English version
Za osobní nebo virtuální účasti představitelů z více než 140 zemí byla projednávána témata zaměřená zejména na obnovu světové ekonomiky, překonání pandemie, mezinárodní spolupráci, ekologii, energetiku a perspektivy rozvoje ruské ekonomiky. Během fóra byl uzavřen rekordní počet smluv v historicky nejvyšším finančním objemu. Na realizaci některých z nich se budou podílet zahraniční společnosti.
V Petrohradu se ve dnech 2. až 5. června 2021 uskutečnilo v prezenční formě XXIV. Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) za účasti 13,5 tis. představitelů z více než 140 zemí. S využitím moderních komunikačních technologií bylo rovněž umožněno online sledování nejdůležitějších částí programu. Prezenční nebo virtuální formou se programu PMEF zúčastnilo 43 zahraničních ministrů, 84 vedoucích diplomatických misí a řada představitelů mezinárodních organizací.
Česká účast byla zajištěna prostřednictvím generálního a ekonomického konzula Generálního konzulátu ČR v Sankt Peterburgu. Nejpočetnější zahraniční delegací byli účastníci z hostující země Kataru (kolem 400 osob). Obchodní zájmy reprezentovaly tradičně početné delegace z USA (kolem 200 osob), Německa (140 osob), Velké Británie (110 osob) a Francie (100 osob).
Program PMEF byl rozdělen do čtyř tematických bloků: „Společným úsilím ve jménu rozvoje“, „Národní rozvojové cíle: od cílů k výsledkům“, „Technologie rozšiřující obzory“ a „Člověk v nové realitě. Odpověď na globální výzvy“.
Byly rovněž uspořádány paralelní diskusní akce věnované malému, střednímu a mládežnickému podnikání, kreativnímu byznysu a bezpečnosti léčiv. Důležitou částí fóra byly specializované dialogy RF s podnikatelskými komunitami z Afriky, Latinské Ameriky, Kataru, USA, Německa, Itálie, Francie, Finska, Švédska, Japonska, ASEAN a Euroasijské hospodářské unie.
Nejdůležitější událostí PMEF bylo plenární zasedání, kterého se společně s prezidentem RF V. Putinem zúčastnili prostřednictvím videokonference katarský emír Tamím bin Hamad Ál Thání a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Bylo konstatováno, že růst světové ekonomiky se po propadu z důvodu pandemie blíží k rekordním úrovním a ruská ekonomika se již také dostává do předkrizové úrovně.
Ruský prezident se ve svém vystoupení zaměřil na aspekty rozvoje ruské ekonomiky a podpůrná ekonomická opatření k překonání následků koronavirové krize v RF (zvýhodněná hypotéka, garantované půjčky pro MSP, zlepšení bankovního systému, snížení DPH ve veřejném stravování nebo sazeb povinného pojistného za zaměstnance). Vyzdvihl rovněž potenciál ruského farmaceutického průmyslu a úspěšnou registraci Sputnik V vakcíny v 66 zemích.
Oznámil připravenost RF k dodávkám plynu první linkou potrubí plynovodu Nord Stream 2, kde byla aktuálně ukončena pokládka potrubí. Navrhl rovněž širokou mezinárodní spolupráci k zajištění přechodu k uhlíkové neutralitě. RF si vytyčilo cíl, který během následujících 30 let předpokládá nižší objem emisí skleníkových plynů než v Evropě (atomová energie bude počítána jako bezemisní energetický zdroj). Klimatické odvětví by údajně mohlo v RF v blízké budoucnosti generovat roční příjmy v objemu 50 mld. USD.
Během PMEF bylo uzavřeno 890 smluv, což představovalo rekordní počet a historicky nejvyšší finanční objem ve výši 4,27 bilionu rublů (přibližně 59 mld. USD, při kurzu 72 rublů/USD). Více než 150 dohod bylo podepsáno s účastí zahraničních partnerů. Lídrem se stala Leningradská oblast s 29 podepsanými smlouvami v hodnotě 1320 mld. rublů.
Město Petrohrad oznámilo uzavření smluvních dokumentů v objemu 282 mld. rublů (včetně dohodnutých projektových záměrů se jedná o 600 mld. RUB), na jejichž realizaci některých z nich se budou podílet partneři z USA, Japonska, Velké Británie a Kataru. Objem uzavřených smluv dalších ruských regionů: Moskevská oblast 250 mld. rublů, Republika Karélie 236 mld. rublů, Krasnodarský kraj 160 mld. rublů, Tulská oblast 150 mld. rublů, Republika Baškortostán 122 mld. rublů a Tverská oblast 91 mld. rublů.
Mezinárodní spolupráce prochází v posledních letech obtížným obdobím. Pandemie koronaviru na jedné straně prohloubila strukturální problémy a nerovnoměrný světový rozvoj. Na druhé straně otevřela nové příležitosti spojené s restartem světové ekonomiky, modernizací její struktury a zaváděním nových technologií. Nezastupitelnou roli zde hraje mezinárodní spolupráce, což potvrdila účast, jednání a výsledky PMEF.
V období složitých vztahů RF s EU bude důležité rozvíjet společná nepolitická témata potenciální spolupráce. Pandemie posílila již tak výrazný státní vliv na ruskou ekonomiku. Rozhodování soukromého sektoru může být rovněž v mnoha případech ovlivněno úrovní napojení na podpůrné státní programy.
Možnosti zapojení českých firem do nových projektů například v oblastech ekologie, energetiky, farmaceutického průmyslu nebo digitalizace budou záviset nejen na úrovni vzájemných bilaterálních vztahů mezi RF a ČR, ale zejména na úrovni vzájemných vztahů a spolupráce s partnery v RF a na kvalitě nabízených technologií, výrobků a služeb.
Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Sankt Peterburgu (Rusko). Autor: Luboš Laštůvka, ekonomický konzul.
