Vědci konstruují chytré popelnice na míru. Umí varovat před požárem i ohlásit, že už jsou plné

Na vývoj chytrých popelnic, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám měst, obcí a firem, se zaměřili vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Mezi požadavky patří například to, aby se kontejnery daly sledovat pomocí GPS nebo dokázaly ohlásit vzplanutí vyhozeného odpadu.

V laboratoři mají odborníci aktuálně také demonstrační variantu chytré popelnice, která umí upozornit, že už je plná a potřebuje vyvézt, a slouží i k testování nových přístupů a senzorů.

Chytré popelnice | MENDELU

Kromě několika blikajících senzorů a malého displeje se černá popelnice v laboratoři na Agronomické fakultě MENDELU neliší od těch, které člověk běžně potká na ulici. Díky zapojení speciálních senzorů ale nádoba umí na dálku ohlásit, že už je dostatečně plná a při nejbližším svozu odpadu by potřebovala vyvézt.

„Funguje to na principu snímání vnitřního prostoru popelnice za pomoci ultrazvukového senzoru. Ten vysílá do popelnice ultrazvukové vlny, které se odráží, a senzor podle doby letu počítá vzdálenost ode dna popelnice k jejímu víku,“ popsal člen výzkumného týmu a student Provozně ekonomické fakulty MENDELU Jan Janča.

Informace o tom, kolik volného prostoru v dané nádobě zbývá, se pak zobrazuje přímo na popelnici a může se také sdílet na cloudové úložiště. „Pro některé firmy bývá například těžké, aby se jejich noví řidiči rychle naučili zavedené trasy. Cílem je, aby takový zaměstnanec mohl jen nasednout do svozového auta a systém mu sám vypsal GPS trasu s plnými popelnicemi, kterou má v rámci třeba městské části projet,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Vlastimil Slaný z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.

Ilustrační fotografie

Systém by mohl nejen ulehčit práci firmám, ale zároveň přinést také komfort obyvatelům daných lokalit. „Stává se, že například v období Vánoc a dalších významných svátků se nárazově sběrná hnízda přeplní. Zaměstnanci města pak většinou místa musí sami obejít a objednat další speciální svozy. Technologie by jim v tomto mohla ulehčit,“ dodal Slaný.

Implementaci GPS technologie vědci řešili se společností SUEZ. S městem Boskovice zase jednali o osazení popelnic teplotním čidlem. „Jedná se o prevenci proti požárům. Když si představíte klasický koš někde na sloupu u náměstí, tak často bývá doplněný popelníkem. A může se stát, že od nedopalku odpad vzplane. Čidlo na problém zavčas upozorní a město může zareagovat dřív, než od hořícího koše nebo popelnice chytne něco v okolí,“ upřesnil Slaný.

Připojit se podle vědců dá na popelnici prakticky cokoli. Sledování polohy pomocí GPS může být prevencí i proti krádežím kontejnerů s papírem nebo elektroodpadem. Popelnice také mohou hlásit svoji váhu. „Je ale potřeba si uvědomit, že čím víc senzorů, tím větší bude energetická náročnost takového zařízení. Co tedy řešíme, jsou možnosti napájení. Dostatečně dimenzovaná baterie, která zvládne teplotní výkyvy v zimě i v létě,“ doplnil Slaný, jehož tým se skládá také z velkého množství studentů.

„Naším cílem je shromáždit studenty, kteří mají o vědu a výzkum zájem už během studia, a co nejvíce je zapojit do projektů,“ řekl Slaný. Spolupracuje přitom nejen s domovskou Agronomickou fakultou, ale také se studenty Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

Redakčně upravená tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně

Doporučujeme