Ve veřejných zakázkách mají izraelské firmy výhodu

Izraelci při soutěžích o veřejné zakázky zvýhodňují místní zájemce. Další komplikací v tendrech je povinnost vrátit část peněz do izraelské ekonomiky formou offsetových programů. 

Při dodávkách zbraní je povinná výše offsetové kompenzace dokonce 50 procent z ceny kontraktu.

K atmosféře obchodu v Izraeli patří i to, že země preferuje domácí řešení. Izrael je přitom signatářem Kodexu zadávání státních a veřejných zakázek WTO. Podle zákona o veřejných zakázkách z roku 1993 jsou všechny subjekty izraelské vlády a státem vlastněné společnosti povinny pořizovat zboží nebo služby prostřednictvím výběrového řízení.

V roce 1995 byla ovšem schválena dvě zákonná nařízení, a to Preference pro izraelské produkty a Povinná obchodní spolupráce. Zákon stanoví, že izraelským výrobcům bude udělena patnáctiprocentní preference pro některé položky povolené WTO a také pro výrobky nejméně s 35 procenty izraelského obsahu a v hodnotě nepřesahující 500 milionů dolarů. Izraelští výrobci v Národních prio­ritních zónách získají dalších 5 až 15 procent zvýhodnění. Požadavky povinné obchodní spolupráce jsou nedílnou součástí každého mezinárodního nabídkového tendrového zadání v hodnotě pěti milionů dolarů nebo více.

Na offsety dohlíží ICA

Předpisy vyžadují, aby zahraniční společnosti usilující o zakázky ze státního a veřejného sektoru uzavřely dohody o offsetu (započtení, kompenzaci, protiúčtu). Tyto dohody jsou administrovány Úřadem pro průmyslovou spolupráci (ICA), divizí izraelského ministerstva hospodářství a průmyslu. ICA odpovídá za správu, vyjednávání a sledování provádění dohod o offsetu. Tyto dohody se mohou vztahovat na místní subdodávky, investice v Izraeli, transfer technologií, smlouvy o výzkumu a vývoji nebo na nákup izraelských produktů.

První čtyři možnosti jsou upřednostněny kvůli jejich případnému dlouhodobému dopadu na izraelskou ekonomiku. Podle soudního rozhodnutí není použití průmyslové spolupráce jako faktoru v procesu zadávání povoleno. Na konkurenčním izraelském trhu však mohou v rozhodovacím procesu hrát klíčovou roli dohody o průmyslové spolupráci ze strany zahraničních společností.

U civilních kontraktů je hodnota závazku 20 procent hodnoty pro společnosti ze zemí, které jsou signatáři Dohody o vládních zakázkách WTO.

Kompenzuj nebo profinancuj

U civilních kontraktů a smluv je hodnota kompenzačního závazku dvacet procent smluvní hodnoty pro společnosti ze zemí, které jsou signatáři Dohody o vládních zakázkách WTO, a 35 procent pro společnosti z ostatních zemí. Rozměr offsetu na kontrakty v oblasti obrany je padesát procent hodnoty kontraktu.

Zahraniční vojenské finanční půjčky a dary financující obranné nákupy jsou osvobozeny od omezení a požadavků na padesátiprocentní kompenzaci. Místo toho jsou například americké obranné firmy vybízeny k tomu, aby sjednaly smlouvy o účasti v průmyslu v hodnotě 35 procent hodnoty zakázky. Podle předpisů Úřadu pro průmyslovou spolupráci však musí být konečné rozhodnutí o kompenzaci komerčně výhodné pro zahraniční společnosti. 

38 miliard na zbraně z USA

Nový program vojenské pomoci USA Izraeli se zvýšil z 34,4 miliardy dolarů v období let 2009 až 2018 na 38 miliard dolarů na období 2019 až 2028. 

Je pozoruhodné, že nová dohoda však obsahuje doložku, která postupně zajistí, že izraelské ministerstvo obrany bude muset celou částku utratit za nákup zbraní, systémy, obranné vybavení výhradně od amerických společností.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Jiří Mašata, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Izrael.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem