English version
K většímu zapojení starších lidí do pracovního procesu by měl stát podle podnikatelů zatraktivnit částečné pracovní úvazky a dohody. Ukázalo to šetření Hospodářské komory mezi firmami ve všech českých regionech.
Důchodci mají stejné nebo lepší výsledky
Podle zaměstnavatelů senioři vykazují pracovní nasazení a výsledky srovnatelné s mladšími pracovníky. V anketě to tvrdí více než dvě pětiny respondentů.
Podle 17 procent zaměstnavatelů senioři vykazují dokonce lepší pracovní nasazení i výsledky než jejich mladší kolegové. Nižší pracovní výkonnost u seniorů pozoruje jen sedm procent oslovených podnikatelů.
„Pro výraznou většinu firem senioři a lidé v předdůchodovém věku představují významnou součást jejich pracovních týmů. Starší zaměstnanci přinášejí dlouholetou pracovní zkušenost, dobré pracovní návyky i nadhled, které mohou předávat ostatním kolegům, a tím zlepšovat výkonnost podniku,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
Stát by měl podpořit zkrácené úvazky
Způsob, kterým lze podpořit zaměstnávání seniorů, vidí bezmála dvě třetiny firem ve větší podpoře státu pro zkrácené úvazky (zejména nižší odvodovou zátěž).
Podobný počet zaměstnavatelů, 61,4 %, také uvedlo, že k zaměstnávání seniorů by napomohlo zachování stávajících legislativních pravidel pracovních dohod, které jsou podniky ve velké míře využívány právě při zaměstnávání důchodců, lidí na rodičovské dovolené a studentů. Firmy tedy ve většině odmítají plánované změny v zákoníku práce.
„K rozšířenějšímu zaměstnávání seniorů by pomohlo, kdyby úprava dohod plánovaná v novele zákoníku práce a návrhu konsolidačního balíčku nebyla tak restriktivní a zatěžující zaměstnavatele,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Za klíčové považujeme dvě změny: navýšení limitu jednodušších dohod alespoň na 15 000 korun a výrazné osekání navržené byrokracie okolo zaměstnávání lidí na dohody,“ zdůrazňuje.
Hospodářská komora: Prosperitu bude limitovat nedostatek pracovníků
Osoby starší 55 let i lidi v důchodovém věku z pohledu firem znevýhodňuje v pracovním uplatnění hlavně slabší digitální gramotnost a menší jazyková vybavenost. I proto by podnikatelé uvítali širší nabídku a větší finanční podporu státu u rekvalifikačních a vzdělávacích kurzů.
„Tato investice se státu několikanásobně vrátí tím, že lidé budou pracovat déle a za vyšší mzdy, navíc digitální gramotnost je dnes důležitá i mimo zaměstnání a mnoho starších lidí na horší digitální gramotnost bohužel doplácí,“ připomíná Tomáš Prouza.
„Zatraktivnění zaměstnávání seniorů s sebou v neposlední řadě přinese i prodloužení doby, kdy jsou fyzicky a psychicky aktivní a zapojení do pracovní komunity. V souvislosti se stárnutím populace tak má prodloužení doby, kdy mohou být senioři zaměstnáváni, potenciál snížit náklady sociálního i zdravotního systému státu,“ uzavírá Jana Havrdová.
U osob v předdůchodovém věku se také zhruba třetina firem obává jejich odchodu do předčasné penze. Rychlé nahrazení tohoto zaměstnance je pro ně kvůli napjatému trhu práce velmi složité.
