„Nemůžete říct, všechno je oukej, bezpečné, přijďte a nakupujte u nás. Tenhle vir, to je neviditelný nepřítel,“ řekl zpravodaji AP Chander Šekhar. Imigranti z jižní Asie nakupovali u Šekhara například ostře zbarvené sárí.
A obdobný obrázek nabízejí i další obchůdky, třeba se šperky, svatebními šaty, tandoori restauranty v oblasti Jackson Heights blízko Roosevelt Avenue.
„V noci se probouzím strachy i devětkrát,“ říká Šekhar, otec dvou dětí. „Ten obchůdek, to je moje další ‚bejby‘. Musím platit nájem šest tisíc dolarů měsíčně. Nechci o něj přijít. Tvrdě jsem pracoval více než dvacet let, než jsem si ho pořídil.“ Zdráhá se ale stěžovat si. Zemřelo mu několik blízkých přátel, zákazníků. A ví, že v tom není sám.
„Nemůžete jen tak sedět a nic nedělat.“ Walid Ataja
Nezlomený
„My v Libanonu jsme zvyklí na krize,“ svěřil se zpravodaji AP další podnikatel Walid
Ataja. Majitel bejrútského pekařství, pizzerie a vinotéky si nestěžuje. Vše bere s bohorovným klidem. „Přečkali jsme války, různé bouře. Pandemie je jen další krize, kterou musíme zdolat.“
Na jaře v čase karantény mohl pekařství i nadále provozovat. Deset zaměstnanců tak pokračovalo v práci, třicet dalších poslal domů s poloviční výplatou. Po nějaké době ale musel třetinu propustit. Vyjednal přechodné snížení nájmu a přerušil styky s mnoha dodavateli poté, co libanonská měna ztratila 85 procent své hodnoty a mnozí akceptovali pouze platby v dolarech.
Když byly podmínky zmírněny, zkraje června opět otevřel pizzerii. Následně dostal pokutu za to, že u stolů bylo mnoho lidí. A pak ho v jeho kanceláři, když v ulicích Bejrútu zuřily protesty, přepadli maskovaní lupiči a ukradli mu několik tisíc dolarů.
„Teď prožíváme rozhodující chvíle. Snažíme se přežít den ze dne,“ říká Ataja. „Nemůžete jen tak sedět a nic nedělat. Musíte chytit šanci za pačesy.“
Podobné příběhy se v současnosti odehrávají po celém světě. Přitom přínos právě malých podniků je pro světovou ekonomiku klíčový. Organizace spojených národů odhaduje, že malé firmy (méně než 250 pracovníků) zaměstnávají dvě třetiny všech lidí ve světě.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.