V žebříčku digitální konkurenceschopnosti IMD Česko již druhým rokem stoupá

Ten vypovídá o schopnostech jednotlivých ekonomik konkurovat ostatním v oblasti digitální transformace. Nejvíce konkurenceschopnou ekonomiku v digitální oblasti mají dle aktuálně zveřejněného žebříčku Spojené státy, které udržely prvenství již čtvrtý rok v řadě.

Druhé místo letos obsadil Hong Kong následovaný Švédskem. Česká republika obsadila v žebříčku digitální konkurenceschopnosti celkové 33. místo a již podruhé za sebou se jí podařilo postoupit v žebříčku o dvě příčky vzhůru.

Prvenství USA v žebříčku je dáno zejména díky excelentní pozici v oblasti koncentrace kapitálu a schopnosti společnosti a ekonomiky přijímat nové technologie. V koncentraci vědeckých kapacit v digitální oblasti se však v aktuálním řebříčku před USA dostala Čína, která je celkově v žebříčku na 15 pozici. Nejvíce konkurenceschopný regulatorní rámec pro rozvoj nových technologií nabízí Norsko, které celkově obsadilo 9 místo. Nejsilnějším globálním magnetem lákajícím talenty na digitální technologie se letos staly Spojené arabské emiráty, které z celkového pohledu uzavírají první desítku digitálního žebříčku konkurenceschopnosti.

Do první desítky se za celkově čtvrté Dánsko, zařadil ještě Singapur, Švýcarsko, Nizozemsko a Taiwan. Na začátek druhé desítky letos kleslo Finsko (11. místo) a Jižní Korea (12.). Před patnáctou Čínou se dostala ještě Kanada (13.) a Spojené království (14.). Za Čínou se mezi dvojici našich sousedních zemí Rakousko (16.) a Německo (18.) vklínil Izrael (17.), který si v aktuálním žebříčku také polepšil o dvě příčky. 

Předností České republiky je rozšířenost robotů

Ze zemí bývalého východního bloku se nejvýše umístilo Estonsko na celkovém 25. místě. Za ním je v rámci regionu již Česká republika na 33. pozici, která díky postupu v žebříčku předskočila Slovinsko (35.). Dostala se také před Polsko (41.), které v letošním žebříčku digitální konkurenceschopnosti zaznamenalo vůbec největší propad o 9 pozic. Maďarsko na 45. příčce a Slovensko na 47. pozici si v letošním žebříčku naopak svou pozici oproti loňsku zlepšují. Žebříček uzavírá poslední Venezuela.

„Z jednotlivých dílčích kritérií patří mezi přednosti České republiky například rozšířenost robotů, ve které jsme dlouhodobě na velmi lichotivé 16 příčce. Celosvětově 17. místo nám patří také v ukazateli zapojení robotů do vzdělávání i vědy a výzkumu (R&D). Dobré umístění jsme zaznamenali také v celkovém počtu R&D výzkumníků přepočteném na počet obyvatel, v čemž jsme na 18. pozici.“ vysvětluje Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s institutem IMD spolupracuje.

Slabinou regulatorní prostředí pro podnikání

„Náš celkový výsledek v digitální konkurenceschopnosti nadále snižuje zejména regulatorní prostředí pro podnikání, kde se například v obtížnosti založení podnikání (56. místo) či ve vymáhání smluvního práva (52. místo) dlouhodobě řadíme v žebříčku IMD mezi nejhorší ze sledovaných zemí. Negativní hodnocení získává Česká republika také za nedostatečnou schopnost využívat při zavádění nových technologií partnerství veřejného a soukromého sektoru (52. místo) či za zapojení žen do výzkumu (50. místo). Z uživatelského pohledu srovnání také ukazuje, že relativně k našemu postavení v žebříčku máme nadále vyšší rozšířenost chytrých telefonů (celkové 27. místo), ale zaostáváme v rozšíření tabletů (45. místo).“ dodává Kruliš.

Žebříček digitální konkurenceschopnosti IMD doplňuje tradiční žebříček konkurenceschopnosti, jenž institut IMD vydává již tři desetiletí. Žebříček porovnává konkurenceschopnost v digitální oblasti u 64 ekonomik světa. Srovnání vychází z 52 indikátorů. Z toho je 32 indikátorů založeno na dostupných statistických údajích a zbývajících 20 indikátorů vychází z průzkumu mezi předními manažery v jednotlivých zemích.

Žebříček je celosvětově přístupný od 29. září 2021 na www.imd.org/wcc.

Redakčně upravená tisková zpráva Spotřebitelského fóra