V únoru slibně rostl export i počet nových zakázek českých firem

Zahraniční obchod České republiky skončil v únoru s přebytkem 22,5 miliardy korun. To je o 2,2 miliardy korun lepší výsledek, než loni ve stejném období. Export meziročně vzrostl o 3,8 a import o 3,3 procenta.

Statistiku v době koronaviru hodně ovlivňují nižší dovozy ropy a plynu a také velké výkyvy v kurzu koruny. Naopak relativně malý vliv má zatím brexit.

Únorové výsledky zahraničního obchodu lze považovat za relativně pozitivní zprávu. Podle Radomila Doležala, generálního ředitele agentury CzechTrade, se zahraniční obchod drží v dobré kondici i přes probíhající pandemii. „Pokračuje tak trend z konce roku 2020, kdy export významně rostl. V agentuře CzechTrade zaznamenáváme zájem především o evropské trhy jako je Německo, Polsko a Nizozemsko,“ říká Radomil Doležal.

Propad autoprůmyslu se zastavil, chybí ale díly

Bilance byla v meziročním srovnání tažena vzhůru především nižším dovozem ropy, plynu a pohonných hmot a nižším deficitem bilance s oděvy. Nepříznivě se v obchodní bilanci projevil zejména vyšší dovoz elektrických zařízení. „Je zřejmé, že probíhající vlna pandemie má na zahraniční obchod výrazně nižší dopady než první vlna na jaře loňského roku. Export automobilů se stabilizoval jen lehce pod úrovní typickou před pandemií a data za registrace nových vozidel naznačují určité oživení poptávky u klíčových obchodních partnerů,“ připomíná ekonom UniCredit Bank Jiří Pour.

Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády, ale poukazuje na to, že automobilový průmysl má problémy s dodávkami dílů. „Kvůli nedostatku čipů z Asie musela zkraje roku omezovat svoji výrobu například i automobilka Škoda Auto, podobné potíže přitom zasáhly celý koncern Volkswagen. Mladoboleslavská automobilka v lednu kvůli těmto výpadkům subdodávek zastavila výrobu v několika provozech a směnách. Podobné problémy postihují i kolínskou automobilku TPCA.“

Kalkulačka kurzových rizik na BusinessInfo.cz

Exportem podle Kovandy míchá také síla české měny.  „Kurz koruny k euru se během února pohyboval převážně pod 26 korunami za euro. Pod většinu října 2020 přitom převyšoval úroveň 27 korun, po podstatnou část září a částečně i v listopadu pak přesahoval úroveň 26,50. Silnější měna snižuje konkurenceschopnost vývozců na zahraničních trzích,“ připomněl. S ošetřením kurzového rizika může vývozcům pomoci kalkulačky kurzových rizik E-start, která je zdarma k využití na portálu BusinessInfo.cz.

Německo táhne potravináře, strojaře i technologické startupy

Podle Radomila Doležala trh přináší dobré vyhlídky. „Pozitivně vnímám fakt, že se českým podnikům daří uzavírat nové zakázky v zahraničí. Jejich únorový růst o 8,9 procenta je významný a věřím, že bude mít příznivý vliv na český vývoz i v dalším čtvrtletí. Naše agentura zaznamenává růst především na německém trhu, kde o naše služby projevilo zájem víc než stovka firem, což je oproti prvnímu kvartálu předchozího roku téměř dvojnásobný nárůst. Tento trend je patrný i v zájmu o účast na takzvaných Sourcing Day Tschechien, které CzechTrade pořádá pro české vývozce do Německa na přelomu června a července. Firmám zprostředkováváme možnost přímého kontaktu s nákupčími z německých společností.“

„Sektorově se na nás obracejí hlavně firmy z potravinářského, zdravotnického a strojírenského průmyslu. Výrazně se zvýšil zájem o expanzi do Německa v segmentu startupových a technologicky zaměřených firem, který meziročně narostl o třetinu,“ potvrzuje ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Německu Adam Jareš.

Uwe Aranas / Shutterstock.com

Silné aktivity v technologických odvětvích hlásí také z Nizozemska ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Rotterdamu Andrea Märzová. „V posledních zhruba dvou měsících se na naši kancelář obracejí v drtivé většině ICT a technologické společnosti – ať už se jedná o chytrá řešení, vývoj aplikací s akcentem na e-commerce nebo webdesign. Tento předmět podnikání co do poptávky z české strany úplně vytlačil do loňského roku dominující subdodavatele do strojírenství (slévárny, CNC svařování). Směle odhadnu oborovou výměnu téměř poloviny poptávajících,“ říká Andrea Märzová.

Podobný trend se projevil například také v oblasti Kavkazu. „České firmy u naší kanceláře v Baku, která pokrývá jak Ázerbájdžán, tak i sousední Gruzii, poptávají pomoc při vyhledání distributorů. Obracejí se na nás firmy napříč všemi průmyslovými obory, mezi ty nejžádanější patří stavebnictví, zdravotnictví, zemědělství a potravinářství, IT ale i zboží s rychlou spotřebou. V současné době se v souvislosti s přípravami na obnovu nedávno osvobozených území v Ázerbájdžánu připravuje mnoho projektů týkajících se rozvoje infrastruktury. Proto naše zahraniční kancelář připravuje několik podnikatelských misí, které jsou zaměřeny na zdravotnictví, stavebnictví a uplatnění nových technologií obecně,“ říká ředitel kanceláře CzechTrade v Baku Pavel Zelenka. „V Gruzii jsem měl možnost setkat se s velkým rozvojem stavebnictví a také zdravotnictví a se zájmem o nové technologie především v těchto dvou oblastech, dále pak i v oblasti těžebního průmyslu,“ dodává.

V nadcházejících měsících čekají odborníci další růst vývozu

„Jako pozitivní zprávu lze zmínit, že zatím nepozorujeme výrazný dopad brexitu na obchod mezi ČR a Británií. Předpokládáme, že zahraniční obchod táhl českou ekonomiku (respektive průmysl) i v březnu a bude se tak dít i během druhého kvartálu letošního roku, což je v probíhající vlně pandemie klíčové. Pro další vývoj ovšem zůstane stěžejní rychlost distribuce vakcíny v hlavních exportních destinacích,“ míní ekonom Jiří Pour.

„Za celý letošní rok by měl přebytek zahraničního obchodu ČR se zbožím dosáhnout zhruba 140 miliard korun, když zejména v druhé polovině roku výrazněji oživí dovozní činnost českých firem,“ předpokládá Lukáš Kovanda.

(red)