Právě v kulisách spíše už historického průmyslového areálu v roce 2019 nechal vyrobit nový ale zkušený tým svůj první nákladní vůz.
„Byly to velké nervy, ale věřili jsme si a vyplatilo se to,“ říká v rozhovoru CEO společnosti Nymwag Petr Vlček. Díky jeho týmu nezahálejí koleje v Nymburce ani dnes, protože vagonka vyrábí kolem tisíce vozů ročně.
Eva Materlínová: Co všechno využíváte ze zařízení, které zde původně stálo
Petr Vlček: To je všechno pryč. Naše výroba je technologicky zcela odlišná od toho, co zde stálo. S minulou výrobou nás spojuje akorát to, že obojí – vagony i lokomotivy – patří na koleje. Ale jinak je to úplně odlišný byznys.
Petr Vlček
Je absolventem VŠE. V oboru výroby drážních vozidel se pohybuje 15 let. Ve volném čase se věnuje sportu.
NYMWAG CS a.s.
Společnost Nymwag vyrábí kontejnerové, cisternové i výsypné vozy na podvozcích vlastní konstrukce a počtem vyrobených vozů se řadí na třetí místo v Evropě. Pojištění provozního úvěru ji umožňuje dále posilovat svou mezinárodní konkurenceschopnost, financovat výrobu a flexibilně reagovat na poptávku evropských zákazníků.
EM: Takže to jediné, co zůstalo, co používáte, jsou ty koleje?
PV: Ty koleje a stavby. Stavby jako budovy – pouhé skořápky.
EM: A jak jste přišli na to, že zrovna výroba vagonů je to, co zde bude mít úspěch?
PV: Náš tým má velké zkušenosti s výrobou nákladních vagonů. Těchto zkušeností jsme využili a společně s investory jsme brownfield proměnili na fungující fabriku.
EM: Takže jste věděli, do čeho jdete, ten byznys jste znali.
PV: Znali jsme byznys, znali jsme zákazníky. To byla určitě na startu velká výhoda.
EM: Co konkrétně vyrábíte?
PV: Nákladní vagony, cisterny na přepravu chemických, petrochemických ale i ostatních kapalných látek. Dále vyrábíme kontejnerové vagony. Třetí produktovou řadou jsou výsypné vagony, které se využívají při výstavbě nových železničních tratí.
EM: Co je nejsložitější na vagoně vyrobit?
PV: Já myslím, že nejsložitější je komplexnost. Žádná součást není nijak extrémně složitá. Vagony jsou hodně bytelné, na druhou stranu musí být výroba velice přesná, protože ten vagon měří řekněme 22–23 metrů a měří se tam rozměry na milimetry. Ale že by tam bylo něco extrémně složitého…
EM: Je v tom nějaký technologický rozdíl oproti konkurenci?
PV: Výrobců nákladních vagonů je v Evropě řekněme patnáct. Vagony jednotlivých výrobců se liší spíše v technologických detailech.
EM: Poznáme nějak vaše vagony na kolejích mezi ostatními?
PV: Vy ne. Já ano. Jsou to opravdu technické detaily, které laik většinou nepozná.
EM: Mají vaši zákazníci nějaké speciální požadavky? Nějaké speciality? Technická řešení?
PV: Občas se to stane, že někteří zákazníci chtějí specifické věci. Na to máme konstrukční oddělení, které je schopné požadavky rozkreslit a připravit pro výrobu.
EM: Na trhu jste od roku 2019. Jak se vám daří?
PV: Jsme mladá firma, první vagony jsme vyrobili v roce 2020, tedy před 6 lety. Naše výroba postupně narůstala a přes objektivní překážky – covid, válka na Ukrajině – se nám dařilo plnit cíle, které jsme si společně s našimi akcionáři dali. V současné době prodáme přibližně 1100 vagonů ročně a jsme třetím největším evropským výrobcem nákladních vagonů.
EM: Na chodbě se vznáší číslice 5 000…
PV: Ano, pět tisíc vyrobených a prodaných vagonů jsme slavili na konci loňského roku. To je samozřejmě velký milník pro celou společnost.
