Diskuse zároveň ukázala, proč rozhoduje kvalitní zadání projektu, jak fungují renovační pasy a co v provozu opravdu šetří – od zateplení a stínění po tepelná čerpadla i využití dešťové vody.

První z hostů webináře, Michal Čejka z Centra pasivního domu, vysvětlil, že EPBD 4 cílí na klimatickou neutralitu fondu budov směrem k roku 2050 a zavádí povinný standard „zero emission building“ pro novostavby. U veřejných budov od roku 2028 – počítá se okamžik podání žádosti do stavebního řízení. U všech ostatních od roku 2030.

Zároveň zdůraznil, že název neslibuje „absolutní nulu“, ale velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise z fosilních paliv. Limit na primární energii bude proti dnešku přísnější přibližně o 10–20 procent a do požadavků vstupuje i posuzování zabudované uhlíkové stopy (GWP) v životním cyklu novostaveb: od 2028 u ploch nad tisíc metrů čtverečních, od 2030 pro všechny. A to s metodikou, která má být zvládnutelná časově i administrativně.

Velká část debaty patřila renovacím. Směrnice nastavuje pro renovace minimální cíl na úrovni energetické třídy D podle průkazu energetické náročnosti budovy. Čejka ale zároveň zdůraznil, že kvalitně provedené rekonstrukce by měly mířit výrazně výš – ideálně do třídy B nebo A.

Stát počítá s tím, že do roku 2030 se zlepší šestnáct procent nejhorších budov a do 2033 šestadvacet procent; konkrétní rozdělení mezi municipality se bude odvíjet od analýzy fondu budov. Klíčovým nástrojem se stane takzvaný renovační pas – srozumitelný plán kroků v etapách včetně investičních nákladů, očekávaných úspor a možností financování. V nejbližší fázi se testují pro rodinné a bytové domy, následují složitější veřejné budovy s obdobným principem.

Zásadní dopad má odklon od fosilních paliv. Kotle na uhlí a zemní plyn nebudou u novostaveb a cílících renovací dávat smysl. U existujících plynových zdrojů Čejka doporučil připravit soustavy na nízkoteplotní provoz tak, aby byl pozdější přechod na tepelné čerpadlo bezbolestný. Účinné centrální zdroje tepla lze nadále využívat, ale i ty musí postupně dekarbonizovat s horizontem 2050. Praktická rada pro investory zněla jasně: neinvestovat do nových plynových kotelen a uvažovat dopředu o sdílení bezemisní elektřiny, které se bude metodicky dořešovat.

Pasivní dům v praxi šetří energii, vodu i peníze

Druhá část webináře přenesla téma do provozu. Martin Čech, správce areálu Otevřená zahrada v Brně, sdílel zkušenosti s pasivní administrativní budovou kolaudovanou na přelomu 2012/2013. Data z provozu potvrzují, že základ konceptu pasivního domu tvoří kvalitní zateplení, dobrá okna a využití tzv. pasivních tepelných zisků. Ty se však v létě obracejí proti nám – bez venkovního stínění by se budova přehřívala. Proto jsou důležitou součástí domu i venkovní žaluzie a řízené větrání s rekuperací, které drží kvalitu vnitřního prostředí a bilanci energie pod kontrolou.

Les, řeka i město, které umí s vodou. Soutěž Adapterra Awards zná své vítěze

Areál, kde sídlí Nadace Partnerství, využívá tepelná čerpadla země–voda. Vedle vytápění zajišťují i chlazení a v části roku to zvládnou pasivně jen s teplotou z podloží. Roční provoz vychází s topným faktorem kolem 4,5. V praxi to znamená velmi nízké náklady na vytápění a chlazení: při zhruba tisíc metrů čtverečních užitné plochy jde řádově o 7,5 MWh elektřiny ročně na teplo a chlad dohromady, přepočteno zhruba na 55 tisíc korun ročně. Poměr spotřeby energií v objektu je zhruba 45 procent chlad vs. 55 procent teplo.

Součástí koncepce je také hospodaření s vodou. Dešťová voda ze střech v Otevřené zahradě pokryje přibližně 80 procent spotřeby vody na splachování, ročně se tím ušetří zhruba 150 kubíků pitné vody. Návratnost je delší a vyžaduje dvojí rozvody, filtraci a hygienizaci, ale v kontextu změny klimatu jde o strategický prvek. Pro kontext je třeba uvést, že areál má kolem 50 stálých pracovních míst a sál pro zhruba 60 osob, takže spotřeby kolísají podle akcí a systém na to musí být připraven.

Závěrečné poselství webináře bylo střízlivé a praktické: nejde o revoluci přes noc, ale o evoluci s jasným směrem – kvalitní tepelně izolační obálka budovy, jednoduchý a promyšlený koncept, řízené větrání, odklon od lokálního vytápění fosilními palivy a etapové renovace podle renovačního pasu.

O úspěchu rozhoduje kvalitní zadání a příprava, a tak je nutné si co nejdřív ujasnit cílové parametry, počítat s budoucím místem pro technologie a vyhnout se „šuplíkovým“ projektům, které se nerealizují. Jak ukázaly zkušenosti z Otevřené zahrady, dobře navržená, provedená a provozovaná budova poskytuje komfortní prostředí uživatelům v zimě i v létě a přitom nezatěžuje životní prostředí zbytečnými emisemi. A k tomu má nízké provozní náklady.

Redakčně upravená tisková zpráva Nadace Partnerství