V robotizaci je budoucnost a prosperita českého průmyslu

Připravuje se náš průmysl o svou budoucnost? Přestože je Česká republika považována za jednu z nejprůmyslovějších zemí v Evropě, v robotizaci je výrazně pozadu.

V počtu instalací robotů na zaměstnance si podle Mezinárodní federace robotiky (IFR) nevede nejlépe. Například Německo má více než dvojnásobek robotů, s náskokem jsou před námi i Itálie nebo Španělsko.

Ilustrační fotografie

Podle jiných zdrojů jsme na tom s robotizací dobře a v poslední dekádě zažívá automatizace práce v českých firmách boom. Česká republika je na 15. místě v žebříčku států s nejvyšším nárůstem počtu robotů. Ti pronikají stále více i do takových oborů, kde na ně zatím nejsme zvyklí – služeb, zemědělství, zdravotnictví, administrativních činností i maloobchodu. Faktem je, bez ohledu na kladné či záporné srovnávací údaje, že roboty vytvářejí základ dalšího rozvoje našeho průmyslu, bez nich bude stagnovat. Důvodů pro to je řada.

Digitalizace a robotizace jsou cestou k prosperitě

Technologie dnes hrají zásadní roli v rozvoji mnoha oblastí lidského života. Internet věcí, prediktivní údržba, 5G sítě, práce na dálku, továrny 2.0, robotizace, elektromobilita – to vše tvoří jen několik příkladů změn, které nás stále více ovlivňují.

Firmy dnes vyrábějí produkty a nabízejí řešení, jež jsme si před pár lety těžko dokázali představit. Technologie od základu mění podobu průmyslové výroby. Koncepty jako Průmysl 4.0 a inteligentní továrna transformují celý hodnotový řetězec výrobního sektoru. Průmysl 4.0 přináší zásadní změnu ve způsobu, jakým podniky vyrábějí, zdokonalují a distribuují své produkty.

„Digitalizace přetváří současnou podobu průmyslu. Internet věcí se v čím dál větší míře stává nedílnou součástí průmyslové výroby. Již dnes dokáže téměř každý elektronický přístroj komunikovat po internetu. Naše průmyslové roboty jsou standardně vybaveny sběrnicí Ethernet, lze je tak snadno připojit k internetové síti a naše nové roboty nabízejí standardně propojení i do 5G sítí.

Digitálně propojené procesy s využitím robotů umožní vyrábět výrobky flexibilněji, s menší energetickou náročností, vyšší mírou šetření přírodních zdrojů a také autonomně. A to vše za příznivou cenu,“ říká Jindřich Vaňous, Country Manager CZ & SK společnosti KUKA.

Ilustrační fotografie

Nedostatek zaměstnanců vyžaduje nová řešení

Pandemie urychlila globální trendy, od nedostatku pracovních sil a nejistoty v dodavatelském řetězci až po individuálního spotřebitele a rostoucí tlak na udržitelný a flexibilní provoz. S nedostatkem „lidí“ se podle aktuálních údajů potýká 60 % výrobních podniků v České republice. Kromě technicky zaměřených profesí chybějí zejména manuální pracovníci v průmyslu, ale i v logistice, obchodě a dalších oborech, kde dochází k manipulaci se zbožím. Automatizaci a robotizaci v českých firmách tak pohání nedostatek lidí ochotných vykonávat manuální práce.

Nasazení robotů u nás probíhá převážně ve větších výrobních firmách, které jimi optimalizují výroby náročné na rychlost, přesnost i množství hotových produktů. O automatizaci dnes roste zájem i v malých a středních společnostech, jež k tomu motivuje jak akcent na pružnost produkčních kapacit a nutnost vypořádat se s výpadky dodavatelských řetězců, tak nedostatek pracovních sil.

„Roboty se staly nedílnou součástí našeho života. Neustále se zdokonalují, jsou více univerzální a díky tomu roste jejich využití. Pokud chtějí výrobci obstát v mezinárodní konkurenci, musí navyšovat výrobu při dodržení kritérií kvality a přesnosti, flexibility, rychlosti a energetické účinnosti. Nasazení robotů je investice, která se rozhodně vyplatí,“ říká Jindřich Vaňous.

Deglobalizace, nová výzva pro Evropu

Evropské podniky pociťují přílišnou závislost na dodávkách z východní Asie a hledají alternativy hlavně ve střední a východní Evropě a také v severní Africe. Firma Ernst & Young při svém bleskovém průzkumu po pandemii zjistila, že 88 % dotazovaných evropských společností zvažuje nearshoring, což je protiváha offshoringu, v zemích s nižšími mzdami. Přitom 61 % z nich se intenzivně snaží snížit svou závislost na dominantních asijských zemích.

Polsko, Bulharsko, Španělsko a v neposlední řadě i Česká republika jsou již déle oblíbenými cílovými zeměmi investic západoevropských podniků díky geografické blízkosti a kulturní příbuznosti. Bulharsko navíc disponuje komparativní výhodou jednotné 10% daně, nejnižší v EU. Značky jako Microsoft nebo Oracle si už dříve zřídily v Polsku výzkumná centra jako další strategickou možnost pro nearshoring.

