Větrné čerpadlo získalo ekologického Oskara, dává lidem vodu v oblastech bez elektřiny

Zařízení funguje jak na českých farmách, tak v rozvojových zemích. S připojeným generátorem pomáhá vyrábět také elektrický proud. Proto ho vynálezce Pavol Floriš do budoucna plánuje využít i jako domácí elektrárnu pro chaty a chalupy.



Pavol Floriš instaluje jedno ze svých větrných čerpadel. Foto: Miloslav JirkůPodobnou siluetu znají milovníci příběhů z divokého západu. Kruh větrem poháněných lopatek, pomáhající čerpat vodu pro stáda dobytka patří k typickým symbolům mnoha westernů. V posledních letech se však s větrným čerpadlem na vodu setkávají lidé stále častěji nejenom v České republice, ale také v rozvojových zemích. Vynálezce Pavol Floriš díky němu pomáhá získávat životodárnou tekutinu lidem v oblastech bez elektřiny.

„Myšlenka je již dlouhodobá. O větrná čerpadla vlastní konstrukce se totiž zajímám asi dvě desítky let,“ říká Pavol Floriš. Za svůj vynález získal v roce 2015 první místo v mezinárodní soutěži E.ON Energy Globe Award ČR v kategorii Kutil. Větrné čerpadlo totiž nejen vymyslel, ale také vyrobil a instaluje ho v místech, kde chybí zdroj elektrické energie.

Stačí jenom vánek

Čerpadlo pohání vítr díky růžici speciálně tvarovaných lopatek, které se roztáčejí již od rychlosti větru 2 metry za sekundu. „Což je v podstatě jenom takový vánek,“ vysvětluje Pavol Floriš. Unikátní řešení náběhu větru na rotující lopatky nejen využívá rychlost větru již od 2 metrů za sekundu, ale koriguje otáčky pro zamezení přetáčení čerpadla do vysokých obrátek při větrech od 8 metrů za sekundu.

Vyvinout konstrukci tak, aby správně fungovala, není rozhodně jednoduché. Musí dokázat skloubit požadavky na lehkost použitých materiálů, aby obsluha mohla s čerpadlem jednoduše manipulovat, s dostatečnou pevností. Jinak by totiž silný a také nárazový vítr větrnou růžici a trojnožku, na které stojí, rozlámal.  

Unikátní technologii si autor nechal chránit jako průmyslovou značku. V České republice větrné čerpadlo využívají především zemědělci jako napajedlo pro dobytek. Lze jej využít také v zásobování závlahových systémů, pro čerpání vody za účelem snížení hladiny podzemních vod, okysličování vody při chovu ryb a podobně.

Kromě České republiky a Slovenska instaluje Pavol Floriš svoje větrná čerpadla také v rozvojových zemích, kde pomáhá místním zemědělcům a pastevcům v odlehlých místech. V současnosti slouží například v Mongolsku, Ghaně, Etipoii nebo Tunisu. Celkem jich fungují na různých místech zhruba tři stovky.

Samotné čerpání není jedinou výhodou, které čerpadlo přináší. Umí rovněž vyčistit vodu z vrtu či studny. Řada studen v rozvojových zemích je totiž otevřená a obsahuje velké množství mechanických nečistot. Speciálně upravené elektrické čerpadlo dokáže tyto nečistoty rozdrtit a společně se znečistěnou vodou odčerpat.

Po následném provedení desinfekce, která podle Pavola Floriše odstraní 99,9 procent bakterií a virů, jež mohou způsobovat problémy zažívacího traktu či parazitické infekce, je možné používat vodu k pití pro hospodářská zvířata. Po nainstalování větrného čerpadla se navíc záhlaví studny utěsní, aby voda již nebyla z vnějšku znečišťována.

Další možností využití je připojení generátoru na výrobu elektrické energie. Ten umožňuje zařízení, kromě získávání vody, využít také k výrobě elektřiny.

Pro závlahy i okysličování rybníků

Větrné čerpadlo je podle Pavola Floriše bezúdržbové a bez nároků na obsluhu. Někteří tuzemští uživatelé si však stěžují na velkou poruchovost a vysoké náklady na opravy při celoročním používání čerpadel. Z provozu je vyřazují především silnější vichřice.

Hloubka čerpání vodního zdroje je v základním provedení 50 metrů, po úpravách však může jít až o více než dvojnásobek. Vedle zmíněného napájení zvířat v zemědělství lze dále využít v zásobování závlahových systémů, pro čerpání vody za účelem snížení hladiny podzemních vod, recirkulace za účelem okysličení vody při chovu ryb a podobně.

Využitím pro farmáře však podle Pavola Floriše není potenciál tohoto nápadu vyčerpán. Do budoucna by se chtěl zaměřit na další vývoj své technologie na úpravu vody. Zároveň připravuje výrobu malých větrných elektráren v kombinaci s fotovoltaickým panelem pro potřebu rodinných domků a chalup.

Dalibor Dostál

Doporučujeme