EM: I v době lockdownu se vám podařilo ztrojnásobit výrobu, se kterou jste v podstatě sotva začali. Jak se vám to podařilo?
PV: Naprosto klíčové bylo získat prvního zákazníka. Sice nás všichni v byznysu v Evropě znali jako odborníky v oboru, nicméně většina prvních návštěv a nabídek končila slovy: „Jsme rádi, že jste tady, ale počkám si, až vyrobíte někomu první vagony.“ První zákazníky jsme získali a přišel covid. Po celou dobu různých omezení jsme vyráběli a začali získávat další zakázky. Skokově se nám podařilo navýšit výrobu z 280 vagonů v roce 2020 na 850 v roce 2021. Byli jsme takový úspěšný průmyslový start-up.
EM: Čím jste si získali toho prvního zákazníka?
PV: První zákazník byla firma Atir-Rail a prostě uvěřila našemu příběhu. A samozřejmě nám nahrálo i to, že potřebovali vagony rychle a nikdo jiný neměl volné kapacity. Tedy potřeba rychlé výroby. Důležitá byla důvěra v nás. Vlastně se s odstupem dá říci, že důvěra v nás byla, v prvních letech, tím rozhodujícím faktorem úspěchu.
EM: A čím si získáváte zákazníky teď?
PV: Máme kvalitní vagony za dobré ceny, dodáváme je v termínech a jsme velmi flexibilní při plnění požadavků zákazníků. Myslím, že je důležité, že máme skvěle nastavenou kulturu firmy a držíme se našich hodnot.
EM: V Indii jste postavili další závod. Ten už stojí a vyrábí?
PV: Postavili jsme fabriku s indickým výrobcem nákladních vagonů – joint venture. A před třemi měsíci tam začala drobná výroba. Fabrika bude mít kapacitu 2 500 vagonů ročně. Věříme, že si naše nová továrna najde na velmi zajímavém indickém trhu své místo.
EM: S EGAPem jste uzavřeli smlouvu v rámci pojištění takzvaného exportně orientovaného podniku. To znamená na pojištění financování provozu nebo investic pro exportéra.
PV: Ano, je to tak. Vlastně téměř všichni naši zákazníci jsou zahraniční entity, takže jsme exportně orientovaný podnik. Peníze šly na financování pracovního kapitálu. Protože právě pracovní kapitál je velký objem peněz. Když bych to vzal z rozvahy, kde se pohybujeme, podle výkonu jsme zhruba na úrovni 400 až 700 milionů korun čistého pracovního kapitálu. Vzhledem k obratu kolem 3,5 miliardy je to hodně. A ty peníze využíváme, abychom mohli dál růst.
Samozřejmě musíme přicházet s novými vagony a rozšiřovat portfolio. Tím, že jsme mladá firma, nemáme tak široké portfolio jako konkurenti, takže máme ještě prostor v některých segmentech. Někdy přijde zákazník a chce vůz na určitou přepravu a my ho prostě nemáme. Vyvinout dnes nový vůz stojí zhruba 10 až 15 milionů. Ale hlavně to trvá zhruba dva roky, než se začne vyrábět. Musí se to nakreslit, schválit, projít všemi procesy – jak teoretickými výpočty, tak fyzickými testy. Prototypy musí jezdit na zkušebním okruhu. Takže je to dlouhá doba. Ale každý rok se snažíme portfolio rozšiřovat o nějaký nový vagon.
EM: Většinu zákazníků máte v zahraničí. Kde?
PV: Většina naší výroby je určená na export. Největší zákazníky máme ve Francii, Německu, Švýcarsku, Slovensku, ale vyvážíme i do dalších evropských zemí.
EM: A co do budoucna?
PV: Poptávka po nákladních vagonech v posledních dvou letech mírně klesá. Pokles přepravy po železnici má vliv i na chování našich zákazníků. Jde o celoevropský problém. Nicméně jsem přesvědčen, že se situace zlepší a Nymwag bude i v následujících letech patřit k významným evropským výrobcům nákladních vagonů.