Přes svou atraktivitu bude ale současný nearshoring trvat celá léta a vyžádá si nemalé finanční prostředky. Dalším významným faktorem je také měřítko. Pokud společnosti budou chtít převést například pouhé jedno procento čínské výroby do Polska, bude muset Polsko zvýšit svou produkci o 25 %! Proto zůstává nearshoring jen kompromisem mezi offshoringem a reshoringem – návratem výroby do vlastní země.

Ilustrační fotografie

A tak nakonec možná bude nejlepším modelem určitý podnikově specifický mix využívající komparativních výhod mezi všemi třemi možnostmi – výrobou doma, v blízké nebo vzdálenější zemi. V každém případě to ale vyvolá poptávku po robotech různých druhů a velikostí, které nahradí nedostatek pracovních sil a zefektivní výrobu. Jaká je jejich nabídka na evropském trhu?

„Jsme připraveni na široké nasazení robotů v různých oblastech průmyslu. V našem portfoliu nabízíme standardní roboty s nosnostmi od 3 kilogramů do 1300 kilogramů s dosahy ramen až 4 metry. Kromě standardních robotů máme řešení i v oblasti vysoce senzitivních robotů pro spolupráci robota s člověkem, a to jsme schopni rozšířit pracovní prostor robota vlastními lineárními pojezdy. Naší odpovědí na stále vyšší flexibilitu výroby jsou nové inteligentní autonomní platformy, které ji umožní zvýšit v dosud nepředstavitelném měřítku,“ upřesňuje Jindřich Vaňous.

Roboty přispívají k větší flexibilitě firem

V praxi jde o to, aby výrobci měli možnost se rychle přizpůsobit poptávce trhu a dosáhnout souladu s ním. Znamená to nahrazení nepružných modelů takovou úrovní řízení, která dříve nebyla možná. Přitom flexibilita se netýká jen technologií, ale celého organizačního rámce.

Nicméně, technologie jsou v centru transformace. Znamená to být rychlejší nejen ve výrobě, ale v rámci celé organizace. Uplatnění robotů v této souvislosti přináší ulehčení fyzicky náročné práce zaměstnancům, úsporu lidí a možnost jejich převedení na jinou práci s vyšší přidanou hodnotou, větší výkonnost výroby, vyšší konkurenceschopnost a preciznost.

Vývoj robotiky mění svět podobně jako internet a informační technologie. Dnes jsou roboty klíčovým prvkem automatizace výrobních procesů, který přináší nové výrobní možnosti a poskytuje odpovědi na výzvy naší doby, jako jsou úbytek přírodních zdrojů, vysoké požadavky na flexibilitu výroby a demografický vývoj společnosti v průmyslových zemích.

V České republice je zejména automobilový průmysl na vysokém stupni robotizace. Roboty jsou ale čím dál tím více nasazovány i v jiných odvětvích, jako kupříkladu v potravinářském průmyslu, logistice, slévárenství, a pandemie covidu-19 ukázala, že i ve zdravotnictví je zajímavý potenciál pro robotické aplikace.

Ilustrační fotografie

Digitální továrna 2.0

V minulém roce byl na MSV v Brně pozitivně hodnocen projekt digitální továrny 2.0. Organizátoři veletrhu se proto rozhodli tuto akci opakovat. Cílem digitální továrny 2.0 v tomto roce je přiblížení technologií umožňujících transformovat nejen průmyslové prostředí, ale i celou ekonomiku a zformulovat vizi změny české ekonomiky tak, aby byla úspěšná i v 21. století a v měnícím se geopolitickém kontextu. Společnost KUKA zde vloni představila dvě novinky – roboty KR SCARA a KR DELTA. Čím překvapí návštěvníky veletrhu letos, představí již brzy.

Podle Mezinárodní robotické federace jsou v současné době po celém světě v provozu asi 3 miliony robotických jednotek a jejich počet každoročně roste o dalších 13 %. V ČR pracují zhruba 3 až 4 % evropských robotů, což je přibližně dvakrát víc, než by odpovídalo velikosti české ekonomiky.

Jak si můžeme představit další vývoj? S vyšší kvalitou umělé inteligence začínají roboti kromě rutinních úkonů zvládat i náročnější úkoly, a do chodu svých firem je tak zapojí společnosti ve více odvětvích. Do rozšíření robotiky chce podle predikcí ve svých organizacích investovat v následujícím roce více než 80 % z nich. Robotizaci je přitom třeba vnímat jako souvislý tok propojené výroby, a nikoli jako izolované řešení výrobních problémů.

„Vývoj cílí k tomu, že roboty jsou stále rychlejší, přesnější, s menší spotřebou energie, snadno připojitelné k navazujícím perifériím. Velký důraz je kladen na snadné uvedení do provozu, čemuž pomáhá i možnost velmi reálné simulace s využitím virtuální reality a digitálních dvojčat. Díky tomu je uvedení do provozu snadnější a bezproblémové,“ dodává Jindřich Vaňous.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: František Petružálek

• Teritorium: Česká republika