Vyplývá to z výsledků 9. ročníku projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, který vedou vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Do průzkumu se v České republice zapojilo 1 154 chovatelů včel.
„Na základě vyhodnocených dotazníků byly letošní ztráty včelstev v ČR vyčísleny na 8,4 procenta a jsou jedny z nejnižších za dobu monitoringu v ČR. Podobně nízké ztráty produkčních včelstev byly zaznamenány v pilotním ročníku 2013/14 a v roce 2015/16,“ komentoval výsledky posledního monitoringu Jiří Danihlík z katedry biochemie. V předchozím ročníku, který byl zaměřen na zimu 2020/21, nepřežilo zimní měsíce necelých 15 procent produkčních včelstev.
Nejvyšší ztráty včelstev v uplynulé zimě zaznamenali chovatelé v Praze (18,1 procenta) a Libereckém kraji (16 procent). Naopak nejnižší úhyny nahlásili včelaři v Královéhradeckém kraji (5,5 procenta). Mezi hlavní příčiny ztrát včelstev patřila nosematóza, vyhladovění včelstev a také zootechnické chyby. „Varroóza byla nejspíše minoritní příčinou letošních úhynů, problémy působila jen velmi lokálně,“ upozornil Jiří Danihlík.
Téměř polovina včelařů v dotazníkovém šetření uvedla, že rok 2021 byl podobně jako rok 2020 ve znamení nízké či podprůměrné produkce. „Na produkci medu se jednoznačně podepsal vývoj počasí v jarních měsících, kdy bylo chladno a deštivo. Mnozí chovatelé museli svá včelstva dokrmovat v době, kdy obvykle vytáčejí med. Letošní rok má zatím z pohledu produkce medu velmi slibný vývoj,“ uvedl Danihlík.
Odborník z katedry biochemie také upozornil, že po loňském útlumu varroózy by letos měli být včelaři ve střehu. „I s ohledem na dosavadní průběh počasí hrozí, že se již během léta přemnoží parazitičtí roztoči Varroa destructor. Tito roztoči jsou pro včely velmi nebezpeční. Na našem webu COLOSS mohou včelaři nalézt návody a články, jak varroóze efektivně předcházet,“ podotkl.
V Česku je evidováno bezmála 700 000 včelstev a zhruba 61 000 včelařů. Data z průzkumu za Českou republiku jsou každoročně zasílána mezinárodní asociaci COLOSS.