zmínili na začátku, a sice že bychom rádi zahájili výrobu komponentů do letadel tak, abychom se stali co nejvíce soběstačnými. Je to ale otázka dalšího výzkumu a vývoje, které si vyžádají nemalé finanční prostředky.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek