English version
Zatímco většina zemí světa zachraňuje v době pandemie koronaviru své firmy a podnikatele, české úřady se naplno pustily do jejich likvidace. Jen několik měsíců předtím, než covid-19 ochromil tuzemské hospodářství, začala vlna kontrol, která podle odborníků nemá v Česku obdoby.
Stát a další veřejné instituce totiž začaly provádět kontroly malých podnikatelů způsobem, se kterým se nikdy předtím nesetkaly. U firem, které v minulosti čerpaly dotace, začali kontroloři požadovat výběrová či poptávková řízení i těch nejmenších zakázek za několik desítek nebo dokonce jednotek tisíc korun. Až dosud bylo přitom zvykem, že podnikatelé u nejmenších zakázek pod 200 tisíc dali čestné prohlášení, že nevědí o výhodnějším dodavateli.
Nyní kontroly požadují vrácení dotačních peněz tam, kde malé firmy a živnostníci nejsou schopni doložit výběrové nebo poptávkové řízení. „Za desítky let praxe jsem se s ničím podobným nesetkal. Když se loni na podzim objevil první podobný případ, předpokládal jsem, že jde o cílenou snahu zlikvidovat konkrétní firmu. Pak ale začalo podobných kontrol přibývat, takže je pravděpodobné, že jde o rozsáhlejší trend,“ uvedl šéf jedné z poradenských firem zaměřených na oblast dotací, který si nepřál být jmenován, aby se do hledáčku kontrolorů nedostala i jeho společnost.
V době, kdy koronavirová krize vrcholila, začaly malé firmy dostávat výzvy k vratkám dotací a placení sankcí. Mnohé z nich přitom ve stejné době pomáhaly zdravotnickým zařízením či seniorům. Česko tak přistoupilo k pokutám a sankcím jinak, než řada jiných zemí. Například Panama přistoupila k tomu, že pokuty a sankce snížila o 85 procent.
Korupce i pomoc pro velké hráče
Oblast dotací patří v Česku k posledním sférám, které se od divokých 90. let nepodařilo kultivovat. Hrozbou jsou především pro malé firmy, případně neziskové organizace, které si dlouhodobě stěžují na jejich vysokou rizikovost, nepředvídatelnost a korupční prostředí. V tom s nimi souhlasí i ekonomové. „Dotace existují proto, aby vytvářely korupci a nekalou konkurenci,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.
Právě příliš komplikovaná a nejasná pravidla vytvářejí v českém dotačním systému extrémně korupční prostředí. Od 90. let tak platí mezi českými podnikateli pořekadlo „Kdo neuplácí, ten vrací“, které poměrně přesně vystihuje, co je v Česku mnohdy cílem kontrol. Malé firmy upozorňují, že identické dotační programy v sousedním Německu mají až pětkrát stručnější zadání a pravidla. Čtyři pětiny, které má Česko navíc, pak vytvářejí komplikované a nepřehledné „minové pole“, kde každá věta může při budoucích kontrolách znamenat pro žadatele zdroj ohrožení.
Tak, jak se postupně kultivují jiné oblasti, stává se dotační prostředí jedním z posledních odvětví, kde ještě platí pravidla z dob budování divokého kapitalismu v Česku. Právě nepřehlednost a komplikovanost dotačních pravidel pro to vytváří ideální prostředí. Všimla si toho i nedávná kontrola poslanců Evropského parlamentu. „Jednotlivé procedury jsou natolik komplikované, že na dotace dosáhnou jenom velcí hráči – velké farmy a velké podniky. Ti malí si nemůžou dovolit armádu právníků. Nabyla jsem dojmu, že to není náhoda, nýbrž záměr,” uvedla německá europoslankyně Monika Hohlmeier při nedávné návštěvě Česka.
Přebory v hyenismu
Proti korupčnímu a nepředvídatelnému dotačnímu prostředí v Česku se začínají stále více ozývat podnikatelské organizace. „V žádném případě nemůžeme dopustit to, aby pro administrativní pochybení nebo nepochopení byly perzekuovány firmy. Budeme se bít jako lev. Naopak pro případy, kde dochází k úmyslnému zneužívání dotací, klidně ať dojde ke zvýšení trestní sazby,“ zdůraznil Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle jeho slov by zároveň mohlo dojit k omezení pokut podobně, jako k tomu přistupují vlády v zahraničí. „Jednáme o prominutí různých penále,“ doplnil Jan Rafaj.
Proti účelovým kontrolám vystoupily i další podnikatelské organizace. „Změny pravidel v průběhu hry jsou vždy nepřijatelné. Bohužel se to děje často a stát, tedy jeho úřady a úředníci, jsou v tom skutečnými mistry. Pokud však úřady mění pravidla, a vždy samozřejmě v neprospěch podnikatelů, i nyní, v krizi, nelze to nazvat jinak, než hyenismem,“ konstatuje Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů.
Přístup úřadů se podle něj vymyká postupu v ostatních vyspělých zemích. „Taková lhostejnost a neúcta k podnikatelům asi nemá v našem civilizačním prostoru obdoby. Navíc je zřejmé, že snaha dostat pod kontrolu i malé zakázky do 200 000 Kč je v duchu trendu této vlády zvyšovat moc nad podnikáním,“ dodává Radomil Bábek.
Po změně přístupu státu volají i další podnikatelské organizace. „V této složité době je namístě projevovat sounáležitost mezi státem a podnikateli, kteří spolu se svými zaměstnanci vytvářejí bohatství této země. Projevem této sounáležitosti by měla být i větší velkorysost v kontrolní činnosti prováděné orgány veřejné moci,“ říká ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Nejasná pravidla trvají roky
Na nejasnost dotačních pravidel u výdajů pod půl milionu si podnikatelé stěžují dlouhodobě. Bohužel bez úspěchu. „Dle dotačních pravidel se muselo zajišťovat otevřené výběrové řízení u nákladů nad 500 000 korun. Postup u nákladů pod tuto částku nebyl nikde pevně stanoven, nicméně příjemce dotace i tak musel postupovat hospodárně. Problém je, že nikde nebylo stanoveno, zda musí být zajištěno alespoň poptávkové řízení, což některé firmy s dotačním poradenstvím raději svým klientům doporučují, nebo jiný postup. Některé kontrolní orgány si tak povinnost hospodárnosti interpretují podle svého a to nejpřísnějším možným způsobem. Pak vznikají uváděné problémy,“ vysvětluje Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Proti chování úřadů v době koronavirové krize razantně vystoupil i Svaz obchodu a cestovního ruchu. V některých krajích totiž v době, kdy obchody bojují o přežití, vytáhli úředníci pokutovat nedostatky v nabídce z akčních letáků. „Nad tímto jednáním zůstává skutečně rozum stát. V době mimořádných nákupních manévrů a nepředvídatelného chování zákazníků, kdy bylo velmi obtížné zajistit samotný provoz obchodů a dostupnost potravin, přicházejí kontroloři z krajského úřadu, aby zjistili, že v nabídce malého obchodu v Českém Brodě chybí několik položek oproti letákové nabídce. Postup kontrolních orgánů se ve světle současných událostí jeví jako zcela absurdní zneužívání pravomocí,“ konstatoval Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Již v minulých letech na pokřivení kontrol v Česku upozornila také Asociace českého tradičního obchodu (AČTO). Ta si stěžovala, že kontroly opakovaně omezovaly provoz malých českých obchodů, přestože měly výsledky v pořádku, zatímco asijským prodejnám se vyhýbaly. Podle analýzy společnosti Nielsen přitom asijské prodejny nevydávaly účtenky až ve 47 procentech případů, české na tom byly výrazně lépe. „V kontextu těchto výsledků je nepochopitelná situace, kdy u obchodníka, jehož tržby i počty nákupů po zavedení evidence jsou zcela kontinuální s výsledky před jejím zavedením, proběhly v několika týdnech po zavedení EET celkem tři kontroly dodržování zákona, aniž by zjistily jakékoliv jeho porušení,“ komentoval situaci Jiří Štorch, předseda Družstva Eso market a člen představenstva AČTO.
Oblast dotací a kontrol firem je českými podnikateli kritizována dlouhodobě. I když vláda a ministerstvo průmyslu a obchodu slibují zlepšení již řadu let, situace se nelepší.
O dotace žádají nastrčené firmy
V souvislosti s nástupem koronaviru naopak vše dopadá na podnikatele ještě mnohem horším způsobem než v minulosti. Jediná pokuta nebo vratka dotace v době, kdy jsou firmy bez příjmů, je může existenčně ohrozit. Podnikatelé proto hned po začátku koronavirové krize požadují omezení pokut či vratek dotací podobně, jako k tomu přikročila například výše zmiňovaná Panama, ale zatím bezvýsledně.
Podniky v Česku se kvůli likvidačním pokutám souvisejícím s dotačními projekty dokonce naučily využívat postup, který je proti podobným praktikám úřadů alespoň trochu ochrání. Při žádostech o dotace zakládají dceřiné společnosti, které jsou formálním příjemcem prostředků. Pokud by účelová kontrola zlikvidovala firmu čerpající dotaci, neohrozilo by to mateřskou společnost.
Podle odborníků jsou přitom likvidační pokuty pro příjemce dotací motivovány nejenom korupcí. Podobně, jako extrémně složité podmínky žádostí, mají od čerpání dotací odradit malé firmy a živnostníky a přihrávat veřejné prostředky především velkým podnikům.
Dalibor Dostál
